pondělí 5. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla dalšího triumfu v německých zemských volbách, tentokrát ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko. Strana, která se profiluje odporem proti přijímání uprchlíků a coby zásadní kritik vstřícného postoje Angely Merkel, v nedělních volbách získala 20,8 procent hlasů. Silnější byli jen sociální demokraté (30,6 procent).  Alternativě se tak prvně podařilo porazit křesťanské demokraty kancléřky Merkel, kteří získali 19 procent hlasů.

Zajímavý je podrobnější pohled na to, kdo vlastně AfD volil: hlavně se jí podařilo dostat do hlasovacích místností dřívější nevoliče. Volební účast ve srovnání s rokem 2011 stoupla o 9 procent -  ve zdejší spolkové zemi nejvíce od roku 2002 - a polovina z někdejších 112 000 nevoličů hlasovala právě pro AfD.

Reklama
Reklama

Alternativa však zároveň dokázala přetáhnout voliče prakticky od všech konkurentů. Za pozornost stojí značný přesun voličů od postkomunistické Die Linke – jedná se o protestní voliče, kteří chtějí hlasovat hlavně „proti systému“, a pravicoví populisté z AfD jim letos nabízejí ostřejší protest než okoukaná postkomunistická levice. Úspěch AfD „odnesli“ i neonacisté z NPD, kteří se na rozdíl od voleb v letech 2006 a 2011 do zemského parlamentu neprobojovali.

 

AfD
Autor: www.sueddeutsche.de

AfD letos už podruhé v zemských volbách překročila hranici pětiny hlasů – podruhé v postkomunistickém východním Německu a podruhé ve spolkové zemi, kde žije jen minimum imigrantů (tvoří tři procenta celkového obyvatelstva) a uprchlíků. Do Meklenburska bylo vloni v rámci vnitroněmeckých uprchlických kvót přiděleno 23 000 a v prvním pololetí letošního roku 5400 žadatelů o azyl.

Kancléřka Merkel za volební porážku strany převzala spoluzodpovědnost. Za svými rozhodnutími z minulých měsíců si podle slov pronesených na tiskové konferenci na okraj summitu zemí G20 v Číně stojí. Pozoruje, že občané nevěří ve schopnost politiků řešit problematiků uprchlíků a jejich integrace, nevnímají dosažené pokroky. A úkolem vlády – a také jejím osobním – je snaha tuto důvěru obnovit.

Magnet pro naštvané. (Předsedkyně AfD Frauke Petry)
Předsedkyně AfD Frauke Petry • Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V odvěkém sporu, jestli je lepší žít ve městě, nebo na vesnici, měli venkované vždy jeden nezpochybnitelný argument ve prospěch životě v přírodě – dýchají čerstvý vzduch. O tuhle jistotu je ale možná brzy připraví holandští vědci.

Jmenovitě epidemioložka Lidwien Smit z univerzity v Utrechtu. Ta zkoumala vzduch v okolí míst s vysokou koncentrací kravínů, vepřínů a drůbežáren. Tématem se zabývala déle než rok ve studii placené nizozemskou vládou. A zjistila, že v těchto místech je vzduch stejný, někdy dokonce horší než v centrech měst, která jsou plná aut.

Reklama
Reklama

„Nejvíce úmrtí souvisejících se znečištěním vzduchu způsobuje zemědělství - a nikdo přesně neví proč,“ řekla Smit deníku Financial Times. Zejména na intenzivní hospodářství by se měla vztahovat nejpřísnější emisní pravidla, soudí vědkyně. Její studie je jednou z prvních, která zkoumá zdraví obyvatel žijících v blízkosti farem.

Jedním z hlavních viníků je amoniak neboli čpavek, jenž se uvolňuje ze zvířecí moči a trusu. Když se v atmosféře spojí s dalšími prvky, vznikne oblak složený z mikroskopických částic, které jsou tak malé, že je lze vdechnout a které pak mají vliv na plíce a srdce. Asi 94 procent emisí čpavku pochází právě ze zemědělství.

Doktorka Smit a její tým testovala asi 2500 dospělých obyvatel venkova v jihovýchodním Holandsku, kde lidé žijí relativně blízko velkých hospodářských farem. Na území žije asi milion lidí a šest milionů prasat. Testovaní lidé měli dýchat zhluboka, aby bylo možné změřit, jak jim fungují plíce.

Po zohlednění věku či toho, zda osoba kouří, vědci zjistili, že plíce lidí žijících v kilometrové blízkosti patnácti a více farem fungují o pět procent hůř než plíce lidí, kteří žijí od farem dál. To se může zdát jako zanedbatelný rozdíl, ale podle Smit je to důležitá anomálie. Celá studie má být prezentována tento týden na kongresu European Respiratory Society v Londýně.

Reklama
Reklama