Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Nobelova cena za nejmenší stroje na světě

Vítěz letošní Nobelovy ceny za chemii, Francouz Jean-Pierre Sauvage (vlevo)  • Autor: AFP, Profimedia
Vítěz letošní Nobelovy ceny za chemii, Francouz Jean-Pierre Sauvage (vlevo) • Autor: AFP, Profimedia

Jak malý může být stroj, který dokážeme postavit? V roce 1984 se na to zeptal publika během přednášky v kalifornském Big Sur slavný fyzik Richard Feynman. Bosý, oblečený růžovém tričku a kraťasech, vyzval posluchače, aby se pokusili konstruovat mechanická zařízení přímo z jednotlivých molekul - tak malá, že spatřit půjdou jen pomocí elektronového mikroskopu. Za nějakých třicet let se ukáže, k čemu je to dobré, řekl.

Vizionář Feynman měl pravdu, jen se minimálně zmýlil v časovém odhadu. Letošní Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců, kteří se touto cestou vydali - Francouz Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart, Brit působící v USA, a Nizozemec Bernard Feringa. Dokázali sestrojit fantastická zařízení: molekulární prstence rotující po stisku vypínače, nano-motory a nano-zdviže, dokonce pohyblivý podvozek nano-auta s náhonem na všechna čtyři kola. Výsledkem jejich práce je i molekulární čip o kapacitě paměti 20 kB, mnohem menší než analogická zařízení v současných počítačích.

Ani dnes, 32 let po Feynmanově přednášce, ale není zcela jasné, k čemu budou jednou molekulární stroje sloužit. Jak trefně poznamenává tisková zpráva k udělení Nobelovy ceny, jsme v téže situaci, v jaké byli první konstruktéři elektrického pohonu v 30. letech 19. století: hrdě ve svých laboratořích předváděli publiku nejrůznější rotující hřídele a kola, ale otázka, k čemu jejich vynálezy poslouží, by je nejspíš uvedla do rozpaků. Tušili, že k něčemu určitě ano, stěží by si však tehdy dokázali představit elektrické vlaky, pračky nebo vysoušeče vlasů.

https://www.youtube.com/watch?v=4eRCygdW–c

Podobně dnes máme důvod věřit, že molekulární stroje budou jednou dopravovat léky do míst, kde mají v lidském těle působit, možná i provádět operace (idea „spolkni svého chirurga“). Mohou se stát základem nové výpočetní techniky, možná i páteří zelené energetiky, neboť dokážou uchovávat energii. Jak přesně změní technologie, ale není zcela jasné.

Letošní „vědecké“ Nobelovy ceny, vyhlášené v pondělí, úterý a ve středu, tak mají jedno společné: přitáhly pozornost k přelomovým objevům, k nimž došlo před desítkami let a které odstartovaly bouřlivý vývoj ve zdánlivě okrajových oblastech výzkumu; oblastech, kde lze čekat překvapivé aplikace, jež změní svět kolem nás.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].