Rok volebních překvapení pokračuje. Po Brexitu a výhře Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se teď však prvně jako překvapiví vítězové mohou cítit liberálové, zastánci Evropské unie a otevřenosti. Někdejší šéf Zelených Alexander van der Bellen byl totiž zvolen novým rakouským prezidentem, ačkoli byl za favorita považován jeho rival z národovecké strany Svobodných Norbert Hofer.
Na následujícím grafu jdou vidět hlavní motivy voličů van der Bellena: na prvních místech schopnost zastupovat zemi na úrovni v zahraničí, podpora EU, dobré porozumění roli, kterou má v zemi hrát prezident, a kompetence. Naopak málo podstatným faktorem pro jeho voliče bylo, zda je jim sympatický, zda dokáže zemi změnit a zda rozumí jejich každodenním starostem.
Brexit a Trump nakonec obdobně smýšlejícímu Hoferovi nejspíš uškodily, protože k volbám dorazily desítky tisíc dosavadních nevoličů a vyslovily se proti němu. Naznačují to alespoň data vídeňské sociologické agentury SORA, která volby analyzuje pro veřejnoprávní televizi ORF. V květnových volbách, které nakonec soud kvůli nesrovnalostem při sčítání nařídil opakovat, van der Bellen vyhrál s náskokem pouhých 31 tisíc hlasů, nyní se jeho náskok pohybuje kolem 300 tisíc hlasů (dle dat z nedělní noci).
Hlavním důvodem tohoto rozdílu jsou právě nevoliči: 169 tisíc Rakušanů, kteří v květnu nehlasovali, tentokrát podpořilo van der Bellena; jen 25 tisíc z jeho květnových voličů nyní nehlasovalo. Naopak k volbám nepřišlo 70 tisíc květnových voličů Norberta Hofera, který nově získal jen 33 tisíc nevoličů.
Oproti květnu se také změnila volební mapa Rakouska. Tehdy van der Bellen zvítězil jen ve dvou spolkových zemích, ve Vídni a malém Vorarlbersku. Nyní je převážně zelené i jeho rodné Tyrolsko a Horní Rakousko. Všechny vídeňské čtvrti tentokrát hlasovaly pro van der Bellena - i dělnický Simmering, který na jaře překvapil volbou Svobodných (a odkud vyšla reportáž v minulém Respektu)
Volební analýzy agentury SORA nabízejí několik nesmírně zajímavých postřehů. Zásadní roli při rozhodování například hrálo, zda je volič optimista, nebo pesimista; zda tedy očekává zlepšení a udržení životní kvality v Rakousku, nebo se vývoje v příštích letech obává. V následujícím grafu ukazuje první řádek volební preference těch Rakušanů, kteří očekávají zlepšení situace („verbessern“), ve druhém pak preference pesimistů („verschlechtern“) - a ve třetím preference voličů, kteří zásadní změnu oproti současnosti neočekávají („keine Veränderung“).
Zásadní byl pak rozdíl mezi muži a ženami, který jde vidět na následujících dvou grafech. První udává volební chování podle věku a pohlaví. Ukazuje, že mladí muži do 29 let převážně volili Norberta Hofera, zatímco stejně staré dívky z 69 procent podpořily Alexandera van der Bellena. Politolog Peter Filzmeier tento fenomén popisoval v deníku Kronen Zeitung už po květnových volbách a se sarkasmem se ptal, zda tak odlišná volba – tedy mezi kandidáty s tak rozdílnými představami o budoucnosti a o světě - nebude mladým Rakušanům komplikovat partnerské soužití.
Následuje graf podle vzdělání a graf podle typu zaměstnání. Zde je pozoruhodná výhra levicového Alexandera van der Bellena mezi důchodci, triumf pravicového Norberta Hofera mezi dělníky a jejich rovný souboj mezi samostatně výdělečně činnými.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
