0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu17. 6. 20156 minut

Jak se alpští horalové sžili s uprchlíky

Merkelová rozhoduje :: FT o kvótách pro imigranty :: Trenér řečníkem

Uvítání uprchlíků v Potsdamu • Autor: Profimedia.cz

Na podzim to bude už deset let, co je Angela Merkelová německou kancléřkou. Ovšem jak jednou bude hodnocena její éra, to se rozhodne v příštích deseti dnech,“ píše Marc Brost v hlavním komentáři nového vydání týdeníku Die Zeit. Buď nechá Řecko padnout, nebo bude pokračovat v pomoci – a dopady tohoto rozhodnutí budou podle Brosta větší než u jakéhokoliv jejího dosavadního rozhodnutí.  

Angela Merkel nebo Merkelová? • Autor: Globe Media /  Reuters
Angela Merkel nebo Merkelová? • Autor: Globe Media / Reuters
↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Pokud bude chtít Řecku dále pomáhat, bude to první zásadní rozhodnutí, které kancléřka učiní proti vůli většiny Němců i většiny poslanců z její Křesťansko-demokratické unie. V debatách v menším kruhu spolupracovníků a politiků prý Merkelová v minulých týdnech často zmiňuje obraz rodiny. Ta při sobě stojí, i když se někteří členové právě chovají nepřístojně. Jednoduše je nevyhodíte, naopak se ještě více snažíte o udržení soudržnosti.

Marc Brost na rozdíl od řady německých novinářů uznává, že kancléřka tuhle rodinnou krizi částečně způsobila. V roce 2010 ji udusit hned v zárodku mohla rychlejší a výraznější pomocí Řecku, ovšem Merkelová nechtěla porušit pravidla měnové unie, a proto vsadila na relativně malou pomoc výměnou za tvrdé reformy. Sázela také až do poslední chvíle na konzervativního řeckého premiéra Samarase, který přitom neměl chuť omezit korupci a řecké oligarchy. Kancléřka už uznala, že to byla chyba.

Marc Brost píše: „Možná je pravda, že současnou řeckou vládu tvoří parta politických začátečníků. Jenže tahle vláda nevznikla z ničeho: je výsledkem takzvané záchranné politiky minulých let a neschopnosti technokratů odhalit včas tvrdé sociální dopady reforem. A také neochoty šéfů evropských vlád sáhnout na peníze zkorumpovaným řeckým elitám. Protivníka, na kterého si teď stěžujeme, jsme si tedy ke stolu přivedli sami.“

Kalibr Merkelové se tedy v příštích dnech ukáže i kvůli tomu, že bude muset řešit problém, který minulými chybami částečně způsobila. Ale jsou to právě takové výjimečné chvíle, které dokážou – anebo popřou – výjimečné kvality politických vůdců. Doufejme, že Angela Merkelová opět obstojí.

Na deníku Financial Times je vždy sympatická jeho věcnost a praktičnost. Ta se projevila i v aktuálním editorialu věnovaném uprchlíkům.Píše se v něm: „Od vypuknutí migrační krize je debata polarizovaná mezi těmi, kdo by rádi přijali co nejvíce migrantů, a těmi, kteří by všem nejraději před nosem přirazili dveře. Oba tyto přístupy jsou nežádoucí. Ten první je utopistický, ten druhý nelidský. Ovšem pokud Evropská unie chce zabránit takovým extrémům, potřebuje politiku, která uprchlickou zátěž rozdělí více rovnoměrně a zároveň v příštích letech omezí proudy migrantů ve Středozemním moři.“ 

Ano, FT prosazuje evropské kvóty pro uprchlíky jako nutnou součást řešení, které však bude širší. Bude také více pozornosti věnovat rekonstrukci a usmíření v Libyi, kde pašerácké gangy působí prakticky bez omezení, bude po bohatých arabských ropných státech požadovat přijetí části uprchlíků, bude rychle vracet zpět do jejich vlasti migranty, kteří nemají právní nárok na azyl a ochranu – protože Evropa nemůže přijmout všechny, kdo by v ní rádi našli lepší budoucnost.

V německých Alpách, nedaleko hranic s Rakouskem, leží obec Fischen. Se třemi tisíci obyvatel, bavorským kostelem, výhledem na horské štíty, chatami připravenými pro turisty – a se čtyřiceti uprchlíky z Afghánistánu a Sýrie. Žijí tu v jedné bývalé hospodě uprostřed vsi, která před jejich loňským příjezdem neměla s mimoevropskými kulturami žádné zkušenosti.

Ilustrační foto • Autor: AP
Ilustrační foto • Autor: AP

Lidé se proto báli: „Budeme moci v bezpečí chodit po setmění ulicemi? Budeme moct děti pouštět ven bez dozoru?“ Pak ale uprchlíci přišli, těmto obavám navzdory. Bavorsko má totiž také své kvóty, kdy běžence přerozděluje do všech okresů a ty dále do vesnic. Jak soužití alpských horalů a blízkovýchodních běženců po pár měsících funguje? Bez problémů.

Čtyřiasedmdesátiletý Hans nemluví anglicky, ale organizuje túry po kopcích, protože mu záleží na tom, aby uprchlíci poznali jeho kraj. Eva se zase narodila rodičům během jejich nedobrovolného útěku z dnešního Polska po druhé světové válce – a proto, že vzpomíná na pomoc, kterou její rodiče tehdy coby uprchlíci zažili, tak dnes v obci organizuje malý charitativní obchod s oblečením. A tak dále. Filmaři stanice ZDF se do Fischenu vraceli půl roku a natočili o sžívání starousedlíků a nově příchozích krátký dokument.

Řada Němců se uprchlíků samozřejmě dál obává, ale velkým trendem posledních měsíců je právě mimořádná vstřícnost veřejnosti. Vznikly stovky nových charitativních, na dobrovolné práci založených organizací, nárůst pomocníků hlásí zavedené charity a neziskovky, většinou starší paní ve městech i vesnicích organizují praktickou sousedskou pomoc uprchlíkům. Jen pro srovnání, do Bavorska letos má přijít kolem sedmdesáti tisíc žadatelů o azyl – tedy padesátkrát více, než by přišlo do Česka v případě zavedení evropských kvót pro uprchlíky.

Na sportovních stránkách deníku Süddeutsche Zeitung tento týden vyšla malá noticka o tom, že trenér Bayeru Mnichov Pep Guardiola bude 30. června v mnichovském Literárním domě předčítat básně. V rodné katalánštině bude přednášet verše národního básníka Miquela Martí i Pola, který až do smrti býval Guardiolovým kamarádem a partnerem v debatách o poezii a fotbale. Místní herec bude současně předčítat německý překlad katalánských básní. Vskutku neobvyklá záliba fotbalového kouče.

Upoutám ještě na skvělý seriál, který nejde ve stručnosti převyprávět - angličtináři si jeho čtení ale nepochybně užijí. Je o Aljašce a oblastech za polárním kruhem, kde leží nejrozlehlejší divočina světa a zároveň největší dosud nevyužívané zásoby surovin. Je zdrojem hrozící studené války mezi Ruskem a Amerikou a také cílem snažení Shellu a dalších těžařských koncernů. Jeden z dílů vizuálně nápaditého seriálu plného videí, grafů a fotek najdete zde.

Video: Od Bradavic po Západozemí. Odpojují nás fantazijní světy příliš od reality? ptá se video, na které upozornil server Aeon.

Kulturní tip: Dior a já. Distribuce: Artcam. Vzhledem k tomu, že tento týden budou všichni chodit jen na Jurský svět, je vhodné doporučit malinko starší alternativu. Tou je dokument Frédérica Tchenga o módním domu Christian Dior, jehož nový umělecký ředitel Raf Simons má rekordně krátký čas na vytvoření haute couture kolekce. Svět povrchního pozlátka braný svými aktéry smrtelně vážně navštíví i hvězdy jako Marion Cotillard, Jennifer Lawrence a Sharon Stone. Pohled do zákulisí můžeme brát jako promo, ale zároveň i uměleckou poctu řemeslům, kterým se dotyční věnují s nezměrnou láskou.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].