Líbilo se mi, když jsem byl hloupý

Prezident Evropské unie Donald Tusk oznámil na Twitteru, že ve čtvrtek rozhodne o požadavku Německa a Rakouska na svolání mimořádného summitu EU o uprchlické krizi. Lídři obou zemí o to Tuska požádali po své schůzce v úterý odpoledne s tím, že situace kolem neustávajícího proudu uprchlíků na území Unie se dostala do bodu, kdy o jejím dalším vývoji může rozhodnout pouze schůzka na nejvyšší úrovni.

„Tahle věc může zničit celý projekt spojené Evropy,“ komentoval rakouský kancléř opětovné odmítnutí některých členských zemí EU podílet se na řešení krize a přijmout na své území alespoň malou část žadatelů o azyl především z Blízkého východu, kteří v nekončícím zástupu proudí přes jižní hranici EU hlavně do Německa. To už přes generální ochotu vyjít vstříc lidem prchajícím z nekonečné syrské války přece jen v neděli obnovilo kontroly na své hranici s Rakouskem a přestalo další uprchlíky přijímat.

Vzhledem k tomu, že Němci letos očekávají příchod až milionu žadatelů o azyl, nepředstavuje pro Berlín návrh rozdělit mezi ostatní členské státy 120 000 běženců žádnou zásadní úlevu. Přesto je podle serveru Politico souhlas ostatních s touhle dělbou pro Němce důležitý - jako doklad ochoty k evropské spolupráci.

Kvůli odporu postkomunistických zemí včetně Česka se ale tato spolupráce zatím nekoná: východoevropští členové v pondělí na schůzce unijních ministrů vnitra solidární přijetí běženců - jak známo - odmítli. Někteří vysocí němečtí představitelé se po tomto krachu netajili silným rozčarováním a pohrozili, že jejich země přestane sobecké státy EU finančně podporovat.

„Nebudeme dělat peněženku někomu, kde spolupracuje jenom na tom, z čeho mu plynou peníze, ale ne, když má sám projevit odpovědnost,“ prohlásil německý vicekancléř Sigmar Gabriel. „Myslím, že se musíme pokusit o znovuoživení evropského ducha,“ zjemnila jeho ostré vyjádření kancléřka Anglela Merkel. „A summit by nám v tom mohl pomoci.“

Politico cituje nejmenované diplomaty, podle kterých byli na pondělní schůzce ministrů vnitra Lucemburčané – již právě v pravidelné rotaci předsedají Evropské unii - nakloněni tomu přijmout rozhodnutí o rozdělení běženců kvalifikovanou většinou přítomných a přehlasovat odporující Východoevropany. Nakonec se tak nestalo kvůli obavám z potenciálně ničivých politických důsledků takového kroku. A summit je vnímán jako možná poslední pokus se tomuto silovému přístupu vyhnout.

Nová studie ukazuje, že velryby žijí ve své vlastní jedinečné kultuře. „Klikání“ vorvaňů je údajně nejhlasitější zvuk vydávaný nějakým zvířetem na Zemi - a různé skupiny těchto velryb ho přitom vydávají zvuky s různými rozpoznatelnými dialekty. Podle zjištění americko-kanadsko-filipínského týmu vědců je to důkaz velrybí kultury. Odlišné klikání totiž není vorvaňům vrozeno ani geneticky, ani geograficky - jako důsledek jejich narození v určité části oceánu. Každý z nich se svůj dialekt učí od členů širší rodiny, svého klanu, stejně jako se lidé učí nářečí od rodičů a lidí ve svém nejbližším okolí.

Jak ve své recenzi výsledků osmnáctiletého bádání zmíněného týmu upozorňuje server quarz.com, se schopností učit se od kolegů nejsou vorvani mezi zvířaty jediní. Kromě člověka jsou to například i delfíni nebo šimpanzi, jejichž jednotlivé populace a skupiny si hrají nebo loví velmi odlišnými způsoby.

Říkat této odlišnosti „kultura“ je možné za předpokladu, že - jak už bylo zmíněno výše - rozdíly nejsou vrozené ani diktované zeměpisnými odlišnostmi nebo nedostatkem některých možností (například opice nemají jinou „kulturu“, když nerozbíjejí jádra kamenem v oblasti, kde žádné kameny nejsou).

Kulturně založená odlišnost je něco, co si bereme od druhých a předáváme to dál. Kulturní návyky získáváme stykem s příslušníky svého sociálního okruhu - a co je důležité, také „nestykem“ s příslušníky jiných skupin. Kultura totiž může být i překážkou k navazování sociálních kontaktů: v lidském případě si stačí vzpomenout na to, jaké překážky ve sžívání s „cizími“ klade prostá jazyková bariéra. Kulturní a sociální struktury jsou tedy do sebe propleteny, upozorňuje recenze v quarzu: mnohem snáz přebíráte zvyky od jedinců, se kterými jste ve vzájemném styku, a čím víc zvyků přebíráte, tím obtížnější je pro vás kontakt s někým mimo vaše „stádo“.

Osmnáctileté bádání týmu vedeného Mauríciem Cantorem a Halem Whiteheadem odhalilo, že podobné je to u vorvaňů. Tyto velryby žijí v mnohaúrovňových, složitě organizovaných společnostech. Jedinci se drží se svými rozšířenými rodinami, které se sdružují do klanů. Whitehead a kolegové během let zjistili, že tyto klany nejsou prostým pasivním souhrnem geneticky podobných rodin, ale že je tvoří skupiny, jejichž příslušníci navzájem přijali a naučili se od sebe jeden dialekt vorvaní řeči - „kliků“ neboli kódů.

„Fakt, že se vorvani učí od jiných vorvaňů různým zvyklostem a různým řečem by nás měl vést ke snaze odložit naše lidské předsudky a usilovně pracovat na tom, abychom jejich kultuře porozuměli,“ píše David Lusseau na quarz.com. „Jejich kultura je totiž stejně jedinečná jako naše, jako šimpanzů a delfínů skákavých.“

Putin už Ukrajinu prohrál, proto se teď angažuje v Sýrii,soudí Ulrich Speck, významný specialista na vztahy Rusko-Západ. Válka na východě Ukrajiny je pro Putina příliš drahá vzhledem k nízkým cenám ropy a recesi ruské ekonomiky a Putinovi se nepovedlo přinutit ani Ukrajinu, ani Západ, aby přistoupil na autonomii Donbasu, v což doufal po podepsání dohody o příměří v únoru v Minsku. Naopak, Ukrajina využila příměří k upevnění svého postavení.

To je podle Specka důvod, proč se Putin začal tak najednou angažovat v Sýrii a podporovat tamní režim prezidenta Asada v boji proti povstalcům. Jelikož na Ukrajině Putin prohrává, potřebuje nějaký úspěch, a chce ho dosáhnout v Sýrii. Využívá samozřejmě nerozhodnost Západu a zejména USA a tváří se jako ten, kdo zná řešení a ujímá se vůdčí role v tomto konfliktu.

Speck varuje Západ před tím, aby Putinovi na jeho hru skočil, protože to byl koneckonců právě Asad a jeho krutý režim, kdo rozpoutal válku v Sýrii. Západ by podle Specka měl trvat na tom, že jediným řešením konfliktu je Asadův pád a nová legitimní vláda, kterou by mohl Západ podporovat v boji proti bojovníkům IS.

Kromě toho je docela dobře možné, že Putin – stejně jako v případě Ukrajiny – udělal strategickou chybu a vsadil na špatného koně. Může se totiž podle něj brzy ukázat, že Asadův režim je stejně křehký, jako byl ten Janukovyčův na Ukrajině. „Uprchlická krize a ruská vojenská aktivita v Sýrii by měly být pro Západ budíčkem: čím déle bude válka v Sýrii trvat, tím vyšší budou náklady v tom nejširším smyslu,“ uzavírá Speck analýzu.

Jaké je to být hloupý? My chytřejší o tom nemáme tušení - a o psychickém rozpoložení těch, které považujeme za méně šťastné (protože hloupé), ani nepřemýšlíme. Nanejvýš nás rozčiluje, když musíme jednat s člověkem, který myslí o hodně pomaleji a spousta věcí mu nedochází.

Autor osobního textu s názvem Jaký je to pocit být hlupákem prodělal zajímavou zkušenost: ucpaly se mu cévy a v důsledku menšího prokrvení mozku zhloupl. A co se stalo? Zpočátku byl vyděšen, protože tušil, že něco není v pořádku, ale nevěděl pořádně, co to je. Pak si ale zvykl a vlastně se mu tento nový stav velmi zalíbil.

„Byl jsem šťastný jako prase v blátě,“ píše. „Zrušil jsem spoustu projektů, což snížilo úroveň mého stresu, mohl jsem si užívat koukání na filmy, protože jsem nevěděl, co se v nich za chvíli stane. Mnohem lépe jsem vycházel s lidmi a začal jsem například respektovat svého přítele, o němž jsem si vždycky myslel, že je příliš pomalý a na něhož jsem předtím nikdy neměl trpělivost. Měl jsem více času dívat se kolem sebe. Svět dostal najednou větší smysl.“

Kromě toho, že v práci se musel víc snažit a všechny úkoly si zapisovat, bylo podle autora - který se podepisuje jako „Anonym“ - jedinou nevýhodou zhloupnutí to, že se nemohl dívat na sci-fi filmy, protože se mu zdály nedůležité.

Po nějakém čase se mu díky lékařské péči začaly cévy uvolňovat, inteligence i fyzické schopnosti se mu vrátily - a už opět se může dívat na sci-fi. Nicméně vzpomínka na to, že byl hloupý, zůstala. A toto je jeho zkušenost: „Frustrace z toho, že musíte jednat s pomalejšími lidmi, je horší než být sám mezi těmi pomalými. Podezírám pomalé lidi, že o své hlouposti nevědí, ale po nahlédnutí do jejich světa musím říct, že se mi líbil.“

Video: Jak astrologové ovlivní výsledky voleb v Myanmaru (Barmě)?

Kulturní tip: Straight Outta Compton. V kinech od 17.9. Distributor operativně zakoupil do českých kin letní americký  hit - film o vzniku gangsta rapových N. W. A. „režisér Gray vyhlédl z koncertní šatny a využil šance pojmout příběh N.W.A jako fresku éry, kdy se generace rapperů prodrala z ghetta mezi nejbohatší postavy showbyznysu. Napětí tu je vystavěno nejen na rozpadajících se vztazích přátel, mezi něž vstoupily peníze, ale také na celospolečenském rasovém pnutí. Navíc film nabízí pozoruhodný náhled na násilí a jeho všudypřítomnost v mezilidském kontaktu. V ghettu bývá na denním pořádku, ve světě byznysu je převlečeno do klauzulí záměrně nevýhodných smluv,“ napsal Pavel Turek v recenzi, kterou najdete v novém Respektu.