V sídle technologické firmy IBM v San Francisku došlo tento týden k soutěži v debatování. To by v dnešní divoké době nestačilo k tomu, aby měl autor tohoto menu potřebu vás o tom informovat, kdyby jeden ze soutěžících nebyl trochu zvláštní. S lidskými debatéry si to rozdala zhruba dva metry vysoká černá skříň s displejem, na kterém modře svítil obrázek lidských úst. Šlo o robota vyrobeného společností IBM, který má název Project Debater a jehož jediným účelem je umět diskutovat prakticky o čemkoli.
Robot od IBM tak v San Francisku změřil své schopnosti s lidskými oponenty ve dvou debatách, které následovaly hned po sobě. O tom, kdo z dvojice debatujících byl lepší, mělo vždy na konci rozhodnout přítomné publikum. V první debatě vyhrál člověk, ve druhé naopak na publikum lépe zapůsobil robot. Lidstvo tedy v debatování proti strojům pouze remizovalo, což je další mezník ve vývoji umělé inteligence, píše o soutěži britský Guardian.
V první debatě měli řečníci za úkol diskutovat o tom, zda bychom měli dotovat průzkum vesmíru, námětem druhé debaty byla otázka, zda bychom měli více využívat možností telemedicíny - jde o dálkový přenos informací mezi lékařem a pacientem, např. o krevním tlaku. Účastníci měli vždy nejdříve přednést svůj postoj, následoval protiargument, na závěru pak shrnutí.
Počítač byl podle názoru publika v obou debatách horší ve způsobu prezentace než člověk, ale vítězil v množství informací, které dokázal ve svém vystoupení poskytnout. Ve druhé debatě pak podle diváků dokonce robot celkově působil přesvědčivěji než jeho lidský protivník – navzdory tomu, že se dopustil několika robotických přeřeknutí.
Na základě jedné soutěže rozhodně nejde dělat zásadní soudy – obzvlášť proto, že část publika tvořili také vývojáři z IBM, kteří mají ke svému výtvoru tak trochu mateřský vztah. Soutěž v debatování nicméně nabídla fascinující pohled na to, jak se umělá inteligence učí porozumět složitému procesu lidského rozhodování. Cílem výzkumu IBM je vytvořit sofistikovaného virtuálního asistenta, který dokáže nasát obrovské množství informací a na jejich základě vytvořit informovaný postoj. Takový robot by byl mnohem samostatnější než pouhý stroj reagující na lidské povely a otázky.
Robot zvaný Project Debater při své přípravě na diskuzi využil miliony novinových článků z internetu, ze kterých si utvořil cosi jako názor. Ten poté strukturoval do souvislé řeči. Taková kombinace představuje pro stroj poměrně náročným proces. Při soutěži mluvil sebevědomým ženským hlasem, který měl sice přirozený rytmus, ale chyběla mu ale jazyková přesnost a jasnost argumentace.
Během debaty o vesmíru například několikrát zopakoval tentýž argument, že průzkum vesmíru je výhodný pro ekonomiku – pouze jinými slovy. Někdy dělal gramatické chyby. Několikrát se také stalo, že robot začal vykládat anekdoty či citace, které působily trochu nemístně. Robota ovšem také znevýhodňovalo, že si nemohl pomoci gesty rukou nebo výrazem tváře, takže pro něj bylo těžší udržet pozornost publika.
Debata mezi člověkem a strojem je dalším mezníkem ve výzkumu umělé inteligence. V předchozích soubojích se člověk a robot utkávali třeba v šachu – známé jsou partie mezi Gary Kasparovem a robotem IBM jménem Deep Blue. Program AlphaGo pak dokázal člověka porazit také v japonské hře go, program Liberatus zase porazil čtveřici nejlepších hráčů pokeru.
Používání jazyka a názoru jsou ale jiné, o hodně složitější herní disciplíny. „Šachy mají jen několik pravidel a šachovnice je malá, stejně jako počet figurek Hra go je podstatně větší, ale stále jde o velmi omezený a jasně definovaný herní prostor,“ řekl Guardianu Chris Reed, profesor z Centra pro argumentační technologii na Universitě v Dundee, který se debaty zúčastnil. „S jazykem je to složitější. Je mnohem méně jasné, jaká jsou pravidla - nebo co by měl robot provést během jednoho kola.“
Až umělá inteligence ovládne techniku přesvědčování, může být využita při procesu lidského rozhodování. „Věříme, že je tu obrovský potenciál pro dobro,“ říká Arvind Krishna, který v IBM vede výzkum. Jedním ze způsobů, jak robota využít, je třeba při složitých rozhodováních ve správních radách firem, kde je potřeba vzít v úvahu hodně informací a kde je zastoupeno několik protikladných názorů. Robot by mohl konverzaci vyslechnout, vzít v potaz všechna stanoviska a argumenty a nabídnout jim oponenturu.
„V budoucnu nám to může pomoci rozhodovat se skutečně informovaně,“ myslí si pak Reed. Robot by podle profesora mohl pomoci také policistům v boji proti terorismu, kdy by byl schopný určit, zda určitá osoba představuje hrozbu, či nikoli. V obou případech by ale robot nepřijímal rozhodnutí, pouze by lidem radil.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].