Londýnský starosta povede kampaň za Brexit

Že se na stranu zastánců brexitu přidala těžká váha, se dnes ukázalo na síle britské měny. Jak informuje deník The Financial Times, libra v pondělí významně oslabila poté, co londýnský starosta Boris Johnson oznámil, že se v kampani předcházející referendu o setrvání Velké Británie v Evropské unii postaví na stranu zastánců odchodu.

Analytici předpovídají, že čím víc se bude termín - 23. červen - blížit, tím nervózněji budou trhy očekávat výsledek plebiscitu. Johnsonův krok znamená ránu pro premiéra Camerona, který o víkendu vyzval kolegy z konzervativní strany, aby se v kampani postavili na jeho pozici a přesvědčovali své spoluobčany o nutnosti v EU zůstat. Brexit by podle Camerona znamenal „krok do temnoty“. Johnson ovšem nebude proti Cameronovi rebelovat sám – podle FT podporuje odchod Spojeného království z Unie téměř polovina toryovských poslanců, zhruba 150.

Analytici z ratingových agentur ale opakují, že odchodu by pro Británii znamenal vážné ekonomické ztráty. Jak upozorňuje analytička agentury Moody's Kathrin Muehlbronner, negativní dopady na britský export by brexit neměl pouze v případě, že by se vládě podařilo následně vyjednat nové obchodní smlouvy s EU. Pokud by tak referendum skutečně dopadlo, nelze předpokládat, že se evropští politici budou právě předhánět v ústupcích zemi, která by jako první v historii ze svazku vystoupila. Byl by to totiž další argument pro jiné nespokojence.

A když jsme u - kulantně řečeno - výrazných politiků, tak si ještě odskočíme přes oceán a připomeneme, že Donald Trump o víkendu oslavil další důležité vítězství v republikánských primárkách. Analytici připomínají, že zatím každý, kdo vyhrál v Jižní Karolíně, nakonec republikánskou nominaci získal. Což samozřejmě neznamená, že se historie nemůže jednou přepsat.

Z trendovějších témat stojí za zmínku text v The New York Times,který si všímá, že bílí Američané umírají v míře větší, než měli „ve zvyku“ v minulosti. Výzkum ekonomů Anguse Deatona a Anne Case ukázal, že úmrtnost v kategorii nehispánských bělochů ve věku od pětačtyřiceti do čtyřiapadesáti let vytrvale roste od roku 1999. Deník tato zjištění doplnil vlastní analýzou úmrtních listů a dospěl k závěru, že podobný jev lze pozorovat i u bílých žen. Zajímavost tohoto zjištění ještě posiluje fakt, že u hispánců a černochů je trend opačný.

V obou studiích se příčiny shodují: sebevraždy, intoxikace a problémy jater, tedy problémy spojené s alkoholem a drogami. „Proč se běloši upíjejí k smrti a předávkovávají víc, než se to děje hispáncům a černochům v podobných situacích?“ ptají se New York Times. A v odpovědi odkazují na sociální teorie, podle nichž vlastní život hodnotíme zejména podle standardů životů jiných lidí, s nimiž se srovnáváme. Základní porovnání pak provádíme s životy svých rodičů.

Je tedy možné, že američtí běloši bez univerzitního vzdělání mají pocit, že žijí horší životy a mají menší příležitost se uplatnit než jejich rodiče, kteří často těžili z průmyslového boomu poválečné Ameriky - zatímco černoši a hispánci tento pocit nemají, protože jejich rodiče si z této prosperity neukrojili podobný díl.

Další kousek do galerie nově nasvícených pravd, které jsme doposud považovali za neotřesitelné a jejíž rozšiřování považuje autorka těchto řádků za svůj oblíbený koníček, dodává The Guardian. Upozorňuje na studii z dílny vědců z University College v Londýně, kteří zkoumáním domorodých kmenů, jež se stále živí lovem a sběrem (v Kongu a na Filipínách), poněkud upravili dosavadní závěr, že naši pravěcí předci si dělili úkoly podle pohlaví a že hlavní vliv na život tlupy měli muži.

Tezí, že prehistoričtí muži lovili a vše řídili a ženy sbíraly, udržovaly oheň a poslouchaly, dodnes vysvětlujeme všechno možné. Od způsobu, jakým nakupujeme (my ženy prý doširoka, a přitom s citem pro detail skenujeme nákupní prostory podobně, jako naše prabáby skenovaly les při hledání bobulí), až po způsob, jakým udržujeme vztahy. A některé lidi dodnes inspiruje údajný zvyk prehistorických mužů odtáhnout svoji vyvolenou za vlasy do jeskyně.

Vědci ale zjistili, že ženy a muži v loveckých skupinách mají stejný vliv na důležitá rozhodnutí a vyrovnanou dělbu práce – ženy loví, muži se aktivně podílejí na péči o děti. A důvody jsou prozaické: relativně malá skupina lovců a sběračů si jednoduše nemůže dovolit luxus, v němž zůstávají síly části skupiny nevyužity. „Zjištění vědců zpochybňuje myšlenku, že rovnost pohlaví je vynález nedávné doby. Je možné, že to byla po většinu naší evoluční historie naopak norma,“ píše Guardian.

Z pravěku se zpět do neklidného dneška vrátíme zprávou o otevřeném dopise sedmi desítek významných postav ze světa politiky, umění či občanské společnosti z Německa i dalších evropských zemí, v němž signatáři vyjadřují podporu dosavadní migrační politice prosazované kancléřkou Angelou Merkel.

Text v sobotu zveřejnil deník Die Welt. „Proměnila jste naši zemi. Lidé už se Německa nebojí, naopak v něm chtějí žít. Po všech hrůzách a zločinech, které z této země vzešly, jde o nový, úžasný zážitek,“ píší signatáři, mezi nimi nositelka Nobelovy ceny Herta Müller, herec Edgar Selge, dirigent a klavírista Daniel Barenboim či Margot Friedlander, která přežila holocaust a do Berlína se vrátila po více než půlstoletí života v Americe.

Video: Prezidenta Obamu čekala v Bílém domě nečekaná návštěva: 106letá Virginia McLaurin.