pondělí 10. 7. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Piplavá práce amerických novinářů, kteří po milimetrech odkrývají napínavý příběh o ruském angažmá v prezidentské kampani, přináší nové plody. Deník New York Times přišel v neděli se zjištěním, že nejstarší syn Donalda Trumpa – Donald Trump Jr. – sháněl loni pro otce od Rusů kompromitující materiály na Hillary Clinton.

Konkrétně jde o to, že Donald Jr. kývl v průběhu kampaně na schůzku s ruskou právničkou s vazbami na Kreml, která kompromitující informace nabízela. Autoři článku se vzhledem k jeho choulostivé povaze odkazují rovnou na pět zdrojů, z nichž tři popisují jako poradce Bílého domu.

Reklama
Reklama

Schůzky se účastnil také Trumpův zeť Jared Kushner a tehdejší šéf Trumpovy kampaně Paul J. Manafort. Oba schůzku potvrdili v důvěrných vládních dokumentech, o kterých list informoval už v sobotu. Autorům prvního článku chyběla informace, o co přesně na schůzce šlo. To vyšlo najevo až díky následným rozhovorům se zdroji.

Schůzka se uskutečnila loni 9. června, dva týdny poté, co byl Trump potvrzen jako prezidentský kandidát republikánské strany. New York Times připomínají, že schůzka jde přímo k podstatě federálního vyšetřování, tedy k otázce, jak přesně se Rusové v ovlivňování voleb angažovali a jestli se nějak domlouvali s Trumpovým štábem. Nyní se poprvé ukazuje, že někdo z Trumpova okolí byl ochoten přijmout ruskou pomoc, píší New York Times.

Není nicméně jasné, zda ruská spojka – právnička Natalia Veselnitskaja – slíbené materiály skutečně dodala. Informace o schůzce vyšly najevo poté, co se o ní Jared Kushner zmínil v rámci výpisu svých aktivit potřebných pro získání prověrky kvůli přístupu k utajeným informacím v rámci nynější funkce v Bílém domě.

Také Donald Trump Jr. schůzku potvrdil – ale s tím, že Veselnitskaja nabízela nesmyslné informace o tom, že Rusko financuje americkou Demokratickou stranu, a že šlo jen o záminku, aby mohla vytáhnout vlastní agendu, a sice lobbing proti protiruským sankcím.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Islámský stát neboli chalífát je v troskách. Mosul, hlavní bašta islamistů v Iráku, o víkendu padl. Syrská Rakká má namále. “Chalífa” Bakr Bagdádí je nejpíše po smrti; s jistotou to ale nikdo neví.  Co bude teď? Týdeník The Economist píše, že to nikdo neví - a že to je dosti hrozivá situace. 

“Se ztrátou svých nejdůležitějších měst je mystika obklopující džihádistický ’stát’ otřesena,” píší britští novináři v komentáři. Existence chalífátu jako konkrétního území v rukou náboženských extrémistů byla přitom až dosud považována za klíčový prvek úspěchu této džihádistické generace - a také její za trumf nad konkurenční al-Káidou. Chalífát byl symbolem úspěchu, dokladem příznivého božího úradku. Teď zbývá bojovníkům útěk do pouště nebo návrat do svých rodných, často evropských zemí.

Reklama
Reklama

To samozřejmě neznamená, že je konec s islamismem, ani že teď bude na Blízkém východě klidněji. Tamní válka je komplikovaný a mnohovrstevnatý konflikt, v němž jde zároveň o povstání proti nelegitimním vůdcům, spory mezi jednotlivými sektami islámu, národnostní a kmenové ambice, širší střet regionálních mocností Saúdské Arábie, Iránu a Turecka - a nad tím vším o přetahování mezi Spojenými státy a Ruskem. Řešení takového gordického uzlu předpokládá vizi a jasnou strategii. The Economist se domnívá, že Donald Trump nic takového v hlavě nemá, ministerstvo zahraničí mu zeje prázdnotou, a že z toho nekouká nic dobrého.

Americký prezident chce prý tři věci najednou: porazit radikální islamisty (což se zjevně daří), upozadit rostoucí vliv Íránu v oblasti a omezit americkou přítomnost na Blízkém východě. Něco z toho ovšem musí jít stranou, protože zmíněné cíle si navzájem odporují. Pokud chtějí, aby se ISIS v poušti nepřeskupil a nepovstal z popela v nějaké nové podobě, (jako to udělal po pádu al-Káidy v Iráku, musí se Američané v regionu dále angažovat. O moci Íránu platí totéž.

File Photos From ISIS Or Daesh
Autor: Abaca, Profimedia

Také podle The New York Times je ztráta území sice pro ISIS tvrdá rána, ale nikoliv konečná. Deník upozorňuje, že organizace ztratila za poslední tři roky 60 000 bojovníků a dvě třetiny původního území, ale dokázala ovládat města dlouhé měsíce a vychovala mezitím celou generaci schopných manažerů, specialistů na zbraně, propagandu nebo výzvědnou činnost. Ti džihádistům zajišťují i nadále kredit v očích dalších bojovníků a mohou pokračovat v operacích. Organizace má navíc stále v rukou různá menší města a téměř celou provincii Anbar v Iráku. Kromě toho stále naplno běží propagandistická činnost ISIS na webu. I nadále lze očekávat individuální teroristické útoky a na Blízkém východě klasickou partyzánskou válku.

Islámský stát je dnes navíc mezinárodní organizace. Kromě bojovníků, kteří se z “mise” vrací domů, jsou tu sympatizanti schopní teroristických útoků, i když v Sýrii nebi Iráku nikdy nebojovali. Podle studie University George Washingtona, která zkoumala 51 úspěšných útoků, k nimž došlo od vyhlášení chalífátu na území Evropy a Severní Ameriky, tvořili jenom 18 procent pachatelů ostřílení bojovníci z Blízkého východu. ISIS má také pobočky v Libyi, Egyptě, Jemenu, Afghánistánu, Nigérii a na Filipínách.

Zmíněný The Economist ještě upozorňuje, že válka v Sýrii zdaleka neskončila a v jejím dalším průběhu se Američané mohou lehce dostat do konfliktu s íránskými jednotkami - že je dokonce možné, že se je budou jejich sunnitští spojenci v čele se Saúdskou Arábií právě do takového konfliktu zatáhnout. “Ať udělá Amerika cokoliv, bude to chaotické a cíle musí být jen omezené. Zároveň kolaps Sýrie a nástup ISIS po roce 2011 ukazují, že zanedbání (regionu) také představuje vážná rizika. Donald Trump potřebuje najmout dobré experty a vytvořit plán - a to rychle, ” končí týdeník.

Reklama
Reklama