Koncem minulého týdne se Němci o trochu přiblížili nové vládě. Křesťanští demokraté Angely Merkel a sociální demokraté se dohodli na obrysech příští vládní koalice (níže v textu ovšem uvidíme, že vznik vlády není zdaleka jistý). Na domácí scéně každopádně neslibuje nic převratného, zásadní jsou však pasáže týkající se budoucnosti Evropské Unie.
Lídři SPD, kteří po zářijové volební porážce chtěli odejít do opozice, vstup do vlády spojili reformou EU. “Nezopakujeme chyby minulosti - a tou největší bylo, že jsme se příliš soustředili na domácí politiku a málo na tu evropskou,” říkal počátkem minulého týdne ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Šéf SPD Martin Schulz doplnil, že “nová vláda musí vést k probuzení EU”.
Dohoda dvou největších stran opravdu začíná Evropou a až poté přechází k domácí politice. “Pokud na jejím základě opravdu vznikne nová vláda, tak bude v jednom ohledu radikální: pasáže o budoucnosti EU představují největší německý posun směrem k větší integraci kontinentu od Maastrichtské dohody před čtvrt stoletím,” píše Wolfgang Münchau, šéf serveru Eurointelligence.com ve Financial Times.
“V minulé dohodě o velké koalici, v roce 2013, zmínky o Evropě krom běžných klišé prakticky chyběly. Hlavním tématem tehdy bylo zavedení minimální mzdy v Německu. Nyní je Evropa tématem číslo jedna. Prohlášení je více než obecným projevením ochoty spolupracovat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na reformě eurozóny. Podporuje navýšení evropského rozpočtu, k němuž by Němci přispívali více než dosud. Výslovně podporuje vznik společného rozpočtu eurozóny, který by financoval makroekonomickou stabilitu, strukturální reformy i sbližování zemí s odlišnými sociálními podmínkami.”
Münchau dlouhodobě německou politiku v EU a zvláště její přístup k řešení krize eurozóny kritizuje, komentáře jsou často plné negativních předpovědí. Nyní oznamuje změnu: “Vstupujeme do nové éry. Páteční dohoda představuje posun od manažerského stylu Angely Merkel směrem k politice, která chce více prosadit určitou agendu (tedy představu budoucí Evropy, pozn. TL)”.
Realita nicméně jejímu prosazení klade velké překážky. Páteční dohodu o obrysech příští koalice musí 21. ledna schválit sněm SPD, pak by následovala několika týdenní detailní koaliční jednání - a o jejich výsledku budou členové SPD hlasovat ve vnitrostranickém referendu. Výsledek přitom není zdaleka zaručený.
Například mládežnické, více levicové křídlo strany vede masivní kampaň za odmítnutí dohody a odchod do opozice. Tvrdí, že SPD prosadila ve vnitropolitických otázkách příliš málo ze svého programu a že účast na další koalici vedené Angelou Merkel bude pro sociální demokracii smrtící.
Další překážkou je, že pro zmíněné reformy EU nebude jednoduché najít podporu v dalších evropských státech: nová vládní koalice v Holandsku další integraci Evropy vyloženě odmítá, v Rakousku před Vánocemi vznikla vláda za účasti euroskeptiků ze strany Svobodných, v průzkumech před březnovými volbami v Itálii vedou euroskeptici.
Henrik Enderlein, profesor politologie z berlínské Hertie School of Governance, na Twitteru zveřejnil užitečnou tabulku. Shrnuje, jak si páteční dohoda CDU/CSU a SPD představuje budoucnost EU a srovnává to s evropským programem koalice CDU/CSU, liberálů a Zelených, jejíž jednání na podzim na poslední chvíli zkrachovalo. Na první pohled je vidět, jak zásadní změnu páteční dohoda přináší. Najdou se ale i skeptické hlasy: berlínský zpravodaj týdeníku The Economist slibované reformy EU a eurozóny považuje za nedostatečné.
Mal in Ruhe ansehen: Europa-Verhandlungsergebnisse #GroKo vs. #Jamaika im Vergleich. #GroKo könnte einen echten Neustart Europas begründen. Gut so! Europa ist Teil der Lösung, nicht Teil des Problems. pic.twitter.com/HNaKySe0QO— Henrik Enderlein (@henrikenderlein) Mal in Ruhe ansehen: Europa-Verhandlungsergebnisse #GroKo vs. #Jamaika im Vergleich. #GroKo könnte einen echten Neustart Europas begründen. Gut so! Europa ist Teil der Lösung, nicht Teil des Problems. pic.twitter.com/HNaKySe0QO
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
