Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Reaganův poradce: Trumpovy daňové škrty zahýbou i světem

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Zdanit bohaté globální korporace je možná snem mnoha politiků, ale v praxi takové pokusy obvykle nikam nevedou. A čerstvě představená daňová reforma Donalda Trumpa to opět potvrzuje. Pokud projde, americké podniky dostanou nové úlevy plus jednu mocnou pobídku pro stažení kapitálu zpět do USA. Výsledkem logicky bude, že jiné země o americké peníze přijdou, případně začnou snižovat daně také, aby dokázaly držet krok. Je to koneckonců trend fungující už delší dobu, na kterém lze v globalizovaném světě jen těžko něco změnit.

Podniky se od minulého týdne, kdy byl Trumpův daňový balíček zveřejněn, mohou těšit na dvě věci. Za prvé má jít dolů daň ze zisku podniků, která je dnes v USA neobvykle vysoká. Z 35 procent by mohla klesnout až na 20 procent. Současně se má zrušit pravidlo, ve kterém se Spojené státy oproti jiným bohatým zemím liší, a sice podmínky pro repatriaci zisků ze zahraničí zpět do USA. Zní to jako technikálie, ale pro pohyb globálního kapitálu, jehož zdroje jsou pořád ještě do značné míry americké, to může být důležitý bod zlomu. Důsledky dobře popsal harvardský ekonom Martin Feldstein, emeritní předseda Národního úřadu pro ekonomický výzkum a poradce několika prezidentů od Ronalda Reagana až po Baracka Obamu.

Pokud má dnes americká firma dceru řekněme v Irsku, ta ze svých zisků v Irsku odvádí díky tamnímu vstřícnému prostředí jen 12 procent. Logika velí stáhnout poté zdaněné výdělky zpátky domů do USA – jenže v tu chvíli musí korporace tyto peníze znovu zdanit. Ze zisku, zdaněného už jednou v Irsku, tak má odvést standardní americkou srážku 35 procent mínus irských 12 procent. Výsledná „pokuta“ ve výši 23 procent vede logicky k tomu, že americké společnosti raději nechávají peníze v zahraničí. Kupříkladu Apple má takto v cizině zaparkovanou hotovost ve výši skoro čtvrt bilionu dolarů. A součet za všechny firmy dohromady činí podle odhadů amerického ministerstva financí 2,5 bilionu dolarů.

To už je podstatná částka, kvůli které stojí za to něco vymyslet. Kongres nyní podle Feldsteina nejspíš přistoupí k takzvanému teritoriálnímu řešení, kdy sazbu pro repatriaci zisků zruší nebo aspoň hodně sníží. U již nahromaděných zisků se uvažuje o sazbě 10 procent, u nově vydělaných peněz by mohla být sazba za stažení do vlasti ještě nižší. „Tato změna pravděpodobně bude mít významný vliv na chování amerických korporací,“ odhaduje Feldstein a pokračuje: „Velký podíl budoucích zisků, které by byly na základě stávajících právních předpisů ponechány v zahraničí, se pravděpodobně vrátí do USA, což sníží americké investice do Evropy a Asie.“

Sníží se i motivace k tomu, aby americké podniky stěhovaly svoje sídla mimo Spojené státy. Americké ekonomice může takový krok podle Feldsteina vcelku logicky pomoci formou vyšších investic, vyšší produktivity i rychlejšího růstu ekonomiky. Otázkou je, jak zahladit v rozpočtu díru vzniklou snížením korporátní daně z dnešních 35 procent. Z ní federální vláda nyní inkasuje 1,6 procenta HDP, takže snížení na avizovaných 20 procent (nebo dokonce Trumpem slibovaných 15 procent) si Spojené státy nejspíš nebudou moci dovolit. Výsledkem bude podle Feldsteina kompromis na úrovni kolem 25 procent, což je zhruba na úrovni průměru bohatých zemí sdružených v klubu OECD.

Dění v USA zároveň ukazuje dlouhodobější trend, kdy proti globálním korporacím a jejich daňovým fíglům kdekdo po světě vystupuje, ale v praxi nemají vlády jinou možnost než jim vycházet čím dál víc vstříc. „Sazby daně z příjmu právnických osob v posledních desetiletích klesaly po celém světě,“ připomíná harvardský profesor. V USA podniky svého času odváděly polovinu výdělku, podobný sešup zažilo mimochodem i Česko – z 45 procent v roce 1993 sazba klesla až na 19 procent (srovnání v čase i napříč kontinenty je ovšem zrádné, protože u podnikové daně se hodně mění daňový základ, tedy to, co firmy musí a nemusí zdanit).

„Stručně řečeno, nová legislativa bude mít dopad nejen na americké společnosti, ale i na mezinárodní kapitálové toky. A může také významně ovlivnit daňová pravidla po celém světě,“ uzavírá Feldstein.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].