Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu

Evropa chce na Mars, Zemi nechává napospas asteroidům

10 cesky na mars profimedia • Autor: Profimedia.cz
10 cesky na mars profimedia • Autor: Profimedia.cz

Po Marsu bude v příští dekádě jezdit evropský rover. Záchranný kruh nabídla začátkem prosince problematické misi schůzka na ministerské úrovni ve švýcarském Lucernu - schválila další peníze, necelou půl miliardu eur, bez nichž by se výprava nemohla uskutečnit. Vozítko ExoMars by se díky tomu mělo vydat na cestu ke čtvrté planetě v roce 2020. Na palubě má mít například vrtnou soupravu schopnou proniknout až do hloubky dvou metrů a pátrat tu po známkách života.

Sonda Schiaparelli měla v říjnu otestovat schopnosti Evropanů přistát na čtvrté planetě, roztříštila se však o její povrch. Po její havárii se však nad už jednou odloženou - a značně se prodražující - výpravou roveru stahovala mračna. Schůzka ministrů členských států Evropské kosmické agentury (ESA), na které se o dalším osudu projektu ExoMars rozhodovalo, se ostatně konala zrovna v době, kdy byly definitivně oznámeny příčiny havárie: sondě Schiaparelli selhaly senzory, takže si myslela, že je mnohem blíže povrchu, zbavila se předčasně padáku a spadla z výše téměř čtyř kilometrů.

Ihned po havárii přispěchala ESA s tvrzením, že podobné nehody jsou důležité pro úspěch budoucích letů. A ministerská schůzka ve Švýcarsku teď potvrdila, že projekt ExoMars, organizovaný ve spolupráci s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos, má stále důvěru států členských států ESA, mezi něž patří i Česká republika a které tyto kosmické výpravy platí. Dosud si projekt ExoMars, jehož součástí byl i let Schiaparelli, vyžádal více než miliardu eur.

Evropa zkrátka opět ponechává osud celé této planety – a potažmo svůj - na Spojených státech.

Co důvěru ministrů naopak nemá, je evropská sonda k asteroidu Didymos. Měla na něm přistát a spolu s další sondou vyslanou NASA zkoumat, jak by se dal případně odklonit asteroid, který by byl na kolizním kurzu se Zemí. Ministerská schůzka v Lucernu peníze pro tuto výpravu nenašla (chybělo údajně jen pár desítek milionů eur), takže Evropa k asteroidu nepoletí – a nevyužije tak zkušenosti, které získala během nedávného výzkumu komety pomocí sondy Rosetta. „Kvůli absenci vize a nedostatku odvahy jsme pohřbili skvělý projekt,“ řekl časopisu Nature francouzský planetolog Patrick Michel, vedoucí evropské větve výzkumu asteroidu Didymos.

Dinosauři, k jejichž zániku výrazně přispěla srážka s planetkou před 65 miliony let, by možná evropské rozhodnutí odsoudili. Také podle diváků filmů Drtivý dopad (Deep Impact) či Armageddon nejspíš Evropa opět ponechává osud celé této planety – a potažmo svůj - na Spojených státech.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].