Doba počítačů končí

Mezi mileniály obíhá mem zvaný „Old Economy Steven“. Je na něm teenager z přelomu 70. a 80. let a mladá generace si skrze něj dělá legraci (a možná trochu léčí mindráky) z toho, co už dnes není možné. Naštěstí i naneštěstí. „K hláškám o rychlém nabytí majetku a pracovním trhu by měli ještě dodat, že Steven chodil skoro každý den do McDonalda, a přitom měl pořád velikost jeansů dvaatřicet,“ začíná Olga Khazan svůj článek na webu The Atlantic. Ukazuje se totiž, že při stejném příjmu potravy a výdeji energie je dnes mnohem těžší udržet si stejnou váhu než před dvaceti či třiceti lety.

Potvrdila to studie zveřejněná v časopise Obesity Research & Clinical Practice. Autoři zkoumali stravovací návyky 36 tisíc Američanů mezi lety 1971 a 2008 a fyzické aktivity 14 000 lidí v rozmezí roků 1988 - 2006. Pak dali výsledky dohromady podle množství jídla, věku, aktivity a indexu obezity BMI. A našli překvapivé souvztažnosti. Ti, kteří v roce 2006 zkonzumovali stejné množství kalorií, tuků i bílkovin a vykázali stejný objem cvičení jako lidé v roce 1988, měli vyšší BMI o 2,3 bodu.  „Jinými slovy lidé s týmiž návyky jsou dnes o deset procent těžší – a pokud si chtějí váhu udržet, musí jíst míň a cvičit víc,“ cituje text Jennifer Kuk, profesorku z torontské York University.

Nejde však pouze o objem stravy a cvičení. Jennifer Kuk jmenuje tři další příčiny - byť upozorňuje, že jde zatím spíš o hypotézy. Za prvé jsou lidé vystaveni většímu množství chemických látek, pesticidů či sloučenin v obalech, které mohou proměnit hormonální procesy, jež ovlivňují naši váhu. Za druhé radikálně narostlo množství užívaných léků – zejména antidepresiv, které často způsobují nárůst váhy.

A konečně profesorka Kuk se svými spolupracovníky míní, že existují změny ve složení mikroflóry žijící v našem těle, zejména v tom, jaké máme střevní bakterie. To všechno jsou podle ní faktory, které lidé nemohou z velké části ovlivnit, a proto výzkumnice říká, abychom také změnili svou představu o ideální postavě. A abychom byli k lidem s nadváhou vstřícnější a nevystavovali je posměchu.

Pokud máte chytrý telefon, nejspíš většinu času jen trávíte ve třech aplikacích. Spolu s mnoha dalšími zjištěními a čísly to ukázal průzkum o užívání mobilních zařízení, který publikovala analytická společnost comScore. Týká se sice Spojených států, odráží však změny v používání digitálních přístrojů, kterými prochází celý svět.

Především se potvrzuje, že počítače coby hlavní elektronická zařízení pomalu, ale jistě končí. Čas, který uživatelé stráví před monitory, se vlastně nemění - ale z celkové doby, po kterou běžný Američan užívá digitální přístroje, dnes připadá na počítač už jen 38 procent času, zbylých 62 procent se věnuje mobilu či tabletu.

Z průměrných sedmnácti hodin týdně, které uživatelé se svými zařízeními stráví, přitom polovinu času vystačí s jedinou aplikací – a necelých čtrnáct hodin s některou ze své nejoblíbenější trojice. Nepřekvapí přitom, že pro čtyři z pěti majitelů chytrých telefonů se na některém z předních míst umístil Facebook; v závěsu za ním je YouTube a Messenger, doprovodná aplikace Facebooku na posílání zpráv.

Přestože na nejmladší generaci uživatelů cílí řada nových aplikací a sociálních sítí, Facebook si mezi nimi (a stejně jako mezi všemi věkovými kategoriemi) drží jasné prvenství. Mladí lidé stráví v mobilní facebookové aplikaci přes 25 hodin měsíčně, čtyřikrát více než na v pořadí druhém Instagramu.

Odvážné kroky, které Facebook v dlouho nejistém mobilním prostředí podniká, se firmě vyplácejí.  Firma přichází se stále novými způsoby, jak je ke svým uživatelům dostat – od přesných možností jejich zacílení podle zájmů nebo oblíbených stránek po speciální reklamní stránky s fotkami přes celou obrazovku. A čísla ukazují, že facebookové reklamy nejenže na mobilech fungují, ale fungují dokonce lépe než na tradičních webových stránkách.

Stejně úspěšné je mobilní video, na jehož automatické přehrávání Facebook přes kritiku vsadil a s jehož masivním rozšířením stále počítá. Oproti předpokladům skeptiků tak tahle sociální síť ani po jedenácti letech nemizí – a soudě podle trendů, které mobilní průzkum ukázal, se na špici svaté trojice mobilních aplikací bude držet i dál. S čím dál dostupnějším mobilním připojením ho ani všudypřítomné reklamy a videa nezastaví.

Italští archeologové, radiologové, ale také třeba ortodontisté spojili síly a přišli na to, že obyvatelé starověkých Pompejí možná byli v lepším zdravotním stavu, než jsme dnes my. Jejich jídelníček by mohly obchody se zdravou stravou okopírovat beze zbytku: málo cukrů, hodně ovoce a zeleniny. Na římské přejídací večírky zde tedy podle všeho zase tak často nedocházelo, soudě aspoň dle perfektního stavu zubů pompejských.

Zevrubné zkoumání je možné díky nové skenovací technice, která dokáže prohlédnout sádrové schránky, v nichž jsou těla některých obětí uložena. To je sice umožnilo vyzvednout, a můžeme se proto obdivovat i děsit živosti jejich posledních póz, ale nebylo možné ostatky skutečně prozkoumat - až doposud.

K pevnému zdraví a ukázkovým zubům pompejských přispíval kromě životosprávy také nedaleký Vesuv se svou pravidelnou dodávkou fluoru do vody i ovzduší. Až do 23. listopadu 79 př.n.l., kdy toho fluoru začalo být trochu moc.

Prezident Barack Obama pronesl další projev k další masové střelbě, již k patnácté během jeho necelých osmi let v úřadě. Obama byl zjevně unavený a frustrovaný z faktu, že se Američanům stále nedaří zamezit událostem, jako byla čtvrteční tragédie, při níž na oregonské univerzitě zemřelo devět lidí a sedm dalších jich bylo rukou šestadvacetiletého střelce zraněno.