čtvrtek 23. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Švédská veřejnoprávní televize SVT ve středu odvysílala pořad s výbušným tématem – především s ohledem na nadcházející parlamentní volby. Investigativní pořad zvaný Vyšetřovací mise pojednával o počtu znásilnění ve Švédsku a zabýval se otázkou, do jaké míry se na těchto zločinech podílejí cizinci. V pořadu zazní statistika, podle které bylo z celkového počtu lidí odsouzených za znásilnění za posledních pět let 58 procent cizinců.

Televizní stanice SVT k tomuto číslu došla součtem všech soudních rozsudků o znásilnění. V posledních pěti letech podle ní padl verdikt znásilnění celkem 843krát. Ve 197 případech pocházeli usvědčení pachatelé z Blízkého východu a severní Afriky, ve 45 případech z Afghánistánu. Televize připouští, že ve Švédsku jsou tisíce dalších případů nahlášených jako znásilnění, u kterých nedošlo k verdiktu ani k určení národnosti pachatele, údaj v pořadu tedy může být značně zkreslující. Počet odsouzených cizinců je navíc jen velmi malý zlomek z obrovského počtu imigrantů, kteří do Švédska v uplynulých letech přišli.

Švédsko na začátku září čekají volby a přistěhovalectví v nich bude jedním z hlavních témat. Skandinávská země na vrcholu migrační krize přijala zhruba 160 tisíc uprchlíků – v přepočtu na obyvatele více než kterákoli jiná evropská země. Ve švédské společnosti nyní panují obavy, zda země nepřijala cizinců příliš. To se projevuje rostoucími preferencemi antiimigračních stran, především Švédských demokratů, kteří jsou v průzkumech zatím sice jen na třetím místě, přesto s 19 procenty vyhlížejí historický úspěch. Na prvním místě jsou sociální demokraté, za nimi druhá je Umírněná strana.

Na otázku, proč se SVT rozhodla takto kontroverzní pořad odvysílat zrovna před volbami, ředitel Ulf Johansson odpověděl, že otázkou migrace se zaobírají všechny politické strany a diváci tedy mají právo na lepší vhled do problematiky. Voličská rozhodnutí podle něj pořad neovlivní, protože debata o přistěhovalectví se už nyní vede velmi intenzivně.

V pořadu vystoupil také bývalý policejní důstojník, který se narodil v Afghánistánu. V pořadu říká, že mladí Afghánci, kteří přišli do Švédska, mají velmi odlišnou představu sexuální rovnoprávnosti od té švédské. Zástupci populistické strany Švédských demokratů a středopravé strany Umírněných v reakci na pořad uvedli, že cizinci odsouzení za znásilnění by měli být ze země deportováni.

Jak připomíná server BBC, Švédsko na jaře zpřísnilo zákony a sex bez jasného souhlasu obou zúčastněných považuje za znásilnění. Podle dřívější legislativy musel žalobce prokázat, že vůči oběti bylo použito násilí nebo že byla zneužita v době, kdy se nemohla bránit.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Má být připomínka konce války spíš oslavou síly vítězných armád, nebo oplakáváním nespočtu mrtvých? Krymsko-tatarská básnířka Alije Kenžalijeva si myslí, že to druhé. Vyjádřila se tak ve své básni, kterou 9. Května otiskl Qirim, list krymských Tatarů – tedy v den, kdy Rusko slaví Den vítězství. Jenže právě pohledem ruských úřadů na Krymu je tato protiválečná báseň rehabilitací nacismu. Tak zní podle rádia Svobodná Evropa obvinění, které básnířce po dvou výsleších sdělila policie. Pokud ji soud uzná vinnou, hrozí Kenžalijevě i vězení.

Označování krymských Tatarů za teroristy a tajné stoupence nacismu není neobvyklou taktikou úřadů, které se na poloostrově po anexi v roce 2014 ujaly vlády. Ostatně pod stejnou záminkou v průběhu druhé světové války Stalin celou tatarskou populaci vystěhovat do střední Asie, odkud se mohli vrátit až po pádu Sovětského svazu.

Za rehabilitaci nacismu tak bylo po zabrání Krymu odsouzeno nejméně deset tatarských aktivistů. Krymské úřady tatarské aktivity potlačují kvůli tomu, že toto etnikum je loajální vůči Ukrajině, jíž také podle mezinárodního práva Krym stále náleží. Řadu prominentních Tatarů také úřady donutily k emigraci.

Reklama
Reklama