pátek 21. 7. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Polští vládní poslanci včera schválili novelu zákona o Nejvyšším soudě. Pokud novela projde i senátem a podepíše ji prezident, bude to v praxi znamenat, že nad složením tělesa získá moc vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Kouzlo je v paragrafu 87, který dává ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi možnost vyměnit všechny stávající soudce. Podle schválené novely k tomu potřebuje souhlas prezidenta Andrzeje Dudy (ten si tuto pravomoc vymohl hrozbou, že jinak zákon vetuje, původní znění s ním nepočítalo).

Andrzej Duda, zvolený také za PiS, sice dlouhodobě buduje vlastní obraz jako na skutečném vládci země Jarosławu Kaczyńském (šéfovi strany PiS) relativně nezávislého politika, ale v podstatných otázkách se zatím spolustraníkům nikdy nevzepřel.

Reklama
Reklama

PiS potřeboval ovládnout Nejvyšší soud hlavně kvůli svým plánům na změnu volebního systému. Jeho vítězství z podzimu 2015 sice bylo jednoznačné, ale jednobarevnou parlamentní většinu získal shodou náhod a přepočtů hlasů na mandáty. Což se za dva roky nemusí opakovat a PiS proto už dlouho avizuje, že je třeba volební systém upravit tak, aby vyhovoval velkým stranám. Sám PiS je v průzkumech dlouhodobě vedoucí stranou.

Baxa: K tomu, co se odehrává v Polsku, už nemůžeme mlčet

Protože Ústavní soud je v Polsku nefunkční kvůli prováděcímu zákonu, který PiS schválil záhy po příchodu k moci, případné stížnosti na neústavnost změny volebního zákona by neměl kdo posoudit. Regulérnost voleb, jejich platnost a případné stížnosti má v Polsku na starosti právě Nejvyšší soud.

Poslední krok polské vlády vyvolal (respektive oživil) kritiku ze strany Evropské unie. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že je namístě uvažovat o začátku kárného řízení, na jehož konci může být i ztráta hlasovacích práv. K tomu je potřeba souhlas všech členských států Unie, a maďarský premiér Viktor Orbán už ohlásil, že něco takového nehodlá dopustit.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Vztahy Turecka a Německa, mimo jiné dvou členských států NATO, se - po roce soustavného zhoršování - zhoršily ještě víc, píše Svobodná Evropa. Německý šéfdiplomat Sigmar Gabriel pohrozil Ankaře, že Německo by mohlo zvážit, zda nadále bude garantovat investice německých firem v Turecku a zda je nebude od tureckého investování odrazovat. Jeho turecký protějšek to označil za „jednostranný a pokřivený přístup“ a varoval, že Turecko může sáhnout k odplatě - byť neřekl jasně k jaké.

Jádrem současného sporu je zatýkání německých občanů v Turecku při čistkách, které trvají už rok od loňského tureckého pokusu o vojenský puč. V současnosti sedí v tureckých věznicích devět německých občanů. Turecké úřady je obviňují z vazeb na teroristické skupiny, u některých zadržených ale není jasné, ke kterým skupinám by se měli vázat.

Reklama
Reklama

V reakci na poslední takový případ z pátého července Německo uvedlo, že už není schopné garantovat bezpečnost svých občanů na tureckém území.

Osud Němců v rukou turecké policie není jediný svár mezi oběma zeměmi. Turecko dlouhodobě odmítá pustit členy německého parlamentu na vojenské základny na tureckém území, kde jsou usazené jednotky Bundeswehru a vedou odtamtud boj proti takzvanému Islámskému státu. Německo naopak nevpustilo na své území několik tureckých politiků, kteří chtěli u německých Turků agitovat před nedávným referendem, které prezidentu Erdoganovi zaručilo výrazně vyšší pravomoci. Podle tureckých i zahraničních kritiků z něj v praxi učinilo diktátora.

Reklama
Reklama