Kapitán Cook na něm ztroskotal, se svou posádkou jen zázrakem dokázal opravit loď a zachránit expedici. Australští aboriginci v jeho vodách po tisíciletí lovili mořské živočichy. A také dnes na něm závisí obživa stovek tisíc lidí. Když na podzim zveřejnil americký časopis Outside nekrolog za Velký bariérový útes, bylo to přece jen poněkud přehnané. Jak ale upozorňuje BBC, není „zdravotní stav“ největšího živého útvaru na Zemi rozhodně dobrý.
2300 kilometrů dlouhý pás korálů u břehů Austrálie, který je viditelný i z kosmu, dlouhodobě postihuje takzvané bělení: řasy z řádu obrněnek, díky nimž polypy vytvářející korál získávají většinu potravy, odumírají kvůli rostoucí teplotě moře, znečištění nebo infekcím. Následně zpravidla umírá celý korál. Po letech 1998 a 2002, kdy Velký bariérový útes postihlo masivní bělení, byl rok 2016 vůbec nejhorší. „Koráli se uvařili,“ konstatoval pro BBC profesor Terry Hughes, vedoucí studie, která poškození útesu mapovala.
Právě letošek se zřejmě stane nejteplejším rokem vůbec, což se odrazilo i ve vyšší teplotě vody. Během února, března a dubna byla voda v nejhůře zasažených oblastech přinejmenším o stupeň teplejší, než je běžný měsíční průměr. Nejvíce to odnesla severní část útesu, kde uhynulo v průměru 67 % (a místy až 83%) korálů. Ve střední části útesu je situace lepší, jih zůstal prakticky nezasažen.
Útes se teoreticky ještě může zotavit, ale protože klimatické změny budou pokračovat, není to příliš pravděpodobné. Vědci varují, po dvou dekádách dalšího oteplování může nastat situace, kdy koráli budou masivně umírat každý rok. Od roku 1985 přitom zhruba polovina korálů na Velkém bariérovém útesu zanikla. Možná tak brzy přijde čas nekrolog za Velký bariérový útes otisknout znovu a definitivně.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
