pondělí 6. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Když se dnes v Evropě mluví o migraci, tak je vesměs řeč o té z Afriky nebo Blízkého východu. “Její význam ale bledne při srovnání s vnitroevropskou migrací, k níž dochází od pádů Železné opony. Mírová migrace z východu na západ Evropy od roku 1989 kontinentem otřásla,” píše švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) a nazývá tuto masovou migraci “vytěsněnou evropskou revolucí”.

Odkazuje přitom na nově zveřejněnou studii Vienna Institute of Demography, podle níž se od roku 1989 z východní a středovýchodní Evropy na Západ přestěhovalo 12 až 15 milionů lidí. 700 tisíc Poláků například odešlo do Německa, 800 tisíc do Británie. Důvodem je pochopitelně ekonomická propast mezi Východem a Západem, která dodnes trvá. Mediánový hodinový příjem v Dánsku je přes 25 eur, v Bulharsku nižší než 2 eura.

Tento přesun má dramatické demografické důsledky. Počet obyvatel v naprosté většině západoevropských zemí od roku 1990 stoupá, například počet obyvatel Rakouska vzrostl o 15 procent, populace Švýcarska dokonce o čtvrtinu. Naopak na Balkáně a v bývalých sovětských satelitech obyvatelstvo rychle ubývá - Česko, Slovensko a Slovinsko jsou v regionu jediné výjimky. Počet obyvatel Rumunska se od roku 1990 snížil ze 23 na 19,5 milionů, populace Bulharska klesla o 19 procent z 8,7 na 7,1 milionů, Lotyšů ubylo dokonce o 27 procent. Hlavní příčinou je emigrace mladých lidí, až na druhém místě nízká porodnost.

“Spory o uprchlíky ve východní Evropě odvracejí pozornost od hlavního problému - od stěhování mladých do západní Evropy,” píše Ivo Mijnssen v NZZ. “Státům východní a středovýchodní Evropy toto stěhování přináší velkou ztrátu. Zvláště bolestivé je proto, že odchází především kreativní, mladí, vzdělaní, dochází tedy k masivnímu odlivu mozků. Ve výsledku se proto také narodí méně dětí, protože jsou potencionální mladí rodiče v zahraničí. Venkovské oblasti vymírají nebo jsou beznadějně přestárlé, protože se zbylé obyvatelstvo (zvláště mladí, pozn. red.) koncentruje ve městech. Bulharsko od roku 1990 přišlo o 1,6 milionů obyvatel a v té samé době stoupla populace hlavního města Sofia o dvě stě tisíc na dnešních 1,3 milionu.”

V některých postkomunistických státech, zvláště v jejich venkovských oblastech, tak zavládl vcelku pochopitelný strach z vymírání národa. Naopak v západní Evropě příchod ambiciózních a pracovitých lidí z Východu posílil obavy ze ztráty identity, z konkurence na pracovním trhu, z úbytku blahobytu. Politické dopady této nejistoty jsou viditelné. Na východě Evropy jsou v kurzu “silní muži”, kteří profitují z pesimismu zvláště venkovských voličů. Na Západě pak obavy z východoevropanů a odmítání migrace z postkomunistické Evropy zásadně přispěli k Brexitu a patří k dlouhodobým tématům euroskeptiků a nacionalistů, například rakouských Svobodných nebo italské Ligy Severu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Roboti jsou všude. Nebo jinak - nejsou všude, ale jsou už vcelku leckde a rozhodně jich bude víc a víc. Víc recepčních, dveřníků a průvodců, což jsou některé z funkcí, které dnes roboti plní. A aby tak mohli fungovat, musí s lidmi roboti interagovat, pokud možno lidsky. Co to ale dělá s lidmi? Dokáží se k robotům chovat jako k robotům, čili strojům z křemíku, jejichž inteligence a osobnost je jen zdáním, nebo je to složitější?

Jistě že to je složitější. Server Verge nás informuje o výzkumu německých badatelů, z něhož plyne, že když robot tvrdí, že má strach, a prosí nás, abychom ho nevypínali - je pro nás těžké je vypnout, a ušetříme jeho život. Z osmdesáti devíti dobrovolníků, kteří s robotem jménem Nao konverzovali, údajně proto, aby vývojáři mohli vylepšit Naův software, bylo vybráno 43, u nichž šlo o to skutečně podstatné. Na konci práce je Nao prosil, ba přímo žadonil a škemral, ať ho nevypínají. 13 ho vůbec nevyplo, i přes instrukce badatelů, zbytek ano, ale po dlouhém vnitřním boji. Zkrátka ho všichni považovali za výrazně víc, než jen stroj, třeba chytrý kávovar.

Reklama
Reklama

Nikdo přece nechce, aby ho emocionálně vydíral třeba sympatický bankomat.

Tweetni to

Tato lidská vlastnost je už delší dobu známá, oficiálně od roku 1996. Psychologové Byron Reeves a Clifford Nass, že lidé mají tendenci vnímat ne-lidská média (v širokém slova smyslu) jako lidi. Takže se dohadují z rádiem, prosí počítač, aby fungoval, nebo ho utěšují, když mu naloží příliš složitý výpočetní úkol a on s ním zápasí.

S chytrými stroji je to ještě zábavnější. Máme raději roboty, kteří mají stejné předsudky jako my, když jsou na nás milí, jsme na ně také milí, a když vystupují přísně - poslouchají nás. Zkrátka jako s lidmi. Psychologové to vysvětlují tak, že lidé byli dlouho jediné sociální a zdánlivě srovnatelně inteligentní bytosti na planetě, s nimiž musí spolupracovat. Teď už to tak není, a lidé si musí zvyknout. A zvyknout by si měli rychle, protože nikdo přece nechce, aby ho emocionálně vydíral třeba sympatický bankomat.

Reklama
Reklama