Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu, Politika

Demokracie už se ani nepředstírá, v módě je vláda silného muže

vládce Říše středu snící o proměně své země v globální velmoc čeká probuzení. • Autor: REUTERS
vládce Říše středu snící o proměně své země v globální velmoc čeká probuzení. • Autor: REUTERS

Demokracie už není dominantní politickou ideou ve světě, píše Ivan Krastev v The New York Times. Odkazuje na politologa Kena Jowitta, podle něhož se skutečná moc států dá nejlépe měřit tím, nakolik jsou ostatní ochotní napodobovat jejich instituce a životní styl.

V 17. století byla vzorem moci a prestiže Francie krále Ludvíka XIV. - jiné evropské státy ji imitovaly, vyučovaly francouzštinu, kopírovaly francouzské manýry a stavěly ve svých městech menší verze zámku ve Versailles.  V 19. století se pak objektem politických tužeb stal britský parlament -  například Maďaři v Budapešti postavili podobný.

“Po konci studené války pak převládl pocit, že stojíte na správné straně historie, pokud napodobujete Západ. Pořádat volby a psát ústavy inspirované tou americkou bylo pro sebevědomí států stejně důležité jako vlastnosti chytrého telefonu pro sebevědomí dnešních teenagerů,” píše Krastev v komentáři nazvaném Vítejte v době doživotních vládců, který reaguje na proměnu Komunistické strany Číny, jež Si Ťin-pchingovi umožní zůstat bez omezení v čele státu.

“Omezování moci vládců bylo způsobem, jak se i nedemokratické státy přizpůsobovaly éře demokracie. Naoko dodržovaly demokratickou fasádu a pořádaly volby…  Byl to podvod, ale pro demokratické systémy bylo důležité alespoň předstírat, že není. To bylo skutečným důkazem převahy ideálu demokracie - a nikoli samo šíření liberální demokracie. I Čínu to ovlivnilo.”

Až doteď. Čínský posun k vládě jednoho muže, který může zůstat u moci nadosmrti, proto podle Krasteva bude mít dopad i ve státech ležících daleko od „říše středu“. Stoupající počet lídrů v demokratických i nedemokratických státech se viditelně začíná chovat jako kdysi monarchové: koncentrují ve svých rukách moc a nezáleží jim na tom, zda je země autoritářská nebo demokratická. Podstatná je z jejich pohledu kvalita vladaře. Mohou se spolehnout i na veřejnou podporu: nedůvěra vůči politikům je vysoká a silný lídr je v očích mnoha voličů lepší než zkorumpovaný politický establishment.

Vláda silného muže je zkrátka v módě. Evropský model, v jehož jádru po zkušenostech z historie leží odmítnutí příliš silného vladaře, dnes čelí z globálního pohledu silné, jakkoli nevábné alternativě.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].