Polská vláda na cestě k převzetí moci nad Nejvyšším soudem. Plán vyvolal kritiku opozice i EU

Polští vládní poslanci včera schválili novelu zákona o Nejvyšším soudě. Pokud novela projde i senátem a podepíše ji prezident, bude to v praxi znamenat, že nad složením tělesa získá moc vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Kouzlo je v paragrafu 87, který dává ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi možnost vyměnit všechny stávající soudce. Podle schválené novely k tomu potřebuje souhlas prezidenta Andrzeje Dudy (ten si tuto pravomoc vymohl hrozbou, že jinak zákon vetuje, původní znění s ním nepočítalo).

Andrzej Duda, zvolený také za PiS, sice dlouhodobě buduje vlastní obraz jako na skutečném vládci země Jarosławu Kaczyńském (šéfovi strany PiS) relativně nezávislého politika, ale v podstatných otázkách se zatím spolustraníkům nikdy nevzepřel.

PiS potřeboval ovládnout Nejvyšší soud hlavně kvůli svým plánům na změnu volebního systému. Jeho vítězství z podzimu 2015 sice bylo jednoznačné, ale jednobarevnou parlamentní většinu získal shodou náhod a přepočtů hlasů na mandáty. Což se za dva roky nemusí opakovat a PiS proto už dlouho avizuje, že je třeba volební systém upravit tak, aby vyhovoval velkým stranám. Sám PiS je v průzkumech dlouhodobě vedoucí stranou.

Protože Ústavní soud je v Polsku nefunkční kvůli prováděcímu zákonu, který PiS schválil záhy po příchodu k moci, případné stížnosti na neústavnost změny volebního zákona by neměl kdo posoudit. Regulérnost voleb, jejich platnost a případné stížnosti má v Polsku na starosti právě Nejvyšší soud.

Poslední krok polské vlády vyvolal (respektive oživil) kritiku ze strany Evropské unie. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že je namístě uvažovat o začátku kárného řízení, na jehož konci může být i ztráta hlasovacích práv. K tomu je potřeba souhlas všech členských států Unie, a maďarský premiér Viktor Orbán už ohlásil, že něco takového nehodlá dopustit.