Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Řekové nejsou líní, mají nemoc vysokých nákladů

Turistický průmysl nemá inovace • Ne vojenským robotům • Padesátníci pijí • Solární Hillary

Turistika nezná inovace • Autor: Globe Media /  Reuters
Turistika nezná inovace • Autor: Globe Media / Reuters

Jedna z pokleslejších interpretací řeckých obtíží se odvolává na nízkou pracovní morálku Řeků - jsou to prý prostě flákači. Tuhle variantu v komentáři na serveru BloombergView  vyvrací Mark Buchanan, jinak fyzik a autor knihy o tom, jak je možné fyzikální zákony a přírodní vědy aplikovat na ekonomii.

Situaci Řecka podle něj popisuje teorie přezdívaná “Baumolova nemoc vysokých nákladů”. Její podstata spočívá v tom, že zatímco některé obory lidské činnosti se prudce vyvíjejí a stoupá v nich produktivita práce, jiné v podstatě zůstávají stále stejné. Jako křiklavé srovnání se nabízí například stále klesající cena různého průmyslového zboží a elektroniky na jedné straně a stále stoupající cena třeba živých koncertů, vzdělání nebo zdravotní péče na straně druhé.

Řecko prodává i přístav v Pireu. • Autor: Globe Media /  Reuters
Řecko prodává i přístav v Pireu. • Autor: Globe Media / Reuters

Zatímco v automobilkách se prudce inovuje, na scénu přicházejí roboti, výpočetní technika a další technické vymoženosti, které snižují náklady a zvyšují rychlost výrobního procesu, na koncertě v Rudolfinu stále stejně velký orchestr preluduje na více méně stále stejných nástrojích po stejně dlouhou dobu a ani zkoušky a nácvik vystoupení se dnes příliš neliší od postupů třeba v 19. století. Zaměstnancům v automobilkách je tak snadné zvyšovat plat, odvětví si na to vydělá. Na koncertech je ovšem nutné donekonečna zdražovat vstupenky, nemají-li hudebníci vydělávat totéž co před sto lety.

Pokud jde o Řecko, pak 20% jeho ekonomiky tvoří turistický průmysl, což je přesně jedno z odvětví, kde se toho moc nezměnilo a těžko někdy změní. Taxikář neodveze více zákazníků, pokojská neuklidí více pokojů, číšník neobslouží více hostů a ani pláže nakonec nejsou nafukovací. To samozřejmě stojí v ostrém kontrastu k Německu orientovanému přesně na ty obory, kde produktivita roste raketovým tempem. Jinými slovy: vedle sebe stojí dvě naprosto rozdílné ekonomiky, které se dost dobře nemohou vyvíjet stejným tempem. Tedy pokud se k sobě nepřiblíží.

Buchananův postřeh neříká samozřejmě nic o tom, že Řecko musí zůstat orientované na neproduktivní obory, ale pokud se proměnit nechce, nemůže očekávat, že bude bohatnout. Průšvih Řeků nicméně nemá kořeny v jejich středomořské lenosti, ale ve struktuře ekonomiky.

Autor: Paramount Pictures
Autor: Paramount Pictures

Stephen Hawking, Elon Musk, Steve Wozniak a stovky dalších výzkumníků a inovátorů podepsali otevřený dopis rozmlouvající politikům a šéfům armád západního světa jejich zatím jen zvolna a v ústraní diskutovaný nápad rozjet výrobu zbraní ovládaných umělou inteligencí.

Stalo se tak u příležitosti Mezinárodní konference o umělé inteligenci, která začala v Buenos Aires. Aby však nebyla mýlka: signatáři dopisu se nebojí dronů nebo různých raket schopných vyhledat si určený cíl stovky kilometrů od místa, odkud byly vystřeleny. Za touto technologií stojí pořád člověk, on vybírá terč a mačká spoušť. Protestující vědce znepokojují přípravné práce na zbraních schopných zabíjet na dálku čistě jen podle „přednastavených kritérií“, aniž by ke konkrétní akci dal pokyn obsluhující lidský personál.

Tzv. autonomní zbraně jsou považovány za „třetí revoluci“ ve válečném umění - po střelném prachu a atomové bombě. Odborníci z institutu Future of Life, pod jehož hlavičkou byl dopis vědeckých osobností publikován, jsou přesvědčeni, že současná vysoká technologická úroveň dovoluje dokončit vývoj roboticky ovládaných arsenálů na zabíjení lidí během několika málo let.

Na rozdíl od jaderného arsenálu nevyžadují autonomní zbraně ke svému sestrojení žádné obtížně dostupné suroviny, takže se mohou stát zásadní, masově vyráběnou výzbrojí armád států rozvinutého světa - a pak už je jen otázkou času, kdy se přes černý trh dostanou do rukou teroristů a nejrůznějších diktátorů toužících po etnických čistkách a totální kontrole obyvatelstva.

„Stejně jako většina chemiků a biologů nemá zájem podílet se na výrobě chemických a biologických zbraní, ani většina výzkumníků umělé inteligence nemá zájem stavět autonomní zbraně - a nechceme, aby naši práci špinili podobnou aktivitou jiní,“ končí vědci svůj otevřený dopis. „Shrnuto a podtrženo: my věříme, že umělá inteligence může být pro lidstvo velkým přínosem a že všechny kroky na tomto poli by měly jít tímto směrem. Odstartovat závody ve výrobě autonomních zbraní je špatný nápad, kterému by měla zabránit mezinárodní dohoda zakazující výrobu a vývoj zbraní řízených umělou inteligencí bez zásadní a nepominutelné lidské kontroly.“

Kandidátka na prezidenta USA Hillary Clintonováohlásila, že v případě zvolenínainstaluje během svého pobytu v úřadě po celých Spojených státech půl miliardy slunečních panelů. A že do deseti let od chvíle, kdy složí přísahu, bude Amerika produkovat dost čisté energie z obnovitelných zdrojů na to, aby jí mohla pokrýt spotřebu všech domácností v zemi.

Kdo, když ne právě Hillary? • Autor: Globe Media /  Reuters
Kdo, když ne právě Hillary? • Autor: Globe Media / Reuters

Jde o první nahlédnutí do - řečeno slovy samotné kandidátky - „komplexní agendy o klimatických změnách“, kterou chce Clintonová voličům postupně představit v následujících měsících.

Ohlášené panely by zvedly současnou solární kapacitu USA o 700 procent a záměrem Clintonové je produkovat přinejmenším třetinu americké spotřeby z obnovitelných zdrojů. „Jsme na prahu nové éry,“ ohlásila tohle všechno demokratická kandidátka na svých webových stránkách. „Můžeme vybudovat lepší, výkonnější a pružnější síť, která nás propojí, zvedne naši sílu, zlepší naše zdraví a celkově nás obohatí.“

Clintonová slíbila už před časem, že ústředním tématem její prezidentské kampaně bude problém klimatických změn. Navržené „solární“ kroky proto logicky míří tímto směrem, ale svou konkrétností jdou za obvyklé často vyslovované fráze. Proto rezonují i za oceánem.

Zdraví, aktivní, sociálně úspěšní, vzdělaní a v dostatku žijící padesátníci jsou na tom v jednom podstatném ohledu hůř než jejich stejně staří otrávení kolegové sužování chorobami, neúspěchy a nedostatkem oběživa. Ty první totiž ohrožuje „skrytý fenomén současné střední třídy“ - alkoholismus.

0 samotě • Autor: Profimedia.cz
0 samotě • Autor: Profimedia.cz

Tak to aspoň tvrdí výzkum britských vědců publikovaný v časopise BMJ Open, o němž informuje deník The Guardian. Podle šéfa výzkumu profesora Josého Iparraguirrea je přespřílišné pití alkoholu mezi jinak navenek vyrovnanými a „úspěšně stárnoucími“ lidmi přes padesát tak rozšířené, že představuje „skrytý sociální a zdravotní problém“. Vědci proto navrhují, aby se otázka konzumace alkoholu stala jedním z měřítek opravdu úspěšného stárnutí.

„Přespřílišné pití je reálná hrozba pro lidi středního a staršího věku,“ cituje k tomu list Jackie Ballardovou, šéfku britské charitativní organizace Alcohol Concern. „Mnoho z nich pravidelně pije nad doporučené množství, často o samotě doma. A když se pak u nich rozběhnou psychické a fyzické problémy spjaté s alkoholismem, stanou se z těchto lidí pacienti vyžadující tu nejkomplexnější a nejdražší léčbu. Dokud si společnost tyhle důsledky a náklady alkoholismu  neuvědomí, bude se situace zhoršovat.“

Podle čísel britských zdravotnických organizací pije nadmíru každý pátý dospělý Angličan. Tamní úřady přitom všem občanům ve věku 40–74 let nabízejí bezplatný zdravotní test, jehož součástí je i rizikové pití a případná rada, co dělat, pro ty, kteří v této otázce neprojdou.

A na závěr jedna zpráva ze světa médií.Bohužel ne příliš optimistická. Zmenšování novinářských stavů totiž stále pokračuje. Zatímco v newsroomech amerických médií pracovalo v roce 1990 na 56900 lidí, dnes je to přesně o 24 tisíc méně. Největší pokles nastal od roku 2008, kdy vypukla ekonomická krize. Jen za tu dobu přišlo o práci 19700 amerických mediálních pracovníků. V jiných západních zemích je prý trend obdobný.

Video:  Na pátrání „Proč umírají včely?“ upozorňuje server Aeon.

Kulturní tip: Válka světů.  Nova 29.7.2015  22:30. „Spielbergova verze Války světů je skvělým kontrapunktem dosavadní tradici katastrofického filmu. Je to film obrácený až nezvykle do sebe, který většinou pohrdá monumentalitou bitev a patosem hrdinství. Soustředí se na tři malé bezvýznamné body, které se zoufale zmítají v divokém proudu války a na nějaký heroismus, fráze nebo nacionalismus jim čas nezbývá,“ píše uživatel Marigold na ČSFD.cz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].