pondělí 21. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Netrvalo to dlouho, aby sklouzl Donald Trump rovnou k tomu, co Američané nazývají "lame-duck" - neboli chromá či postřelená kachna. Tedy období na konci mandátu, kdy už má do Bílého domu nakročeno někdo jiný a stávající hlavu státu tím pádem nebere nikdo vážně.

Pravda, tentokrát je to  jiné: uplynulo jen sedm měsíců, žádný nástupce ještě na obzoru není a s potrefeným Trumpem bude třeba vydržet ještě tři a půl roku.  I tak je ale prezidentem na odpis, takže čím dál víc lidí od něj dávat ruce pryč a zemi čeká dlouhé patové období, píše americký časopis The Atlantic.

Reklama
Reklama
Reklama

Trumpovo prezidentství vlastně v mnoha ohledech ani pořádně nezačalo. V prosazování nových zákonů se nikam nedostal, stejně jako ve vztazích s cizími státníky, a křivka jeho popularity jde už teď ke dnu. To není běžné. Američtí voliči mají své prezident ze začátku obvykle rádi, ovšem Trump je na tom podle Gallupova ústavu v ratingu popularity nejhůř od nástupu do funkce a také nejhůř ze všech prezidentů po válce.

Jeho fanoušci – a tak trochu i ti, kteří mají k prezidentovi neutrální postoj – sice stále věří, že v dalším kroku už věci dají do pořádku a vláda začne pořádně fungovat. Ale co když šel vývoj dopředu tak rychle, že Trump předběhl dobu a stala se z něj hned nepoužitelná chromá kachna? Koneckonců sám vždycky říkal, že se učí rychle.

Kdo ví, kdy to přišlo. Hned 21. ledna, kdy nový prezident navzdory všem fotkám trval na tom, že měl na inauguraci nejvíc lidí v historii? Den poté, kdy jeho mluvčí seznámila svět s novým konceptem "alternativních faktů"? Anebo později, když propustil šéfa FBI? Když vyšlo najevo, jak se jeho štáb před volbami paktoval s Rusy? Anebo až teď, kdy se Trump de facto zastal extremistů zodpovědných za násilnosti ve Virginii?

White House Senior Advisor Bannon attends a roundtable discussion held by U.S. President Trump with…
Nejnovější změna: Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončil ve funkci. • Autor: REUTERS

Ať to bylo kdykoli, výsledkem je přesně ona situace, v jaké se prezident obvykle nachází až ke konci mandátu. Definice chromé kachny je naplněna hned v několika bodech:

1) Prezident v této finální etapě ztrácí sílu prosazovat novou legislativu. V Kongresu ho už nikdo nechce poslouchat, zvlášť když to stojí politické body nebo závazky do budoucna. Všechny Trumpovy pokusy rozebrat zdravotnickou reformu Baracka Obamy ztroskotaly a republikáni dávají jasně najevo, že se v tomto ohledu už nechtějí kvůli Trumpovi znovu spálit.

2) Chromá kachna se takto dostává do bludného kruhu, kdy ztratí autoritu a její vliv dál slábne. O to méně s ním chce někdo spojit síly. A když republikáni hodili prezidenta jednou přes palubu, co bude s dalšími riskantními nápady typu daňová reforma?

3) Ke konci mandátu obvykle vyplují na povrch skandály typu Moniky Lewinsky nebo Írán-Contras, které jen berou energii, čas a politický kapitál. A takových má již Trump na krku bezprecedentní množství.

4) Narůstající kontroverze a klesající vliv mají za následek, že prezidenti ke konci období přicházejí o svoje lidi. Trumpův nejužší tým se de facto rozpadl už teď.

5) Kdo na začátku vypadal čerstvě a sálala z něj energie, na toho v cíli dolehne vyčerpání a vypadá unaveně a otravně – přesně jako Trump.

Obliba prezidenta, který je na odpis, proto obvykle prudce padá (i když neplatí to vždycky). Totéž se nyní děje Trumpovi.

Není divu, že přibývá těch, kteří pochybují, že v takové stavu může Amerika setrvat po dobu dalších tří a půl let. Jenže Trump není ten typ, kterého se lze tak snadno zbavit. Žádná z cest k jeho odstranění není dost rychlá. Nezbývá tedy než Trumpa vzít na milost aspoň jako chromou kachnu, která bude do roku 2020 přešlapovat v blátě.

"Existuje ještě jedna možnost – krize. Když nastane katastrofa, občané hledají jednotu a velení, takž se sešikují i za nepopulárního prezidenta. Trump ale zatím nejeví známky toho, že by skutečnou krizi dokázal zvládnout. V krizi spíš sám sebe poškodí. Jak se ukázalo minulý týden, nejdřív svými improvizovanými výroky vyhrotil už tak dramatický konflikt se Severní Koreou – a vzápětí udělal  z národní tragédie v Charlottesville svoje osobní břímě tím, že zkrátka nedokázal odsoudit rasismus a stát si za tím," uzavírá Atlantic a vyvozuje z toho, že Amerika se muset smířit s tím že v nynější paralýze setrvá přinejmenším do dalších voleb. "Protože pokud Donald vypadá, plave a kváká jako chromý kačer, pak to asi bude chromý kačer."

Čtěte také: Murdoch mladší kritizuje Trumpa

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Celkem 116 expertů včetně technologického mága Elona Muska v otevřeném dopise apeluje na Organizaci spojených národů, aby zakázala tzv. autonomní smrtící zbraně (lethal autonomous weapons). Upozorňují, že vývoj těchto zbraní v posledních letech rychle pokročil a "robotičtí zabijáci" mají potenciál zásadním způsobem změnit podobu válečných konfliktů.

Dopis varuje, že momentálně probíhají závody ve zbrojení s cílem vyvinout roboty, kteří budou schopní zabíjet i bez instrukcí člověka. Podle expertů, kteří dopis podepsali, dosáhl současný vývoj natolik pokročilého stádia, že o nasazení smrtících robotů je možné uvažovat v horizontu několika let, a nikoliv dekád.

Reklama
Reklama
Reklama

Roboti s umělou inteligencí sice na bojišti mohou lépe ochraňovat živé vojáky, experti se nicméně obávají, že použití zbraní operujících bez lidských instrukcí zároveň zvýší četnost ozbrojených střetů: „Jakmile budou plně vyvinuty, smrtící automatické zbraně umožní vést ozbrojené konflikty v mnohem větší míře než kdykoliv předtím.“ Experti dále varují, že zapojení smrtících robotů do válečných střetů by se rovnalo „třetí revoluci ve způsobu vedení války, po vynálezu střelného prachu a jaderných zbraní“.

Autonomní zbraně mají reálný potenciál ubližovat nevinným lidem.

Tweetni to

V australském Melbourne právě začíná Mezinárodní konference o umělé inteligenci a signatáři dopisu doufají, že se bude vážně zabývat i tímto tématem. Nebylo by to poprvé, kdy by tato každoroční konference řešila otázky podobného typu: již před dvěma lety vydala řada expertů v oboru včetně zmíněného Muska či fyzika Stephena Hawkinga prohlášení volající po zákazu těchto technologií, čímž tehdy přispěli k zahájení oficiální diskuze.

Ačkoliv zabijáčtí roboti u mnohých lidí vyvolávají spíše představy z filmů o Terminátorovi, zbraně podobného typu jsou velice pravděpodobně již v provozu, byť s méně grandiózním vzhledem. Guardian uvádí hned několik příkladů, např. jihokorejská pohraniční stráž údajně disponuje zbraní SGR-A1, která má být schopná samostatné palby. Vyvinul ji jihokorejský Samsung na vládní objednávku a má být první svého typu, která využívá autonomní systém schopný sledování i střelby. Dalšími výrobci jsou Britové, Američané či Rusové.

Ryan Gariepy, zakladatel kanadské robotické společnosti, konstatuje, že momentálně vrcholí vývoj autonomních smrtících zbraní, které „mají reálný potenciál ubližovat nevinným lidem a přispět ke globální nestabilitě“. V tomto kontextu konference v Austrálii nabývá značné důležitosti. S tím počítají i signatáři zaslaného dopisu: „Nemáme mnoho času k jednání. Jakmile jednou tuto Pandořinu skříňku otevřeme, budeme velmi těžké ji opět uzavřít."

Reklama
Reklama