0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu14. 9. 20164 minuty

Jak americký prezident nařídí jaderný úder

Film Nejhorší obavy, 2002

Dva kandidáti, kteří se mají už zanedlouho utkat v souboji o křeslo prezidenta Spojených států, se několikrát navzájem obvinili z naprosté mentální neschopnosti zhostit se jednoho zásadního úkolu spjatého s touto funkcí: stát se vrchním velitelem amerických vojenských sil. „Donald Trump není člověk, kterému bychom mohli svěřit jaderné zbraně,“ prohlásila Hillary Clinton, kterou její sok zase na oplátku prohlašuje za „pomatenou“.

To není úplně dobré vysvědčení pro dvojici, z níž 8. listopadu vzejde držitel atomového kufříku na příští čtyři roky. Navíc v době těhotné mezinárodními problémy a spory, kdy jen režim šílených Kimů v Severní Koreji provádí jeden jaderný test za druhým.

Reklama

Jak snadno vlastně může americký prezident odpálit atomový úder? Agentura Bloomberg se zeptala na přesný postup někdejšího důstojníka raketových sil a dnes experta na globální bezpečnost z univerzity v Princetonu Bruce Blaira. Tady je jeho popis.

Pravomoc prezidenta coby vrchního velitele je jasná: on jediný může dát příkaz k užití jaderných zbraní. Před započetím vojenské akce musí vrchní velitel probrat situaci s kruhem svých vojenských a civilních poradců ve Washingtonu i jinde ve světě. V Bílém domě je pro tyto schůzky určena místnost známá jako Konferenční sál J. F. Kennedyho - pracovna vybavená veškerou zabezpečenou komunikační technikou, aby prezident mohl vést armádu doma i v zámoří. Na cestách má pro tenhle případ připojení k zabezpečené lince.

https://www.youtube.com/watch?v=vuP6KbIsNK4

Klíčovým účastníkem možné „jaderné“ schůzky je velící důstojník z Národního velitelského centra v Pentagonu jinak známého jako „válečný pokoj“. Tohle 24 hodin denně fungující operační centrum je odpovědné za přípravu a okamžitý přenos prezidentova příkazu k odpálení raket. K poradě před vydáním rozkazu by byl pravděpodobně po síti přizván i velitel nukleárních sil USA ze Strategického štábu v Omaze.

Rozsah a délku předúderových konzultací samozřejmě určuje prezident podle svého uvážení, ale problémem je čas: pokud už nepřátelská raketa směřuje USA, má vrchní velitel před nařízením protiúderu pouhých 30 vteřin. Tak napjatý čas zvyšuje riziko předčasné reakce na falešný poplach. Dá se očekávat vzrušená debata i to, že řada poradců bude mít protichůdný názor, nicméně Pentagon nakonec bude postupovat podle toho, co řekne prezident.

Velitel ve „válečném pokoji“ Pentagonu musí nejprve ověřit, zda osoba vydávající příkaz k úderu je opravdu prezident USA.  Přečte tzv. vyzývací kód - některá z písmen armádní abecedy, např. Delta-Echo, načež prezident rozlomí plastikovou kartičku, kterou nosí neustále při sobě, a najde odpovídající odpověď: například Charlie-Zulu.

Po identifikaci prezidenta připraví lidé ve válečném pokoji příkaz k odpalu. Tento vzkaz v sobě zahrnuje vybraný válečný plán, čas odpálení, ověřovací kódy a kódy nutné k odblokování raket před jejich vystřelením.  Zašifrovaný příkaz má nanejvýš 150 znaků a je vyslán do všech velitelských štábů a přímo k odpalovacím posádkám mezikontinentálních balistických raket v ponorkách i na souši. K těmto posádkám příkaz dorazí sekundy po odeslání.

Jakmile mají příkaz v ruce, otevřou odpalovací týmy každá svůj sejf, ve kterém jsou příslušné ověřovací kódy sestavené Národní bezpečnostní agenturou, a porovnají je s kódy v rozkazu. V ponorkách ověření provádí kapitán a dva další důstojníci s ověřovací pravomocí. Na souši jsou k tomu v podzemních centrech určeny vždy dvojice důstojníků.

Pokud kódy sedí, zadá posádka do svých počítačů číslo válečného plánu a podle něj provede zaměření raket na zvolené cíle. Pak rakety odblokuje a ve stanovený čas dá povel „pal“. U raket na zemi neuplyne od počáteční konzultace v konferenčním sále J. F. Kennedyho do odpalu víc než pět minut; u ponorek zhruba čtvrt hodiny. Jakmile jsou rakety s jadernými hlavicemi jednou vystřeleny, nejde je za žádných okolností přivolat zpět.

https://www.youtube.com/watch?v=5tYA_W3PPgw


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].