Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

...Marine Le Pen zařídila Frexit, Ameriku zajímá Asie a EU už je jen vzpomínkou

Výročí Tchien-an-men •Evropa 10 let po Brexitu • Reportáž v éře intertentu

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

Referendum o Brexitu se blíží a poslední průzkumy ukazují převahu těch, kteří si přejí vystoupení země z EU. Pro takový případ napsala šéfka rubriky zahraničních komentářů deníku The Guardian Natalie Nougyaerede dystopický text o tom, jak bude vypadat Evropa za deset let po Brexitu, 23. června roku 2026:

EU je už jen vzpomínkou. Většina kontinentu je opásána moderní formou čínské „hedvábné stezky“, která jej propojuje s Eurasií. Rusko uplatňuje svůj vliv v mnoha zemích, Řecko a Bulharsko vstoupily do Ortodoxní unie, tedy spolku zemí s pravoslavným náboženstvím.

Marine Le Penová • Autor: REUTERS
Marine Le Penová • Autor: REUTERS

Francouzskou prezidentkou je Marine Le Pen, která se připravuje na znovuzvolení a v prvním volebním období po roce 2022 už zařídila Frexit, úspěšné referendum o vystoupení země z EU, čímž se celý integrační projekt rozpadl. Zbývající členské státy se ještě pokusily odhlasovat „smlouvu o míru a bratrství“, ale nikdo nevěděl, co to vlastně znamená. Bývalý šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker propukl v televizním přenosu v pláč.

Německo už se dávno vzdalo vůdčí role v Evropě a místo toho se soustředí na dobývání nových trhů v Asii a globálním jihu; ustanovilo také imigrační kvóty, aby vyřešilo svůj demografický problém. Jedinými zeměmi, jež po Brexitu neovládly radikálně pravicové strany, jsou Norsko (které ostatně nebylo členem EU) a Španělsko (které má stále živou vzpomínku na diktátora Franca). Všude jinde se k moci dostaly antiglobalizační síly, některé prudce xenofobní.

Sama Británie se hned po Brexitu rychle pokusila obnovit „speciální vztahy“ s USA, ale bez úspěchu, protože Amerika si vybrala izolacionismus a napřímila energii na region Asie a Pacifiku, kde soupeří s Čínou. Tato změna nastala po vítězství Donalda Trumpa – k velké radosti Vladimira Putina, jehož následník pokračuje v fragmentaci Evropy a zavádění neliberálních režimů.

Autor: Respekt
Autor: Respekt

To je také vysvětlení, proč nakonec Británie zvolila strategické partnerství s Čínou a umožnila příliv čínských peněz do londýnských bank, což je provázeno politickým tlakem Pekingu a vlivem na britská média. Čína začala pro vojenské účely využívat s britským svolením námořní základnu v Davenportu.

Deset let po Brexitu je EU už jen blednoucí vzpomínkou; některé učebnice ve školách ji charakterizují jako projekt, který ve 21. století „selhal“ vinou byrokracie, přílivu migrantů a diktátu Bruselu, který určoval tvar banánů.

V Evropě se sice neválčí a NATO ještě existuje, je však vyprázdněné vinou amerického nezájmu. Evropské státy ztratily víru v Ameriku a státy Pobaltí byly s pomocí Ruska destabilizovány kombinací korupce a zastrašování. Invaze sice nenastala, ze zemí se však vytratila demokracie.

Dnes, 23. června 2026 vybuchuje nad Temží ohňostroj a zvony Big Benu vyzvánějí na oslavu „obnovy britské svobody“. Jenže Británie je už jen prázdný pojem. Žije na okraji kontinentu, jehož stabilita je křehká a do něhož se vrátil strašák nacionalismu.

Větší mocnosti se snaží utlačit menší státy anebo si jejich loajalitu prostě koupit. Rusko, Čína a někdy také Amerika soupeří o vliv, přičemž některé státy používají jako své pěšáky. Ve Skotsku a Katalánsku se znásobily separatistické tendence a hádky o územní nároky jsou na denním pořádku.

Byly postaveny nové zdi. Evropa má železnou oponu proti jihu, odkud se pořád valí uprchlíci. Už dávno ale přestala být hráčem na globální šachovnici – místo toho je otřásána vnějšími silami a není naděje, že nad svým osudem získá kontrolu.

„Chápete, že toto je fikce, že ano?“ ptá se čtenářů na závěr autorka.

Loni 12. prosince dopoledne bylo u cyklostezky v britském národním parku Dove Stone objeveno tělo mrtvého muže ve věku 65–75 let. Běloch bez dokladů byl oblečen jen nalehko, přičemž počasí bylo mizerné - velmi chladno a déšť. Reportéři BBC zpracovali policejní pátrání po totožnosti muže do graficky velmi poutavé reportáže, již stojí za to zhlédnout jako ukázku moderní žurnalistiky na webu. 

Příběh je to dlouhý stejně jako cesta muže na toto odlehlé místo. Pomohla každá drobnost, každý detail včetně snímků kamer, které ho zachytili celkem osmkrát. Záhadou není jen to, kdo je muž, k němuž se navzdory zveřejněnému portrétu nikdo nehlásí, ale také proč muž spáchal sebevraždu – a ke všemu strychninem.

Taková smrt je podle lékařů jednou z nejhorších vůbec. Kromě toho strychnin nelze v Británii legálně koupit, nápis na krabičce však byl v angličtině a v jazyce urdu, kterým se mluví v Pákistánu, kde strychnin koupit legálně lze.

Mrtvý muž neměl podle patologů žádnou nemoc, která by ho ohrožovala na životě, měl však v levé noze titanovou desku, která tam byla voperována po vážné zlomenině, a údaje z ní nasvědčovaly, že byla vyrobena v Pákistánu. Tyto dvě indicie by mohly napomoct britské policii ke zjištění totožnosti muže a pátrání se už tímto směrem rozběhlo.

Tento příběh není sám o sobě možná tak zajímavý a záhadný jako mnohé jiné, je však unikátní právě grafickým zpracováním, které ukazuje budoucnost internetové žurnalistiky.

Právě v těchto dnech si svět připomněl 27. výročí masakru, kterým vláda komunistické Číny ukončila masové demonstrace tamních studentů za svobodu a demokracii. V ranních hodinách 4. června 1989 zaútočila armáda na nenásilná shromáždění v hlavním městě. Celkový počet obětí se podle údajů Čínského červeného kříže pohybuje mezi třemi a čtyřmi tisíci.

Příbuzní zavražděných spojení do skupiny jménem Matky z Tchien-na-men zveřejnili v předvečer výročí otevřený dopis informující světovou veřejnost o podmínkách, v jakých jsou od té doby nuceni v Číně žít - vystaveni neustálému špehování, zatýkání, domovním prohlídkám a výhrůžkám, kterými je chce politická policie zastrašit a zahladit stopy po vraždění. „Ale my se umlčet nenecháme,“ píše 131 signatářů dopisu.  “Po 27 letech nejrůznějších těžkostí, útoků a zastrašování se už nemáme čeho bát.“

Náměstí nebeského klidu dnes • Autor: Milan Jaroš
Náměstí nebeského klidu dnes • Autor: Milan Jaroš

Přízrak vzpoury symbolizované právě Náměstím nebeského klidu, které se tehdy stalo centrem studentských aktivistů, děsí čínské komunisty dodnes - a všechno, co s ní souvisí, je největší tabu. Jakákoli připomínka výročí a vzpomínka na jeho oběti se považuje za zločin. Režim v Pekingu se tváří, že se v Číně nic takového jako masová vražda protestujících občanů nestalo, a letos stejně jako roky předtím rozpoutal kolem výročí obvyklé manévry politické policie, aby vše zůstalo pod pokličkou.

Přesto se na Tchien-an-men  sešli lidé k tichému vzpomínkovému setkání a tři z nich předtím, než byli zatčeni, rozvinuli transparent s nápisem „Nezapomeňte na to, co se stalo“. Pro zakladatelku organizace, bývalou učitelku Ting C'-lin (79), znamenala i letos doba kolem výročí nedobrovolný pobyt v domácím vězení.

Její pekingský domov je od poloviny dubna hlídán policií a každý „zájemce o návštěvu“ musí podat žádost k pekingské Komisi pro veřejnou bezpečnost. Pro osamělou ženu, která přišla na náměstí o sedmnáctiletého syna, a loni jí zemřel manžel, to nejsou lehké chvíle. “Je fyzicky i psychicky zcela vyčerpaná tak, že její stav vzbuzuje naše velké obavy,“ stojí v otevřeném dopise.

Bez ohledu na tlak pekingských vlád jsou členové sdružení Matky z Tchien-an-men  rozhodnuti pokračovat dál v tom, o co jim jde: aby úřady zveřejnily pravdu o 4. červnu, přiznaly za něj odpovědnost a vyplatily odškodné za smrt jejich blízkých. „Ale vláda nás ignoruje a předstírá, že masakr, který šokoval celý svět, se nikdy nestal. Vláda, která bez zábran a nespravedlivě zabijí svoje občany, která neví, jak s nimi smírně vycházet a která zapomíná a skrývá pravdu o historickém utrpení, taková vláda nemá budoucnost,“ píší signatáři. „To je vláda, která jen pokračuje v páchání zločinů.“

Video: Co by se stalo s planetou, kdyby lidé zmizeli.

Kulturní tip: Realita.  Od čtvrtka v kinech.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].