Kdo zabil generálního tajemníka OSN? Pořád to není tak úplně jasné. Tato záhada 20. století se vztahuje k 18. září 1961, kdy se letadlo nesoucí tehdejšího šéfa Spojených národů Daga Hammarskjolda zřítilo nedaleko letiště v Ndole u hranic Konga a dnešní Zambie. Tehdejší vyšetřování neštěstí došla k závěru, že na vině je chyba pilota. Ovšem pochybnosti o skutečné příčině smrti legendárního švédského diplomata nikdy nezmizely a neomezovaly se jen na teorie posedlých konspirátorů.
Více světla má do případu vnést nové vyšetřovaní, které z loňského pověření OSN vede tanzanský soudce Mohamed Chande Othman. Předpokládá, že odpovědi na zásadní zbývající otázky případu leží ukryté v archivech belgické, americké a britské tajné služby. Týkají se například přesných informací o pohybu dalších letadel na konžsko-zambijské hranici v době neštěstí.
Nejčastěji citovanou neoficiální teorií událostí z 18. září 1961 je, že letadlo s generálním tajemníkem OSN na palubě bylo sestřeleno stíhačkou francouzské výroby, kterou pilotoval belgický žoldák. Čtyři stíhačky do Katangy dodala CIA. „Z dostupných informací víme, že tyto tajné služby vědí víc, než zatím řekly,“ řekl listu The New York Times pod podmínkou anonymity vysoce postavený úředník OSN.
Je však otevřené, zda nyní k vyšetřovatelům budou sdílnější. Pokud ne, jen to posílí pochybnosti konspirátorů i seriózních historiků (viz například kniha historičky dekolonizace Susan Williams). Právě na Belgii, Spojené státy a Británii totiž dlouhodobě míří jejich podezření. K pádu letadla došlo v době občanské války v dnešním Kongu, v níž OSN stála proti zájmům bývalých belgických kolonizátorů a anglosaských mocností. Tyto státy podporovaly hnutí za samostatnost jihokonžské provincie Katanga, která byla nesmírně bohatá na nerosty a pocházely odsud zásadní západní zdroje uranu (více se o významu konžského uranu ve studené válce dočtete zde). Dag Hammarskjold a jednotky OSN a naopak hájili centrální vládu Konga.
Soudce Othman se zatím s novináři nebavil. Do měsíce by měl výslednou zprávu představit - a zatím není jasné, jestli od zmíněných tajných služeb dostane odpovědi na své otázky. Americké ministerstvo zahraničí případ nekomentovalo, britské ministerstvo novinářům The New York Times ve stručnosti odpovědělo: „Proběhlo další vyhledávání a poskytujeme další materiál… Věříme, že má přímou hodnotu pro vyšetřování.“
Zda však letošní investigace odstraní pochybnosti a otazníky kolem případu, je spíš málo pravděpodobné. Na některé záhady historie vyčerpávající odpověď nenajdeme.
Vynikající podrobný text najdete v týdeníku Die Zeit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
