pondělí 2. 10. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zdanit bohaté globální korporace je možná snem mnoha politiků, ale v praxi takové pokusy obvykle nikam nevedou. A čerstvě představená daňová reforma Donalda Trumpa to opět potvrzuje. Pokud projde, americké podniky dostanou nové úlevy plus jednu mocnou pobídku pro stažení kapitálu zpět do USA. Výsledkem logicky bude, že jiné země o americké peníze přijdou, případně začnou snižovat daně také, aby dokázaly držet krok. Je to koneckonců trend fungující už delší dobu, na kterém lze v globalizovaném světě jen těžko něco změnit.

Podniky se od minulého týdne, kdy byl Trumpův daňový balíček zveřejněn, mohou těšit na dvě věci. Za prvé má jít dolů daň ze zisku podniků, která je dnes v USA neobvykle vysoká. Z 35 procent by mohla klesnout až na 20 procent. Současně se má zrušit pravidlo, ve kterém se Spojené státy oproti jiným bohatým zemím liší, a sice podmínky pro repatriaci zisků ze zahraničí zpět do USA. Zní to jako technikálie, ale pro pohyb globálního kapitálu, jehož zdroje jsou pořád ještě do značné míry americké, to může být důležitý bod zlomu. Důsledky dobře popsal harvardský ekonom Martin Feldstein, emeritní předseda Národního úřadu pro ekonomický výzkum a poradce několika prezidentů od Ronalda Reagana až po Baracka Obamu.

Reklama
Reklama

Pokud má dnes americká firma dceru řekněme v Irsku, ta ze svých zisků v Irsku odvádí díky tamnímu vstřícnému prostředí jen 12 procent. Logika velí stáhnout poté zdaněné výdělky zpátky domů do USA – jenže v tu chvíli musí korporace tyto peníze znovu zdanit. Ze zisku, zdaněného už jednou v Irsku, tak má odvést standardní americkou srážku 35 procent mínus irských 12 procent. Výsledná „pokuta“ ve výši 23 procent vede logicky k tomu, že americké společnosti raději nechávají peníze v zahraničí. Kupříkladu Apple má takto v cizině zaparkovanou hotovost ve výši skoro čtvrt bilionu dolarů. A součet za všechny firmy dohromady činí podle odhadů amerického ministerstva financí 2,5 bilionu dolarů.

https://www.youtube.com/watch?v=ksh_7Ues8ms

To už je podstatná částka, kvůli které stojí za to něco vymyslet. Kongres nyní podle Feldsteina nejspíš přistoupí k takzvanému teritoriálnímu řešení, kdy sazbu pro repatriaci zisků zruší nebo aspoň hodně sníží. U již nahromaděných zisků se uvažuje o sazbě 10 procent, u nově vydělaných peněz by mohla být sazba za stažení do vlasti ještě nižší. „Tato změna pravděpodobně bude mít významný vliv na chování amerických korporací,“ odhaduje Feldstein a pokračuje: „Velký podíl budoucích zisků, které by byly na základě stávajících právních předpisů ponechány v zahraničí, se pravděpodobně vrátí do USA, což sníží americké investice do Evropy a Asie.“

Sníží se i motivace k tomu, aby americké podniky stěhovaly svoje sídla mimo Spojené státy. Americké ekonomice může takový krok podle Feldsteina vcelku logicky pomoci formou vyšších investic, vyšší produktivity i rychlejšího růstu ekonomiky. Otázkou je, jak zahladit v rozpočtu díru vzniklou snížením korporátní daně z dnešních 35 procent. Z ní federální vláda nyní inkasuje 1,6 procenta HDP, takže snížení na avizovaných 20 procent (nebo dokonce Trumpem slibovaných 15 procent) si Spojené státy nejspíš nebudou moci dovolit. Výsledkem bude podle Feldsteina kompromis na úrovni kolem 25 procent, což je zhruba na úrovni průměru bohatých zemí sdružených v klubu OECD.

Dění v USA zároveň ukazuje dlouhodobější trend, kdy proti globálním korporacím a jejich daňovým fíglům kdekdo po světě vystupuje, ale v praxi nemají vlády jinou možnost než jim vycházet čím dál víc vstříc. „Sazby daně z příjmu právnických osob v posledních desetiletích klesaly po celém světě,“ připomíná harvardský profesor. V USA podniky svého času odváděly polovinu výdělku, podobný sešup zažilo mimochodem i Česko – z 45 procent v roce 1993 sazba klesla až na 19 procent (srovnání v čase i napříč kontinenty je ovšem zrádné, protože u podnikové daně se hodně mění daňový základ, tedy to, co firmy musí a nemusí zdanit).

„Stručně řečeno, nová legislativa bude mít dopad nejen na americké společnosti, ale i na mezinárodní kapitálové toky. A může také významně ovlivnit daňová pravidla po celém světě,“ uzavírá Feldstein.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Informace se ještě mohou zpřesňovat i měnit. Ale jedno se již teď zdá jisté.  Masakr v Las Vegas, kdy muž střílel do lidí z horního patra místního kasina ahotelu, je největším krveprolitím tohoto druhu v moderních amerických dějinách. Pachatel, předběžně identifikovaný jako 64letý Stephen Paddock, podle aktuálních údajů místních úřadů zranil přes 400 lidí a počet mrtvých je už větší než padesát.

K masové střelbě došlo během nedělní noci (brzy ráno zdejšího času). V Las Vegas probíhal festival country hudby a zhruba 30 000 návštěvníků se právě shromáždilo ke koncertu jedné z největších hvězd festivalu Jasona Aldeana. Střelec pálil z 32. patra kasina Mandalay Bay, které se nachází přímo naproti jevišti a dalším prostorám festivalu. Díky vyvýšené poloze „byl střelec ve značné výhodě, stačilo, aby mířil do středu a mačkal spoušť“ – jak uvedl pro server CNN bývalý vysloužilý agent FBI James Gagliano. První záběry z místa ukazují stovky lidí, kteří se vrhali k zemi a hledali úkryt. Server ABC uvedl, že pachatel střílel z automatické zbraně, k jejímuž držení je poměrně složité získat povolení.

Reklama
Reklama

Pachatel měl podle lasvegaského šerifa spáchat sebevraždu předtím, než se k němu policie dostala. V jeho pokoji bylo nalezeno minimálně osm pistolí a hned několik pušek. O možných motivech jeho činu zatím policie informace nezveřejnila.Podle serveru ABC se muž před třemi lety s místním kasinem soudil, nakonec se však případ vyřešil vyrovnáním. Paddock byl soukromý pilot a držitel lovecké licence na Aljašce. Policie také zadržela ženu, o které si mysleli, že se s ním ubytovala na hotelu; po několika hodinách ji však propustili a vyvrátili podezření, že měla s útokem něco společného.

Policie zatím nechce čin nazývat „teroristickým útokem“, protože podle šerifa Josepha Lomparda je „nutné získat bližší informace o jeho motivech“. Ministr spravedlnosti Jeff Sessions se sešel se zástupci tajných služeb a prohlásil, že incident je momentálně pro americkou vládu „nejvyšší prioritou“. Předpokládá se, že střelba v Las Vegas opět oživí debatu o citlivém tématu zpřísnění kontrol pro zisk a držení zbraní - což např. Donald Trump během kampaně odmítal.

https://www.youtube.com/watch?v=S0CeJnVLXoY

Reklama
Reklama