Soros: Jsme na nejlepší cestě zničit sami sebe

Dnešní menu bude zachmuřené, ale takové bohužel příští měsíce v Evropě nejspíše budou.

Angela Merkelová stále sází na nalezení společného evropského řešení uprchlické krize. „Ale co když je to iluze?“ ptá se analýza v novém vydání týdeníku Die Zeit. Pilíře evropského řešení se nedaří postavit a na vině není „Brusel“, ale jednotlivé členské státy včetně Česka, které neplní smluvené závazky.

V září se země dohodly na zřízení fondu, který má zpomalit migraci zlepšením situace na místě, v uprchlických táborech: z přislíbených 500 milionů eur ale zatím členské státy přispěly do syrského fondu pouhou desetinou. Do fondu určeného k prevenci migrace z Afriky pak zatím došla necelá dvacetina ze slíbené 1,8 miliardy eur.

Nedaří se ani přerozdělení 160 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie – zatím jich bylo přemístěno směšných 322 a na vině je především neochota členských států EU. Z jedenácti hotspotů v Řecku a Itálii, kde má probíhat první selekce a monitoring uprchlíků na evropských hranicích a které platí za základ celoevropského řešení krize, zatím fungují pouze tři. Státy EU se také nedokázaly dohodnout na tom, které země budou na seznamu bezpečných zemí platícím v celé Evropě - žadatelé o azyl z těchto zemí budou moci být rychle vráceni do země původu. Ani pohraniční agentura Frontex stále nedostala dostatek personálu a lodí, aby mohla efektivně střežit hranici mezi řeckými ostrovy a Tureckem.

Angela Merkelová nedokáže pro svůj přístup najít spojence, zvláště po atentátech v Paříži. „Na rozdíl od eurokrize není Německo vnímáno jako garant stability, ale naopak zdroj neklidu (Unruhestifter),“ píše se v Zeitu. V této situaci Němci přemýšlí nad jinými řešeními. Podle Die Zeit nyní berlínská vláda nechává zpracovávat alternativní scénáře včetně zřízení mini-Schengenu, tedy menšího jádra zemí, které by hlídaly svou společnou hranici a mezi nimiž by tedy nedošlo k obnovení hraničních plotů.

Merkelová nyní sází hlavně na dohodu s Tureckem. V pátek se v Berlíně setká s premiérem Ahmetem Davutoglu a budou spolu řešit naplňování prosincové dohody, podle níž má Turecko lépe hlídat svou hranici s Řeckem a bránit masovému odchodu běženců. Zatím se ji plnit nedaří, do Řecka i v lednu podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přichází 3–4 tisíce uprchlíků denně, 21krát více než vloni v lednu. Zároveň ani EU nedokázala zatím splnit svou část slibu: tři miliardy eur na pomoc Turecku, kde dnes žijí dva miliony syrských uprchlíků (tedy mnohem více než v celé EU dohromady). Státy EU se nedokážou shodnout, kdo zaplatí kolik z této sumy.

Německý týdeník Der Spiegel nedávno vydal pod titulkem „Islámský stát je pohodlná obsese“ rozhovor s americkým výzkumníkem Charlesem Listerem, který má výjimečně dobrý vhled do války v Sýrii. Od jejího počátku je v pravidelném kontaktu se stovkami rebelů a vůdců povstaleckých skupin. V rozhovoru říká několik zajímavých postřehů:

–Islámský stát je možné porazit a vyhnat ze Sýrie - mnohem těžší ale bude vytlačit Frontu Al Nusra, která je úzce provázaná s mainstreamovou opozicí. Na lokální úrovni ochotně spolupracuje s více umírněnými skupinami, je složená hlavně ze syrských, a nikoli zahraničních bojovníků. Opozice se od ní tedy nemůže/nechce tak snadno distancovat jako od IS. Zároveň však Nusra pořád patří k Al-Káidě, která má za konečný cíl zničení Západu.

–Pokud by Západ úzce spolupracoval s Bašárem Asadem, tak by to potvrdilo všechny spiklenecké teorie šířené v arabském světě sunnitskými džihádisty. O tom, že Západu na životech sunnitů nezáleží, že vždy zvolí nejsnazší řešení a spojí se i s ďáblem, když se mu to hodí.

–Syrská válka dosáhla důležitého bodu. Všechny milice pochopily, že žádná strana není dost silná na to, aby vyhrála. To otvírá dveře politickému řešení. Opozice však nepřipustí, aby byl dál prezidentem Asad - a ten nebude jednat, pokud to bude znamenat jeho konec. Je tedy nutné vymyslet politický, diplomatický trik, který tenhle uzel rozváže. Přesně definované a důvěryhodné přechodné období, které všechny uspokojí.

– Už nemá smysl mluvit o „umírněné opozici“, ten pojem už nedává smysl, situace je příliš složitá. Západ musí spolupracovat a spolupracuje i s nábožensky konzervativními, tedy islamistickými rebely, kteří nepatří k tak velkým extremistům jako IS nebo Al-Káida.

–Ruský zásah měl za cíl posílit Asada, ale ve výsledku možná vedl k vídeňskému diplomatickému jednání, které Lister považuje za pozitivní posun.

Britská nevládní organizace Oxfam, která patří k těm nejuznávanějším na poli humanitární a rozvojové pomoci, vydala znepokojivou zprávu o světové nerovnosti. 62 nejbohatších jedinců světa podle ní vlastní tolik majetku jako 3,5 miliardy nejchudších lidí.

Světový hospodářský systém podle studie přináší výhody především bohatým, kteří dále bohatnou, zatímco chudí chudnou. Výzkum samozřejmě není úplně přesný: majetky nejbohatších i nejchudších jsou založené na odhadech a problémy nastávají například při přepočtu bohatství mezi různými měnami. Majetky nemovitostí se udávaly v dolarech a americký dolar v minulých letech posiloval. Hodnota nemovitostí vlastněných Indy v dolarech v minulých pěti letech klesla o 9 procent - ačkoli v indické měně jejich hodnota stoupla o vysokých 30 procent.

 Výzkumy jsou ale různé: Respekt vloni otiskl rozhovor s předním světovým odborníkem na nerovnost Branko Milanovičem, podle něhož se naopak globální nerovnost snižuje.

Zachmuřený rozhovor s americkým finančníkem a filantropem Georgem Sorosem vyšel v časopise The New York Review of Books. Jmenuje se „EU je na hraně kolapsu“ a stojí za přečtení – týká se uprchlíků, Řecka, Ruska i Číny. Vyberu z něj pasáž, která dává uprostřed chmur přece jen naději:

Již nevedete finanční fond a veškerou energii věnujete svým nadacím. Co jsou vaše hlavní projekty?

Soros: Zdůraznil bych Institut pro nové ekonomické myšlení (INET) a Středoevropskou univerzitu (CEE) - protože právě probíhá revoluce ve společenských vědách, do níž jsem osobně a skrze mé nadace zapojen. S pomocí přírodních věd lidstvo přemohlo síly přírody. Ovšem naše schopnost vládnout sami sobě nenásledovala tempo pokroku v přírodních vědách. Máme dnes kapacitu zničit naší civilizace - a jsme na nejlepší cestě to udělat.

Váš obraz budoucnosti je tedy temný.

Soros: Ale je to úmyslně neobjektivní pohled. Poznat a pojmenovat problém je pozvánkou k jeho vyřešení. To je hlavní lekce, kterou jsem si odnesl z formativní zkušenosti mého života, v roce 1944, když nacisté obsadili Maďarsko. Nejspíš bych nepřežil, kdyby můj otec předem neobstaral falešné dokumenty pro svou rodinu (a další známé). Naučil mě, že je lepší se vypořádat s tvrdou realitou než zavírat před ní oči. Pokud jste si hrozeb dobře vědomí, uznáte, že se vaše šance přežít zvyšují s tím, že jste ochotni podstoupit nějaká rizika, než když jen následujete dav. Proto jsem se naučil soustředit se na temnou stránku věcí.  Pomohlo mi to na finančních trzích a provází mě to i nyní, v politické filantropii… V nebezpečí leží příležitost. Nejtemněji je vždy před úsvitem.

Video: Výrobu bot v Číně zasáhla zpomalující se ekonomika. A lidé se z továren vracejí zpět na venkov.

Kulturní tip: Server iLiteratura informuje o sérii článků týdeníku Die Zeit nazvané Kánon mladého století. V nich kritici zvolili 15 románů vydaných v originále po roce 2000, které považují za nejlepší - „za mistrovská díla, jež neodvane čas“. I když tu možná až příliš (ale logicky) převažují německé tituly a ne všechna díla jsou dostupná česky, jde o inspirativní seznam k doplnění knihovny.