pátek 9. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Dějiny umění skrývají hádanky a překvapení, na které by i Dan Brown byl krátký. Ve finále seriálu Westworld, právě když se v zábavním parku odehrává krvavá vzpoura robotů hrajících obyvatele divokého Západu, uštědří jeho zakladatel jedné z androidek přednášku o Michelangelově tvorbě. Sdělení samo není příliš podstatné: tvůrci seriálu pravděpodobně zamýšleli něco ve smyslu, že vědomí je ten největší dar, který můžeme přijmout nebo dát. Jde především o to, na co upozorňuje -  tedy na čem to Bůh v Sixtinské kapli vlastně sedí, píše server Verge.

Myšlena je nejznámější stropní scéna stvoření Adama, či snad jeho nadání jiskrou života a intelektem. V moment zachycený malířem se Adam a Stvořitel k sobě natahují, přičemž Bůh se svou andělskou ekipou přilétá v podivně nafouknutém rudém závoji. Celý útvar nápadně připomíná lidský mozek. Respektive lidský mozek, jak by byl vidět, kdyby se nám podařilo rozseknout lidskou hlavu čistě a přesně na půl. Podoba je opravdu značná, i vlající zelené girlandy jsou jako tepny, které skutečný mozek vyživují.

Reklama
Reklama

To už je nicméně známá věc. Gynekolog Frank Lynn Meshberger s tímto přirovnáním, postřehem či klamem přišel před pětadvaceti lety. Je tu ovšem i oponentní verze. Její autoři jsou rovněž gynekologové, ale zůstávají blíž svému řemeslu. Dokládají, že útvar, na kterém Bůh přilétá, či se jen vznáší, není mozek, nýbrž zcela a jednoznačně děloha. Boží prst je pak ve skutečnosti chytře zamířené děložní hrdlo. A celá scéna je tedy metaforicky zachycený porod.

Takže maloval Michelangelo spíše mozky, nebo dělohy? Nebo oboje najednou? Je to ještě komplikovanější. Byly zaznamenány případy, kdy nefrologové viděli v malbách na zdech Sixtinské kaple několik ledvin. Ale samozřejmě se pořád nabízí i banální podezření, že Michelangelo před pěti sty lety namaloval prostě jen boží róbu…

https://www.youtube.com/watch?v=HAe0FXYC8NM

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Minulý týden ruská dopravní vesmírná loď Progress shořela jen pár vteřin po startu, protože selhala nosná raketa Sojuz. Progress měl na palubě zásoby pro astronauty ISS. Pro ně to znamená jen drobné nepohodlí, na podobné situace je vesmírná stanice připravená. Ale je to opravdu špatná zpráva je to pro ruskou, tím pádem i světovou kosmonautiku, píše server Wired.

Sojuz je totiž spolehlivým mezkem vesmírného průmyslu, jeden z nejspolehlivějších lidských strojů, které posíláme do vesmíru, a to už od šedesátých let (tedy alespoň co je o sovětské kosmonautice známo). To ovšem přestává platit. Za posledních pět let selhalo patnáct ruských raket, třetina z nich právě Sojuzů.

Reklama
Reklama

Starý dobrý Sojuz je už totiž za svým vrcholem a jeho technologii je proto nutné vylepšovat za běhu. Úprava základní technologie je podle odborníků vždycky riskantní podnik a ukazuje se, že ruští inženýři to nezvládají. Proto tolik havárií. Není to samozřejmě tím, že by ruské mozky byly dnes méně vynalézavé než před padesáti lety. Je to problém celého ruského vesmírného programu, který je podfinancovaný, zkušení inženýři odcházejí do důchodu a jejich možné mladé nástupce daleko víc lákají jiné obory. Není moc divu, základní plat začínajícího inženýra na projektu Progress je podle médií v přepočtu sedm tisíc korun za měsíc.

ISS
Kosmonaut Thomas Pesquet fotí z paluby ISS • Autor: Eyevine, Profimedia

Což je jen část z obrazu oboru, kterému se nedostávají potřebné peníze. Čerstvě schválený desetiletý rozpočet Roskosmosu činí dvacet miliard amerických dolarů. Jeho americký protějšek NASA si také stěžuje na nedostatek prostředků - ale dvacet miliard dolarů je částka, kterou má americká agentura k dispozici na jeden rok. Do toho započítejme skandální korupci, jejímž symbolem je projekt kosmodromu Vostočnyj - kde šlo, jednoduše řečeno, všechno úplně špatně.

Podle všeho nevyhnutelné ruské zaostávání na jednu stranu nemusí zbytek světa příliš trápit, aspoň je o jednoho prestižního konkurenta méně. Ale Rusko je dlouhodobě jedním z tahounů lidského poznávání vesmíru, říkají analytici. A to se zpomalí, pokud Rusko vypadne. Už proto, že na ostatní (Spojené státy, Čínu, Evropskou unii či Indii) spadne ruský kus sdílené práce: jen z Bajkonuru a s pomocí Sojuzu dnes lidé dokážou dostat příslušníky svého druhu na ISS. Další problémy Sojuzu by pro budoucí posádky ISS znamenaly výrazně větší problém než dočasné šetření se suchary.

Reklama
Reklama