Theresa May se ve středu stane britskou premiérkou

Týden začíná tím, že se překvapivě rychle a rázně rozhodl souboj, na nějž se autorka dnešního menu těšila, už jen proto, že není ani v britské politice příliš zvykem, aby se o vrcholnou funkci ucházely dvě političky. Ministryně energetiky Andrea Leadsom, která se měla utkat o místo v čele konzervativní strany a premiérské křeslo s vládní kolegyní odpovědnou za resort vnitra Theresou May, dnes dopoledne z boje odstoupila.

Jedním z důvodů pro tento překvapivý krok byl ale nakonec právě zmiňovaný očekávaný souboj – podle Leadsom není vhodné, aby situaci v „tak kritickém momentu“, v jakém se dnes Británie nachází, dále komplikovala devět týdnů trvající kampaň. Co naopak občané, ale i byznys potřebují, je sjednocená vláda s jasným lídrem. Ručník do ringu ministryně hodila také z podobných důvodů, jaké k tomu vedly i Borise Johnsona. Z průzkumů mezi členy konzervativní strany i hlasování členů parlamentu vyšla Theresa May jako jasná favoritka. List The Guardian pak dodává další důvod v podobě výrazně negativního postoje, který vůči ministryni energetiky zaujal konzervativní tisk.

Střídání stráží nyní proběhne velmi rychle. Zdroje blízké Davidu Cameronovi týdeníku The Economist potvrdily, že premiér v demisi nebude nic zdržovat - a dnes odpoledne sám premiér Cameron prohlásil, že královně už ve středu nabídne rezignaci. Theresa May se pak obratem stane novou britskou premiérkou.

Právě Economist pak připomíná, že do Downing Street míří politička, která mimořádně dlouhou dobu (šest let) vydržela ve funkci, která bývá jinak označována za rychlého zabijáka kariéry. A vysloužila si tam pověst schopné, byť trochu autoritářské političky. Její názory jsou v jednom směru zcela v souladu s tradicí toryů (v imigraci ji Economist řadí mezi jestřáby), v řadě témat se však snažila razit modernější tvář toryů, třeba podporou manželství osob stejného pohlaví. Svoji kampaň dnes nakonec zahájila proslovem, v němž se přimlouvala za to, aby zaměstnanci firem měli větší vliv na jejich chod.

Ještě jedna zpráva z Británie, tentokrát nesouvisející s brexitem, byť podobně kontroverzní a výbušná. Premiér David Cameron v pátek na summitu NATO ve Varšavě oznámil, že ruší poslední bariéry, které v britských ozbrojených silách brání ženám ucházet se o některé pozice, zejména v jednotkách bojujících v předních liniích. Již dnes Britky v prvních linií slouží, ale na „podpůrných“ pozicích, podle BBC třeba v Afghánistánu coby zdravotnice, ale i jako pyrotechničky.

Cameron tak vyhověl doporučení vrchního velitele britských ozbrojených sil Nicka Cartera s odůvodněním, že britské vojsko potřebuje vytěžit ty nejlepší „talenty“ země, bez ohledu na jejich pohlaví. Krok provází podobná debata, která se rozběhla loni v prosinci ve Spojených státech, když poslední bariéry padly i v americké armádě: tedy na otázku, zda je vhodné ženy do bojů pouštět. Nejen kvůli jejich menší fyzické výdrži a síle, ale také proto, že podle některých argumentů jejich přítomnost naruší soudržnost a akceschopnost jednotek.

Druhý argument je podle BBC už překonaný, právě proto, že ženy už na frontových liniích působí a není známo, že jejich přítomnost měla obývaný dopad. Co se týče výdrže a síly, tak samozřejmě platí, že ženy jsou v průměru drobnější a disponují menší silou, ale klíčové je tady slovo „v průměru“. Není důvod, proč by některé ženy nemohly zvládnout požadované fyzické testy: kupříkladu základní zkouška kondice u pěchoty znamená ujít osm mílí (necelých třináct kilometrů) za méně než dvě hodiny s pětadvaceti kily na zádech. (Po tomto základním testu pak následují další náročnější).

Zřejmě jich nebude mnoho – podle výzkumu britské armády by zmiňované vstupní testy pěchoty zvládlo méně než pět procent ze sedmi tisíc britských vojaček. A ani armádní experti nakonec nečekají, že by se jim na nově otevřené pozice hlásily zástupy žen. Jak ale řekl již před dvěma lety ministr obrany Michael Fallon, měly by „rozhodovat schopnosti“ uchazeče, nikoliv jeho pohlaví. I do britské debaty, stejně jako před tím americké, se vkládají bývalí vojáci, kteří se obávají, že tento krok povede k ohrožení bezpečnosti ostatních vojáků. Zkušenosti z minulých válek nicméně ukazují, že některé ženy výdrží i odvahou jak v odboji, tak na frontě muže i překonaly.

V severských zemích často vznikají zajímavé společenské trendy, o nejnovějším z nich informuje on-line magazín Quartz. Jde o nápad, který se objevil na nedávném jednání Severské rady (organizace sdružující Dánsko, Norsko, Švédsko, Island a Finsko a autonomní území k nim připojená) a má jít o jedno z opatření, kterým by tyto státy mohly reagovat na prudce se měnící svět a podpořit vlastní konkurenceschopnost.

Podle této vize by se mělo rozšířit povinné vzdělávání i na vyšší věkové kategorie, především lidi v důchodovém věku. „Díky prudkému rozvoji technologií a zvyšujícímu se věku odchodu do důchodu vyvstala nutnost zavést nové formy vzdělávání,“ říká Paul Nielson, dánský sociální demokrat, který pro Severskou radu vypracoval analýzu situace na pracovních trzích spolku. Udržet tempo s dobou podle něj nepředstavuje až takový problém pro velmi vzdělané lidi, zbytek společnosti se ale může ocitnout ve velké nevýhodě. Zvyšující se věk, v němž lidé v západních zemí odcházejí do penze, totiž znamená, že i v šedesáti mají lidé před sebou až deset dalších let na pracovním trhu a neobejdou se bez odpovídajících znalostí.

„Návrat do školy“ by se podle tohoto plánu mohl stát novou součástí pozdní pracovní kariéry. Zda se nápad přetaví do konkrétních zákonů, rozhodnou ministři práce členských zemí Severské rady letos na podzim.

Na dnešek připadá Světový den populace, což zní jako těžká nuda, dokud si neuvědomíme, jaká témata jsou spojená se stále se zvětšující světovou populací. Konkrétně letos se mluví o fenoménu, který máme obvykle za zcela vymýcený – dětských nevěstách. Za vymýcený ho máme proto, že ve většině zemí stojí svatba s ženou velmi nízkého věku mimo zákon. Jenže i tam, kde je to nelegální, vstupují do manželství dívky mladší osmnácti let (a velmi často také nedobrovolně).

Třeba v Indii, z níž pochází zhruba třetina z celkem patnácti milionů dívek, které tento osud potká. Příčiny i následky jsou komplexní, ale na straně důvodů najdeme především chudobu (rodiny dětských nevěst je de facto prodají) a na straně následků vážné zdravotní problémy i prohlubující se nerovnost mezi muži a ženami.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikneE-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery