Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Němci začínají být nespokojeni s Angelou Merkelovou

Merkelová v nesnázích a pod kritikou • Přehrada v Africe • Clintonová a Libye

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Angela Merkelová se dostává do úzkých, alespoň měřeno nejnovějšími výzkumy veřejného mínění v Německu. Čerstvá data agentury Infratest/Dimap pro stanici ARD ukazují značnou změnu, k níž v německé atmosféře v lednu došlo. 61 procent dotázaných nyní není spokojeno s prací berlínské vlády, jen 38 procent občanů je stále spokojených (po většinu minulého roku byl poměr zhruba obrácený).

Velmi výmluvný je následující graf: jen 18 procent Němců věří, že kancléřka a její vláda mají uprchlickou krizi pod kontrolou, 81 procent si to nemyslí. Mezi voliči její Křesťansko-demokratické unie CDU je poměr 33:67.

Další graf ukazuje, že 94 procent Němců pořád věří, že je správné poskytovat ochranu utečencům před válkou. Klesla však chuť přijímat ekonomicky motivované migranty.

Další graf ukazuje žebříček spokojenosti s prací konkrétních politiků: Angela Merkelová tu zaznamenala dramatický meziměsíční propad o 12 procentních bodů. Poprvé od roku 2010 je více než polovina respondentů s její prací nespokojena (52 procent) a nyní je kancléřka hodnocena prakticky stejně jako její hlavní kritik Horst Seehofer.

Vzhledem k celkovému vyznění průzkumu je pak překvapivé, že klesla podpora pro to, aby Merkelová stanovila maximální hranici v počtu uprchlíků, klesla i podpora znovuzavedení hraničních kontrol. Vyhraněně protiuprchlická Alternativa pro Německo je přitom podle průzkumů třetí nejsilnější silou (volilo by ji 12 procent Němců).

Všechna data si můžete prohlédnout zde

Když už jsme u těch nepříjemných zpráv pro kancléřku. K nim určitě patří i v Německu hojně citovaný a sdílený rozhovor s oxfordským ekonomem a odborníkem na migraci Paulem Collierem, který vyšel v berlínském deníku Die Welt. Autor výborné knihy Exodus v něm dává vinu za současnou krizi právě Merkelové.

Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

„Komu jinému?“ říká tvrdě Collier, potomek německých ekonomických imigrantů do Anglie. „Naložila Německu a Evropě pořádný problém, který nyní nepůjde snadno řešit.“ Jako možné řešení navrhuje „obrat v komunikaci“, tedy masivní informační kampaň a symbolické tvrdé kroky, které migranty od cesty do Evropy odradí.

Ale každý s analýzou oxfordského ekonoma samozřejmě nesouhlasí. Zde je odpověď Thorstena Bennera, šéfa Global Public Policy Institute v Berlíně.

Collier se zasazuje také za jakýsi „Marshallův plán“ ve státech sousedících se Sýrií, jehož výsledkem by bylo založení továren, v nichž by Syřané mohli pracovat. Získali by tím práci a hlavně perspektivu;  právě kvůli chybějící perspektivě do Evropy odcházejí. Collier spolu s oxfordským kolegou Alexandrem Bettsem na toto téma před časem napsali text do dvouměsíčníku Foreign Affairs.

Sýrie na útěku • Autor: Profimedia.cz
Sýrie na útěku • Autor: Profimedia.cz

Tohle téma je dnes mimochodem předmětem londýnského jednání, které má navýšit pomoc směřovanou do Sýrie a okolních států a preventivně tím bránit odchodu uprchlíků do Evropy. Cílem je vybrat osm miliard eur. Vloni peněz nebylo dost a Světový potravinový fond proto musel snížit příděly v uprchlických táborech o více než polovinu; a byl to další z impulzů k masovému exodu do Evropy.

Pokud umíte německy a chtěli byste vidět a slyšet, jak se o výzvách integrace nyní v Německu diskutuje, pusťte si například nejnovější vysílání politické debaty Anne Will na stanici ARD. Téma je Nedůvěra, strachy, zákazy: obrací se nálada proti uprchlíkům?

Anebo politickou debata stanice ZDF z předminulého týdne s názvem Přistěhovalectví bez hranic, kde proti sobě například stojí předák bavorské CSU a zahraničně-politický odborník jeho sesterské CDU. Z debaty byste neodhadli, že spolu tvoří nejen vládu, ale i parlamentní frakci.

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

V Americe se v předvolební kampani začíná vést debata o vojenské intervenci v Libyi před pěti lety, za kterou měla odpovědnost také dnešní kandidátka na prezidentku Hillary Clintonová. Ta tehdejší ochranu vzbouřenců v Benghází a následní svržení Muammara Kaddáfího prezentuje jako ukázku chytrého používání americké moci. Její kritici v tom však – kvůli následnému rozpadu Libye – vidí nepochopení lekcí ze zpackané invaze do Iráku. Text o této debatě, která je kvůli zvýšené migraci z Libye do Itálie aktuální i pro Evropu, přináší Washington Post.

V jihoafrické Zambii se rozpadá stará velká vodní přehrada, jedna z největších v Africe. Pokud praskne, hrozí velké potopa. Co s tím? Více v textu z týdeníku The New Yorker. Není to důležité jen kvůli tomu, že má autor těchto řádku na okolí Kariby nostalgické vzpomínky. „Kolaps přehrady Kariba by představoval epochální událost v dějinách energetiky – byl by to Černobyl vodárenského průmyslu,“ píše se v textu.

Video: Nový klip PJ Harvey, která rozviklanou světovou politiku také nemohla pominout.

Kulturní tip: Líza, liščí víla. V kinech od čtvrtka. Líza touží po lásce. Problém je ale v tom, že všichni její nápadníci nějakým způsobem zemřou. A Líza dojde k přesvědčení, že je liščí vílou, zlým démonem, který vysává duše z mužů, jež potká… „Maďarská Amélie z Montmartru říznutá Wesem Andersonem. Má to kouzlo, šmrnc, je to vtipné, dobře zrežírované a skvěle zahrané. Doporučuju,“ zní jedno hodnocení na CSFD.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].