středa 12. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Existují dvě dlouholeté a mysteriózní otázky týkající se protinožců. Kdy do Austrálie dorazili první lidé a jak tento kontinent osídlili? Na obě dvě tajemství teď přinesla odpověď vědecká studie otištěná v časopise Nature. Jak píše  Annalee Newitz na serveru arstechnica.com, vše se odhalilo díky desítky let starým vzorkům DNA.

Rozsáhlé zkoumání vedl tým biologů na univerzitě v Adelaide vedený Alanem Cooperem. K dispozici měl archeologické vykopávky a vzorky DNA domorodých obyvatel z celé Austrálie, takže vědci byli schopni sledovat rozvíjející se populaci zpět až k jejímu společnému předkovi - ženě, která žila někdy před 43-47 tisíci lety.  Mitochondriální DNA přechází z matky na děti naprosto nezměněná, píše Annalee Newitz, takže se často používá ke studiím genetické historie v dlouhých časových obdobích. A Cooper s kolegy díky jejímu zkoumání dospěli k závěru, že Austrálii zřejmě osídlila jedna jediná skupina lidí před zhruba 50 tisíci lety. V té době byla Austrálie propojená s Novou Guineou a dalo se do ní přijít suchou nohou.

Reklama
Reklama
Reklama

Podle biologů se zdá, že skupina odvážných kolonizátorů osídlila celý australský kontinent během asi dvou tisíc let. Genetické zkoumání odhalilo, že skupina se rozdělila na dvě části, z nichž jedna se vydala na východ a druhá na západ. O pár tisíciletí později se jejich příslušníci opět setkali na jihu kontinentu. Ale během kolonizace došlo ke zvláštní věci.

Zatímco někteří Aboridžinci zvolna putovali zemí jako nomádi, jiní se usadili na stabilním místě. A tyto komunity pak ve vybraných lokalitách zůstaly po desítky tisíc let v relativní vzájemné izolaci. Postupně vyvinuly každá svůj vlastní jazyk i kulturu a měly jedinečné fyziognomické rysy, což vedlo k radikálnímu rozrůznění domorodého obyvatelstva Austrálie, jehož tradice se často hluboce liší. Tak hluboko, že to řadu vědců v minulosti přivedlo k závěru, že Austrálii zřejmě osídlila řada vzájemně se neznajících a nepropojených skupin v dlouhé časové řadě.  To teď ovšem genetická studie vyvrátila.

https://www.youtube.com/watch?v=R6LzbKszKhQ

„Je to překvapivé, ale zdá se, že základní návyky a vzorce v populaci přetrvaly 50 000 let, což ukazuje, že komunity po celou tu dobu žily pevně usazeny ve svých izolovaných oblastech,“ píše Cooper ve zprávě pro Nature. „Tohle neznáme u žádných jiných lidí jinde ve světě - a je to doklad absolutního a dechberoucího propojení aboridžinské kultury s touto zemí.  Doufáme, že náš projekt přepíše texty o historii kontinentu a že v nich dějiny Aboridžinců dostanou důstojné místo. Včetně rozboru, co to znamená, když je někdo usazený na své půdě padesát tisíc let. Což je zhruba desetkrát delší doba než celé známé dějiny Evropy, jak se je učíme na hodinách dějepisu.“

Jedna z největších překážek ve zkoumání genetické historie Aboridžinců v Austrálii má jméno „Ukradená generace“. Jde o „asimilační“ politiku australské vlády v minulém století, kdy úřady násilně stěhovaly aboridžinské skupiny z jejich odvěkých domovů na různá místa v zemi, odtrhávaly děti násilně od rodičů a dávaly je do stovky mil vzdálených internátních škol k výuce angličtiny. Dnes spousta z těchto dětí neví, kdo byli jejich rodiče a kde žili jejich předci, takže je obtížné propojovat jejich genetické znaky s historií a geografickým osídlením dávných domorodých skupin.

Univerzita v Adelaide má naštěstí ve svých sbírkách pět tisíc vlasových odstřižků se vzorky DNA, které jí mezi lety 1920-1970 věnovali domorodí Australané ze skupin, na které ve své době stát nedosáhl. Vzorky jsou doplněny vzorným souborem genealogických a geografických dat, což Cooperovu týmu umožnilo zmapovat cestu, po níž se před desítkami tisíc let ubírali první Australané, a místa, kde se usazovali.

Jeden z dosud žijících dárců – starší kmene Kaurna Lewis O'Brien – se zúčastnil Cooperovy studie jako poradce. „My, aboridžinští lidé,“ cituje ho arstechnica.com, „jsme vždycky věděli, že žijeme ve své zemi od počátku věků. Ale je důležité, že věda to teď objevila i pro zbytek světa. Doufám, že tenhle skvělý projekt pomůže našim lidem z Ukradené generace znovu se spojit se svým lidem a se svými rodinami.“

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Výrok to byl šokující i na „trumpovské“ poměry – a byla jen otázka času, než přijde omluva. Stalo se za pár hodin. Mluvčí Bílého domu Sean Spicer si totiž opravdu zle naběhl, když chtěl vyjádřit míru pobouření nad syrským režimem a před zjevně překvapenými reportéry během tiskové konference prohlásil, že ani nacistický vůdce Adolf Hitler se nesnížil k tomu, aby zaútočil chemickými zbraněmi a aby „použil plyn proti vlastním lidem“. Ze záznamu tiskové konference, kde slova zazněla, je patrné, že si Spicer záhy uvědomuje, že přestřelil -  a později se za výroky omluvil coby „nevhodné a necitlivé“.

Incident nicméně otevřel minimálně dvě otázky: využití chemických zbraní nacisty během druhé světové války a Spicerovu kompetentnost. Jak totiž později mluvčí vysvětlil, výroky směřovaly k bojištím druhé světové války (stejně jako podobné výroky amerického ministra obrany).

Reklama
Reklama
Reklama

Pokud mluvíme výhradně o bojových akcích, tam skutečně nacistické Německo sarin ani jiné chemické zbraně nepoužilo, přestože prvně jmenovaný nervový plyn byl v Německu ve třicátých letech vyvinut - to víceméně náhodou, při hledání pesticidu, který by napadal nervový systém hmyzu -  a na pokyn nacistů průmyslově vyráběn.

Jak upozorňuje magazín Atlantic, nevíme přesně, proč se nakonec Hitler rozhodl nevyužít chemické zbraně v boji. Jedna z teorií říká, že se obával odplaty Spojenců. Jak však ví kdokoliv se základními znalostmi historie, ale jak to opomenul „zmínit“ Trumpův mluvčí, nacisté plynem zabíjeli v koncentračních táborech.

Nad druhou otázkou a nad tím, kdo by mluvčího, který nezvládá práci, nahradil, se pak zamýšlí magazín Slate. Ať už to Spicer myslel jakkoliv, vyjádřil se neobratně v takové míře, v jaké by se to mluvčímu amerického prezidenta stávat skutečně nemělo. Výzvy k výměně, které zazněly třeba od demokratické političky Nancy Pelosi, nicméně Trump nevyslyšel.

 

Reklama
Reklama