Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Denní menu

Šimpanzi mají nárok na právníka

Hercules, Leo a jejich advokát :: Zběsilý Salvador :: Smíšené signály :: Jesle pro dračí děti

Prožívají emoce a jsou si vědomi sebe samých
Prožívají emoce a jsou si vědomi sebe samých • Autor: Globe Media / Reuters

Poprvé v americké historii přiznala soudkyně dvěma šimpanzům právo na žalobu a právní zastoupení. Hercules a Leo - s aktivisty za práva zvířat v zádech - tak dostanou možnost žádat soud, aby mohli opustit Stony Brook University, kde tráví život jako pokusná zvířata, a dožít v šimpanzím útulku na Floridě.


Původní rozhodnutí soudkyně Nejvyššího soudu státu New York Barbary Jaffe šlo dokonce ještě dál: dalo se interpretovat tak, že přiznává primátům status osob, čímž by mohli univerzitu žalovat pro „nezákonné zadržování“. V následujícím dodatku ale soudkyně své rozhodnutí vyjasnila – na úroveň lidem prý šimpanze postavit nechtěla.

I možnost využít ve sporu právníka je nicméně revoluční, nic podobného americká justice dosud nezažila. „Je to malý pokrok v dlouhém, velmi dlouhém boji,“ komentoval rozhodnutí právník Steven Wise z organizace Nonhuman Rights Project, která za šimpanze bojuje.

Svou žalobu opírá o to, že šimpanzi jsou inteligentní bytosti: prožívají emoce a jsou si vědomi sebe samých, takže by měli mít garantována některá základní práva. Pokud bude Wise úspěšný i nadále, přidají se Hercules a Leo k 250 dalším šimpanzům, kteří namísto laboratoře žijí v příjemném prostředí na malých ostrůvcích podél pobřeží Atlantiku.


Internetový portál Ozy přináší profil pozoruhodného muže.Charles Salvador je nejnebezpečnějším britským zločincem dneška. Ze svých dvaašedesáti let strávil za mřížemi celých čtyřicet; z toho šestatřicet na samotce. Od roku 1974 byl na svobodě jen o něco málo déle než čtyři měsíce.

Tom Hardy
Tom Hardy • Autor: Aerofilms

Obyvatel přísně střežené věznice Wakefield nikdy nikoho nezabil, pověst obávaného potížisty mu zajistily hlavně rvačky a únosy. Vznětlivá povaha a snížená schopnost vyjít s ostatními lidmi kontrastuje s jeho uměleckým talentem. Charles, který si do loňského roku říkal Bronson a změnil si jméno podle Salvadora Dalího, maluje obrazy, které podle znalců vůbec nepřipomínají výlevy agresivního násilníka.

Nemalé příjmy z prodeje umění renegát věnuje dětským hospicům. A velkorysost projevil i při natáčení filmu Bronson, který o jeho životě vznikl v roce 2008. Oholil se a představiteli hlavní role Tomu Hardymu poslal poštou svůj nezaměnitelný knír, aby „měl něco skutečného“.


Magazín Atlantic přináší článek s titulem Smíšené signály: Proč lidé jeden druhému nerozumí. Vychází z čerstvě vydané knihy sociální psycholožky Heidi Grant Halvorsonové a v úvodu na výmluvných případech ukazuje, jak často jsou záměry jednoho člověka zcela mylně vykládány druhým. Nabídka pomoci se navenek může jevit coby nedůvěra ve schopnosti druhého, mlčenlivý obdiv k večeři, kterou uvařila partnerka, jako projev nudy.

Untitled 1
Untitled 1 • Autor: Respekt

Halvorsonová fenomén skrytý v pozadí nedorozumění pojmenovává jako „iluzi transparentnosti“. Lidé žijí v mylném domnění, že jejich jednání, touhy, mimika nebo gesta jsou ostatními interpretovány přesně tak, jak jsou zamýšleny. Jenže velmi často to tak není, mimo jiné proto, že v kontaktu lidé obvykle používají zrychlený, na letmých dojmech postavený systém posuzování a vyhodnocování. Je mnohem méně důkladný než ten, který člověk zapíná třeba při řešení nějakých úloh.

Podle výzkumů jsou přitom lidé, jejichž chování je vyhodnocováno druhými tak, jak je zamýšleno, v průměru šťastnější. Kdo má tedy se srozumitelností vlastních projevů problém, měl by se snažit věci více verbálně vysvětlovat a pozorovat reakce druhého.


 

Běžný zájemce o studium na dobré univerzitě se neobejde bez kvalitní střední školy, na tu by se ovšem nebyl dostal, kdyby neměl slušnou školu obecnou. Ani lepší „základka“ ovšem nemusí přijmout každého. Začíná tedy vzdělávací kolotoč dobrou školkou? V Hong-kongu jdou ještě dál. Rodiče tu platí svým dětem drahé kurzy, které je připravují na přijímací zkoušky do prestižních soukromých jeslí.

Konkurence je přitom tvrdá. Jak píše internetový magazín BBC, v nejlepších tamních jeslích a školkách připadá kolem tisíce žadatelů na několik desítek míst. Rodiče prostojí několik nocí ve frontách, aby odevzdali přihlášku mezi prvními. Za dvanáct lekcí přípravného kurzu k „přijímacím zkouškám“ pak dají necelou čtvrtinu běžného měsíčního platu.

y
y • Autor: Respekt

Soutěž o úspěch v budoucí kariéře pro některé tamní děti začíná už ve věku osmi měsíců. Z článku nevyplývá, co učitelé přípravných kurzů s kojenci trénují, jeden a půl roku stará batolata se nicméně učí například postavit dům z kostek, nakreslit obrázek nebo rozeznat různé druhy ovoce. Přijímací školky do jeslí pak absolvují, když jim je kolem dvou let.

Ani sebelepší kurzy přitom nezaručí úspěch. Vychovatelé v prestižních jeslích si totiž během testů často všímají, zda dítě úkolům skutečně rozumí, nebo jen opakuje naučené věci bez hlubšího pochopení. A někdy pozorují víc rodiče než děti; pokud jsou moc autoritativní, na své ratolesti příliš tlačí, dítě nepřijmou.

Rafinovaně také podrobují malé uchazeče různým svodům a pozorují jejich reakce. Nabídnutý bonbón by dítě mělo přijmout a poděkovat za něj. Odmítne-li jej, je to považováno za nezdvořilé. Pokud jich chce naopak moc… domyslete sami. Nalézt ten správný přístup ke sladkostem budou mít děti v Hongkongu zvlášť těžké právě letos; jesle totiž přijímají populačně silné ročníky narozené v letech 2012–13, v čínském roce draka.

Tlak na děti ze strany ambiciózních rodičů je v mnoha asijských zemích běžný. Autor těchto řádek zná novinářku, která se narodila na Tchaj-wanu a záhy se i s rodiči přestěhovala do Spojených států. Vzpomínala, že asijská komunita v New Yorku každý rok pořádala večírky, na nichž se rodiče vzájemně chlubili vysvědčením svých ratolestí, a protože nikdo nemá chuť ukazovat špatné známky, vystavovali pak doma nebohé žáky neúnosnému tlaku.

Hongkong
Autor: Thinkstock

Jiné podobné vyprávění mluví o dětech, které navštěvovaly hravou a zábavnou školu ve Spojených státech a pak se s rodiči vrátily do Japonska; v tamní škole, kde se musí sedět spořádaně v lavicích a zachovávat tuhou disciplínu, nemohly vydržet.

Než ale propadneme strachu z dravé konkurence asijských dětí, vraťme se na okamžik ke zmíněnému článku BBC. Píše se v něm, že věc není tak jednoduchá, jak se jeví. Spíše než drahé přípravné kurzy by dětem možná pomohlo, kdyby s nimi rodiče trávili víc času a hráli si s nimi. Navíc ani výsledky nekompromisního vzdělávacího systému nejsou úplně přesvědčivé: přílišný tlak často žáky otráví a zbaví zájmu. Hongkongské děti například skvěle čtou, jejich chuť číst je však malá.

Ostatně odváží se někdo tvrdit, že by přijímacími zkouškami do prestižních jeslí prošli ve dvou letech takoví Alan Turing, Kurt Gödel (jeden z nejvýznamnějších logiků, na sklonku života trpěl paranoidní psychózou a přivedl sám sebe ke smrti hladem) nebo možná i Albert Einstein? Tedy geniální vědci, kteří se však vymykali společenským konvencím a okolí je často pokládalo za podivíny…


Video: Videa s kočkami patří na internetu k populárním žánrům. Tohle jsou ovšem trochu jiné kočičky. Server Vox přináší záznamy z fotopastí nastražených na divoké kočkovité šelmy v divočině celého světa. Některé ze zvířat díky těmto záznamům viděli vědci vůbec poprvé. 


Kulturní tip: Informátorka. ČT art 25.4. 2015 22:35. Prvotina kanadské režisérky ukrajinského původu Larysy Kondracké. Autorka se inspirovala skutečným příběhem nebraské policistky Kathryn Bolkovacové, která se na začátku devadesátých let přihlásila do služby k mírovým sborům OSN na území Bosny. Film líčí příběh několika často nezletilých dívek, jež jsou prodávány do sexuálního otroctví. Kathryn začne rozplétat osud jedné z nich, což ji dovede až k organizátorům nelegálního obchodu. Když na situaci upozorní, dostává se do problémů. S výnosným byznysem totiž souvisí činnost dalších členů mírových sborů a jejich zaměstnavatele, tajemné privátní bezpečnostní firmy.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte