Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu, Společnost

Neznámý snímek útoku na Luthera Kinga: boj proti diskriminaci byl tuhý i na Severu

Martin Luther King  • Autor: Profimedia.cz
Martin Luther King • Autor: Profimedia.cz

Americká média si obsáhle připomínají odkaz Martina Luthera Kinga, jehož výročí narození připadlo na pondělí. Magazín Time při té příležitosti prozkoumal jednu méně známou fotografii – King je na ní zachycen ve schoulené poloze, bezmála v pokleku, s hlavou skloněnou k zemi. Příběh fotografie připomíná méně známou část Kingova veřejného působení a boje za rovné postavení černých Američanů.

Nezachycuje totiž situaci z amerického Jihu, jak by čtenář bezmála automaticky předpokládal, ale naopak ze Severu. A nepochází z velmi vyhrocené doby konce padesátých a začátku šedesátých let, kdy boj za občanská práva na Jihu vrcholil a často nabíral velmi násilnou podobu - ale z druhé poloviny šedesátých let, tedy dobu, o níž by mohl mít běžně informovaný konzument americké historie pocit, že už bylo vše de facto vybojováno.

Ve druhé polovině šedesátých let se Kingova pozornost přesunula z Jihu právě na Sever k „jemnějším“ formám diskriminace, než zažívali černoši na Jihu. V severních částech USA čelili nerovnému zacházení třeba na realitním trhu, kde pro ně platila jiná pravidla než pro bílé, například jiné podmínky pro pronájem bytů. Afroameričané také platili vyšší nájem za menší prostory. King sám se tedy přestěhoval do šváby a krysami zamořeného bytu v západní části Chicaga, aby tuto zkušenost poznal z první ruky, a zahájil kampaň požadující „konec slumů“, kde většina „bratrů a sester“ v důsledku toho žila.

Co ale mimořádně zajímavé, a tím se dostáváme k příběhu fotografie. Někteří bílí obyvatelé Chicaga tuto aktivitu nelibě nesli a protestovali pro ní ještě urputněji než lidé na Jihu. Dva protestní pochody, které King uspořádal v létě 1966, se setkaly s velkým odporem; a zejména na ten druhý, srpnový, se dostavilo zhruba sedm set bílých protestujících, kteří na účastníky pochodu házeli cihly, kameny a láhve. Jeden z kamenů zasáhl Kinga do hlavy a rána jej srazila k zemi. Jak reportovaly noviny, zůstal pak několik sekund na kolenou, než se vzpamatoval.

Po útoku řekl King přítomným novinářům, že nikde na Jihu – ani v Alabamě či Mississippi – nezažil dav tak nepřátelský a nenávistný. Celou věc později zajímavě vysvětloval ve své autobiografii. A toto vysvětlení může mít mimochodem univerzálnější platnost, než se na první pohled zdá. Dokud se souboj o práva černochů odehrával na Jihu, mohli si bílí Američané ze severu říkat, jak hrozní lidé za Jihu jsou a celou věc pozorovat z pohodlné dálky.

Jenže najednou zjistili, že problém se týká také jich - a tento tlak vyvolal jejich vlastní předsudky.  A přestože měl být vyřešen o dva roky později federálním zákonem zakazujícím diskriminaci tohoto typu, Time upozorňuje, že hnutí za odstranění slumů de facto skončilo neúspěchem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].