úterý 16. 8. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Víme, že fenomenální americké gymnastce Simone Biles se rekordní zisk pěti zlatých medailí z jedné olympiády, v něž doufala, už nepodaří. Na kladině ji chyba – uklouznutí levé nohy - odsunula až na třetí příčku. Přesto je tato devatenáctiletá rodačka z Texasu již dnes prohlašovaná za nejlepší gymnastku všech dob; také proto, že zvládne cviky, které mají problém replikovat nejen její ženské kolegyně, ale i mužští gymnasté.

Magazín New Yorker v květnu přinesl obsáhlý profil tehdy trojnásobné mistryně světa - a pokud má někdo chuť si číst o cestě této skromně působící sportovkyně na gymnastický vrchol, neměl by tento portrét minout. Ukazuje veselou a skromnou dívku, která sice mimořádně tvrdě pracuje na mimořádně úspěšné kariéře, ale stále je to teenagerka se zálibou v nakupování a „snapchatování“ s přítelem, o kterém tvrdí, že není její přítel.

Reklama
Reklama

Jako u každého správného sportovního velkopříběhu ani tady nechybí obtížné začátky – v Simonině případě je představuje matka s problémy s alkoholem a drogami – i zachránci, tady dědeček a jeho druhá žena, kteří dívku i její mladší sestru adoptovali. A samozřejmě tvrdá práce. i ohromný talent zjevný od útlého věku, který fascinuje i ji samu a umožňuje jí dosáhnout extrémních výkonů s udivující lehkostí.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jedenasedmdesát let po konci druhé světové války už logicky není moc pamětníků, kteří by hrůzný konflikt zažili jako dospělí lidé. A asi nebudeme daleko od pravdy, když konstatujeme, že stopětiletá Brunhilde Pomsel představuje posledního žijícího člověka, který se pohyboval v nejvyšších kruzích nacistického režimu. A právě nyní, na sklonku života, se rozhodla vůbec poprvé promluvit o letech, které strávila jako osobní sekretářka šéfa nacistické propagandy Josepha Goebbelse.

Jde o starou dámou, jíž by bylo možné leccos odpustit. Přesto zůstává po rozhovoru, který poskytla deníku The Guardian a před tím autorům německého dokumentu The German Life, který měl právě premiéru na festivale v Mnichově, výrazná pachuť. Pomsel mluví o tom, že ne každý měl odvahu se nacistům vzepřít a že běžní Němci nevěděli to, co víme dnes. Ve zmíněném dokumentu říká, že jediné, co o Geobbelsovi věděla, bylo to, že byl skvělý herec.

Reklama
Reklama

Bundesarchiv_Bild_183-1989-0821-502,_Joseph_Goebbels

Odvahu postavit se brutálnímu režimu samozřejmě každý neměl, byť se takových lidí našlo dost - a je jasné, že o plynových komorách a o plánu vyvraždit evropskou židovskou populaci se nepsalo na prvních stranách německých novin. Jenže nejen z Goebbelsova ministerstva, kde byla svědkem falšování informací, dobře věděla, že její židovští, romští či nacistům politicky nepohodlní spoluobčané postupně ztrácejí práva a svobody, až nakonec zmizeli neznámo kam.

Ale hlavně. Dnes už tedy všechno víme – a přesto nic to tuto ženu nevede k výraznější reflexi. O holocaustu mluví jako o „té záležitosti Židů“ a mimořádně výmluvná je informace, že osud dětské židovské kamarádky Evy, která jednoho dne zmizela, ji zajímal až šedesát let po konci války. Až v roce 2005 se tak v berlínském památníku holocaustu dozvěděla, že Eva byla v listopadu 1943 deportována do Osvětimi a o dva roky později prohlášena za mrtvou.

https://www.youtube.com/watch?v=OghZCxxBktA

 

Reklama
Reklama