čtvrtek 15. 2. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Britský bulvární deník The Sun ulovil novinářského sólokapra na nečekaném místě - v archivech československé Státní bezpečnosti. Našel v nich složku, podle které se šéf Labour Party Jeremy Corbyn během studené války několikrát sešel s československými agenty. Tehdejší labouristický poslanec měl podle složky krycí přezdívku COB a s pracovníkem StB se sešel nejméně třikrát.

Podle zjištění Sunu se Corbyn poprvé sešel s agentem StB Janem Dymičem v roce 1986 v Londýně na půdě britské Poslanecké sněmovny. Československého agenta s Corbynem seznámili ultralevicoví aktivisté Tony Gilbert a Sandra Hodgson. V zápisu ze schůzky agent píše, že Corbyn má negativní vztah k USA a britské konzervativní vládě. Jeho vztah k východoevropským státům naopak agent líčí jako pozitivní. Součástí Corbynovy složky je i kolonka jeho koníčků a zájmů, v níž se píše, že britský poslanec chová psy a ryby. K dalším dvěma schůzkám s agentem Dymičem došlo v roce 1987. Tím složka o Corbynovi končí, ale poslanec podle znění zprávy prý jevil zájem o další kontakt.

Československé agenty podle informací deníku Sun zajímaly hlavně aktivity britských tajných služeb. Corbyn prý agentovi Dymičovi během jedné ze schůzek předal článek vystřižený z novin, který informoval o vyšetřování tajné služby MI-5 zaměřeném na agenta východoněmecké tajné služby. Složka nicméně neuvádí, že by Corbyn předal StB vysloveně citlivé či přímo tajné informace.

Corbynův mluvčí připouští, že se předseda Labour Party potkával s diplomaty z komunistických zemí, ale nikdy se prý vědomě nesešel s agentem tajné služby. Agenti z komunistických zemí se před svými nadřízenými chtěli chlubit úspěchy, a tak často popisovali jako své informátory i lidi, které pouze potkali, brání Corbyna jeho mluvčí. Podle bezpečnostního experta Anthonyho Gleese, kterého deník Sun také cituje, je však toto tvrzení „neuvěřitelně naivní, obzvlášť od člověka, který chce být britským premiérem“.

Deník Sun cituje také českého bezpečnostního experta Andora Šándora. „Agenti se snažili navázat kontakty s levicovými politiky na západě a Labour Party v 80. letech byla velice levicová strana,“ řekl deníku Šándor.

Corbyn StB

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Kdo chce vidět příklad neudržitelného rozvoje, může se podívat na způsoby současného globálního rybolovu. Je nejen biologicky ničivý, ale i ekonomicky zcela nesmyslný. Zprávu o něm teď čerstvě vydala Světová banka a o jejích závěrech informuje i server Quartz.

Je to jako s nekonečnými stády bizonů či miliardovými hejny holuba stěhovavého: pořád jich bylo tolik, že se do nich dalo střílet celé dny, a pak najednou zmizela a nezbyla po nich stopa. Stejný osud může podle odborníků potkat celé rybí populace ve světových oceánech. Po staletí se jejich počet zdál nevyčerpatelný: čím víc se lovilo, tím víc ryb jako by bylo k dispozici, takže jen mezi lety 1950–1990 se celkový objem úlovků světového rybolovu zpateronásobil. Ale pak to skončilo - a od poloviny devadesátých let vytáhnou rybáři z oceánů ročně pořád stejný počet ryb: v průměru 85 miliónů tun.

Reklama
Reklama

Viník je znám. Průmyslový rybolov decimuje rybí hejna nad míru a nechává za sebou míň a míň jedinců schopných je zvětšovat či aspoň doplňovat. Na eventuální skeptickou otázku „Když je ryb míň a míň, jak to, že jich ulovíme už léta pořád stejně?“ existuje exaktní odpověď: podle Světové banky je to proto, že neustále zvyšujeme náklady, pomocí kterých se nám ono „stejně“ podaří získat.

Globální rybářská flotila se podle dat OSN za posledních čtyřicet let zdvojnásobila, počet rybářů vzrostl třikrát a obrovsky stouply profesní investice – do lepších lodí, výkonnějších motorů a stále chytřejších loveckých technologií. Celkově tedy – jak tvrdí Světová banka ve své zprávě Nový audit utopených miliard - vzrostla intenzita celosvětového rybolovu za posledních 40 let minimálně čtyřikrát, zatímco úlovek se za stejnou dobu zvětšil ani ne dvojnásobně. „Pokud tedy lovíme čtyřikrát víc, abychom ulovili víc jen dvakrát, znamená to jediné - počet ryb klesá,“ cituje Quartz expertku Světové banky Charlottu de Fontaubert.

Jak známo, definice hospodářské produktivity je, že se daří dělat víc za míň. Světový mořský rybolov je viditelně přeborníkem v opaku. A celé to úsilí navíc v ekonomických číslech produkuje každý rok masivní ztrátu. Podle dat Světové banky byla v roce 2014 celková cena ryb zachycených v sítích mořské rybářské flotily 164 miliard dolarů, zatímco cena práce, pohonných hmot, různých vedlejších nákladů, dotací a podpor na to vynaložených se vyšplhala na 208 miliard.  Čistá ztráta 44 miliard dolarů.

Byznys přesto jede dál s řadou ničivých důsledků. První na ráně jsou samozřejmě samy ryby, pro něž takto nastavený obchodní model znamená jistý konec. Další obětí jsou běžní, přirozeně hospodařící rybáři z chudých zemí, kteří na dostřel od plovoucích rybích fabrik bohatého světa čím dál obtížněji shánějí úlovek - a i když ho seženou, nejsou schopni na světovém trhu cenově konkurovat zboží od dotované konkurence. Houfně proto krachují a ve snaze najít obživu často vyrážejí na cestu do západního světa, kde budí vztek a hrůzu jako proklínaní „ekonomičtí migranti“.

Reklama
Reklama