Louis CK je na mizině. Kvůli skvělému seriálu

Jak se ruští emigranti v Americe dívají na levicové plány Bernieho Sanderse? Novinářka Olga Khazan se vypravila na narozeninovou oslavu mezi židovské přistěhovalce z území bývalého Sovětského svazu, aby popsala pohled jedné komunity na probíhající americké volby. Její zjištění není příliš překvapivé: většina přítomných odmítla Bernieho Sanderse už při sebemenší zmínce o socialismu.

“Nemám ráda velký stát, protože zájmy státu se liší od zájmů lidí,” říká Janna Sundeyeva, která do USA imigrovala z Moldavska v roce 1994. Není registrovaná republikánka, ale podporuje Donalda Trumpa, protože je podnikatel a úspěšný člověk. Ostatní s ní buď souhlasí, nebo je jejich favoritem konzervativní Ted Cruz.

Když Khazan zmínila, že nejradikálnější Sandersovy návrhy nepřipomínají ani tak Sovětský svaz jako spíš skandinávské státy, atmosféru narozeninové oslavy to prý nijak nezměnilo. “Finsko je dobré pro lidi, kteří jsou dlouho na podpoře. Ne pro ty, kteří jsou ochotní se vypracovat,” dává najevo svoje postoje oslavenkyně Nadia Shkolnikovová.

“Trump má pravdu, když říká, že musíme omezit imigraci, dokud nevyřešíme, co se děje,” zapomíná tak trochu většina přítomných na to, že se sama v USA nenarodila. “Už jsme unavení tím, že nikdo neříká, co si myslí. Trump je politicky nekorektní,” postěžuje si pak ještě Janna Sundeyeva, obviní Obamu z rasismu a cituje republikánský hoax o tom, že asistentka Hillary Clintonové je příbuzná člena Muslimského bratrstva. “Abych ubránila zemi před Hillary, klidně bych volila i dinosaura,” uzavírá debatu Tatiana Menaker tvrzením, na kterém se shodnou všichni přítomní.

“Budete přesměrováni na náhodného Švéda.” Tahle slova uslyšíte, když zavoláte na číslo 0046 771 793 336. Automaticky se pak dovoláte někomu, kdo si na telefon stáhl aplikaci Švédské turistické společnosti, která stojí za unikátním nápadem poukazujícím na otevřenost Švédů. “Cílem je probudit v zahraničí zvědavost ohledně švédské kultury, přírody a povahy. A nejlépe nám s tím pomohou sami Švédové,” píše se na stránkách projektu.

Nápad zaujal i světové novináře. “Určitě si to zkuste,” radí redaktor NME Jordan Bassett, který na číslo zavolal a Švédů se ptal na jejich oblíbenou hudbu. Dovolal se dvěma ženám - Stině a Angelice - a jednomu muži, Olovi. A kromě tipů na písničky od Ebbota,Laleh nebo skupiny Kent se dozvěděl i něco o nich.

Stina dávala Švédsko za příklad při řešení migrační krize a večer má rande domluvené přes Tinder. Angelica mezi důvody, proč navštívit Švédsko, zařadila splynutí pokročilých technologií se vztahem k přírodě. A Ola měl radost, že si promluvil s někým novým, protože ve Švédsku prý na sebe cizí lidi, třeba v autobusech, moc nemluví.

Web deníku The Guardian provedl analýzu 70 milionů komentářů pod svými články.Vyplynulo z ní, že osm z deseti nejčastějších terčů urážlivých a sprostých komentářů tvoří ženy - a za nimi následovali dva černoši. V hodnotícím článku data získaná z analýzy doprovází pohledy tří novinářů ze špičky tohoto žebříčku.

Nenávistné a zcestné komentáře přirozeně přitahují především témata jako Palestina nebo feminismus. A čísla hovoří o tom, že neproporcionálně více komentářů je zablokováno právě pod články, jež napsaly ženy. Z analýzy také vyplývá, že čím je prostředí více považováno za mužské, jako je sport nebo politika, tím agresivnější je diskuze pod články žen. “Představte si každý den jít do práce uličkou stovky lidí, kteří říkají ‘Jsi hloupá’, ‘Jsi hrozná’, ‘Nestojíš za nic’, ‘Nechápu, jak ti za to může někdo platit’. Je to hrozná cesta,” přibližuje autorka Guardianu Jessica Valenti, co v ní komentáře pod jejími články vyvolávají.

Jednou z cest by bylo diskuze pod články zakázat - nebo alespoň doporučit autorům je nečíst. Většina z nich se ovšem shoduje, že často je diskuze i přínosná a inspirativní. “Myslím si, že neuzavírat diskuzi za to stojí. To platí, i když se vám nelíbí, co a jak čtenáři říkají. Novináři potřebují být se svými názory konfrontováni,” upozorňuje tu zároveň novinářka Nesrine Malik.

V současnosti tak deník diskuze pod články zakázat neplánuje, své čtenáře naopak vybízí k tomu, aby o výsledcích analýzy diskutovali.  Čísla navíc ukazují, že Guardian nakonec blokuje pouze dvě procenta komentářů. Ty ostatní jsou prý v pořádku a mohou texty obohatit - což vybízí ke srovnání s komentáři na velkých českých zpravodajských serverech.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS neustále roste. Nyní se bude rozšiřovat o experimentální nafukovací modul BEAM, který bude sloužit jako pokoj pro astronauty. Technologie, díky které vznikl, má ovšem větší - třeba i pro vznik vesmírných hotelů. Při této příležitosti uveřejnil magazín 1843 představy NASA ze sedmdesátých let o tom, jak by mohla vypadat kolonizace blízkého vesmíru.

Jednou z vizí byl například Stanfordský torus, pneumatika s dvoukilometrovým průměrem, která by uvnitř rotací vytvářela umělou gravitaci. Stanfordský torus měl ubytovat na 10 000 lidí a spíš než o vesmírnou stanici mělo jít o park se stromy, domy i jezery.

Další z návrhů - Bernalská sféra - zase přišel s myšlenkou umístit obyvatelný povrch na na vnitřní plášť trubice; oblohu by tvořilo odražené světlo, které se dovnitř linulo otevřenými konci. Asi nejambicióznější projekt byl pak O'Neillův válec, složený z dvou opačně rotujících válců osm kilometrů širokých a přes třicet dlouhých, které by dohromady pojmuly až milion obyvatel.

Na ilustracích je znát období optimismu po úspěchu programu Apollo - ale už v okamžiku, kdy se návrhy připravovaly, Američané rozpočet NASA dramaticky ořezali. Dnes však celý svět začíná cestování do vesmíru přitahovat nanovo - třeba díky firmě SpaceX nebo právě Mezinárodní vesmírné stanici.

Americká armáda vyvíjí nový typ dronu. Zařízení velikosti torpéda prý bude schopno vzlétat z upravených bombardérů a zase na nich přistávat. Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty DARPA vybrala čtyři zbrojní společnosti, které se pokusí projekt zrealizovat. Kontroverzí, kterou drony způsobují, se zřejmě DARPA nebojí. Svědčí o tom i pojmenování projektu po mytických zlomyslných příšerkách: Gremlins.

Gremlini budou malá bezpilotní letadla využívaná ke špionáži. Větší letadlo je vypustí nad nepřátelským územím a až po dobu tří hodin budou sbírat data. Klíčovou podmínkou pro vývojáře je, aby byla dostatečně spolehlivá a vydržela aspoň dvacet výsadků. "Pokud budou drony moci startovat z letadel a zase na nich přistávat, podstatně to zvýší efektivitu malých bezpilotních systémů,” vysvětluje šéf projektu Dan Patt.

Vybrané firmy představí své nabídky během příštího roku. DARPA poté vyřadí dva týmy a zbylým dvěma dá zelenou. Vítěz výběrového řízení bude známý do roku 2020.

Louis CK, jeden z nejúspěšnějších komiků posledních dvaceti let, je na mizině. Rozhodl se sám produkovat a financovat vlastní televizní seriál Horace and Pete, který ovšem zatím nemá takový úspěch, aby se mu investice vrátila. “Původní záměr byl, že budu investovat dva miliony dolarů do prvních dvou dílů a další díly se zaplatí ze zisku,” řekl v rádiovém pořadu Howarda Sterna. To se ovšem nepovedlo a Louis CK naopak nadělal několik milionů dluhů.

Základ kamenem úrazu se zdá nápad, že seriál nebude propagovat, ale každý divák si ho bude muset objevit sám. Nevysílá ho žádná tradiční televize, ke stažení za poplatek 2 až 4 dolary za díl je pouze na jeho stránkách, kam jej navíc umístil nečekaně a bez předchozího oznámení. Největší šance, aby se Louis CK oddlužil, tak je, že se postupně najde dostatek lidí, kteří budou za zhlédnutí desetidílného dramatického seriálu ochotni zaplatit. A stojí to za to: v mistrovsky napsaném příběhu hrají kromě Louise i hvězdy jako Steve Buscemi nebo Alan Alda.

Video:Vědcům se se poprvé podařilo obnovit paralyzovanému člověku nervové spoje tak, že může opět používat ruce. Čtyřiadvacetiletý kvadruplegik Ian Burkhart může hýbat paží “silou myšlenky” - před dvěma lety mu americký tým výzkumníků voperoval do mozku mikročip, který snímá povely pro jeho pravou ruku a převádí je na elektrické impulzy, které ovládají svaly v ruce.

Předchozí studie naznačovaly, že se mozek po zranění páteře sám “přenastaví” a přizpůsobí se tak novému stavu;, ale podle nových informací se zdá, že se to nestává tak často. “To znamená, že můžeme obejít zraněné oblasti míchy a obnovit schopnost pohybu,” vysvětluje Chad Bouton z Feinsteinova Institutu pro zdravotnický výzkum. Zatím není jisté, jestli to bude fungovat i u pacientů s jinými typy zranění, ale každopádně jde o obrovský průlom - dosud se takový “nervový bypass” podařil jen u opic.