čtvrtek 31. 5. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ta zpráva vyvolala nejdřív smutek a vztek. Ruský novinář Arkadij Babčenko byl zavražděn, další nepohodlný kritik Vladimira Putina zaplatil za svoji práci životem, psaly v úterý všechna velká světová média. K úkladné vraždě došlo v Kyjevě, najatý zabiják střelil svou oběť do zad, zněla oficiální zpráva ukrajinské policie, která se rozletěla do celého světa.

V úterý večer novináři po celém světě oplakávají mrtvého kolegu, lidé zapalují svíčky u jeho pamětní desky. Když se pak Babčenko ve středu večer náhle zjeví v černé mikině s kapucou, živý a zdravý, na tiskové konferenci ukrajinské tajné služby SBU, jsou všichni v úžasu. Po boku reportéra stojí příslušníci ukrajinské policie, kteří se chlubí úspěšně provedenou akcí, při níž prý chytili ty, kteří skutečně plánovali Babčenkovu vraždu.

Reakce novinářů jsou smíšené. Jsou rádi, že je kolega naživu, zároveň ale kroutí hlavou nad tím, že celá akce dál podkopává už tak ohroženou důvěryhodnost médií. „Pardon, přátelé, ale tohle je pro mě totálně za čárou. Babčenko je novinář, ne policista, pro boha, součástí našeho povolání je důvěra, ať si Trump & Putin říkají o fake news cokoli. Jsem rád, že je naživu, ale dál tím podemlel důvěryhodnost novinářů a médií,“ tweetoval například známý investigativní novinář Andrej Soldatov.

„Úplně vidím ty rozhovory, které teď budeme zažívat. Já budu tvrdit, že novinář je v Rusku či na Ukrajině v neustálém nebezpečí. A dostane se mi odpovědi: no jo, ale oni si ty své vraždy jenom fingují,“ povzdechl si moskevský zpravodaj časopisu New Yorker Joshua Yaffa.

Akci kritizovala také mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, ale místo novináře Babčenka viní ukrajinskou vládu „Je to další stupeň v informační válce. Pro jakoukoli vládu je vždy nebezpečné hrát si s fakty, a obzvlášť pak používat k šíření svých falešných zpráv novináře,“ napsal na Twitter generální tajemník organizace Christophe Deloire.

Další ohlasy mluví o tom, že ve výsledku bude akce pro Ukrajinu prohrou. Jednorázový úspěch policejní akce bude mít pro ukrajinskou vládu dlouhodobě negativní následky, obává se novinář Alec Luhn. Moskevský zpravodaj britského deníku Telegraph pak na Twitteru napsal, že Babčenko a ukrajinská policie důmyslnou operací prokázali Kremlu službu: „Ruská státní média si ráda dělají legraci z prolhaného Kyjeva. Babčenkova nahraná vražda je pro ně něco jako dárek.“

Reakce ruské vlády tyto obavy více méně potvrdila: mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova akci označila za maškarádu nahranou pro propagandistické účely. Někteří vlivní lidé přesto ukrajinskou operaci chválí. Například bývalý ruský šachový velmistr a politický aktivista Garry Kasparov je rád, že konečně někdo použil Putinovu zbraň falešných zpráv proti němu. Podle něho šlo o zřejmě nejúspěšnější operaci, která se kdy v nějaké postsovětské zemi odehrála.

 Akce to byla důmyslná a její příprava trvala dva měsíce, píše server Atlantic. Ukrajinští policisté zprávu šířili do médií, zveřejnili dokonce i fotografie Babčenka ležícího v krvi a v hlavním městě Kyjevě nainstalovali pamětní desku s jeho jménem (ve středu ji zase odstranili). O tom, že je Babčenko naživu, prý nevěděla ani jeho manželka, řekl novinář na tiskové konferenci. Navzdory výše zmíněné kritice tak slaví ukrajinská kontrarozvědka úspěch operace, při které se podařilo chytit nájemného vraha a odhalit, že si ho najala ruská vláda. Jak konkrétně ukrajinská rozvědka přišla na to, že vraha najali Rusové, však zatím vůbec jasné není. A je otázka, nakolik bude nyní svět jakémukoli jejich odhalení věřit.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Australané se bouří a vyzývají svou vládu, aby nad japonským vražděním kytovců v ledovém Jižním oceánu přestala zavírat oči, reportuje Sydney Morning Herald.  Spolu s více než stovkou nastávajících velrybích matek totiž zabili japonští velrybáři na svém pravidelném ročním lovu i 114 velrybích mláďat a dalších sto dospělých jedinců - dohromady 333 velryb.

Vyplývá to z čísel, které na květnovém zasedání probírala Mezinárodní velrybářská komise. Lov velryb pro komerční účely je celosvětově už třicet let zakázán, Japonsko ale zákaz obchází s vysvětlením, že loví pro „vědecké účely“. Výše uvedená čísla pocházejí z loňské velrybářské výpravy; na tu letošní se japonská flotila navzdory světovým protestům chystá.

Reklama
Reklama

Sydney Morning Herald popisuje průběh běžného japonského „vědeckého výzkumu“. Velryba zasažená harpunou s výbušnou hlavicí je přivlečena do centra flotily, k lodi Nisshin Maru, na jejíž palubě je kromě posádky i 12 „vědců“.  Pod jejich dohledem je velrybě vyjmut žaludek a prozkoumán jeho obsah za účelem „zjištění skladby a množství ulovené potravy“. Vědci rovněž měří sílu podkožního tuku, obvod těla, rozměry lebky, a váhu jednotlivých tělesných orgánů, aby mohli „přesně studovat kondici a vyživovací podmínky“ velryb.

Pro zjištění věku uloveného kytovce může být podle Japonců použita jen „smrtelná metoda odběru vzorků“. Ta spočívá v odebrání ušního mazu, který se celý život hromadí v uších velryb a dá se z něj tedy určit jejich stáří. Poté, co jsou tyto vědecké práce dokončeny, je velryba rozřezána na kusy a maso je po přistání flotily rozprodáno do restaurací.

https://www.youtube.com/watch?v=1AE8Mhw-PNA

Jak píše Sydney Morning Herald, podle dokumentu velrybářské komise vystřelili Japonci během loňského lovu na 344 velryb, jedenáct z nich se harpunám vyhnulo a uniklo lovcům do oblastí „s vysokou hustotou mořského ledu“. Představitelka celosvětové ochranářské organizace Humane Society International Alexia Wellbelove označila zabití 122 březích velryb za „šokující statistiku a další důkaz – pokud ho ještě někdo potřebuje – otřesnosti japonských velrybích operací, které jsou navíc z vědeckého hlediska naprosto zbytečné“.

Podobně se vyslovil i mluvčí opozičních labouristů Tony Burke: „Co je vědeckého na tom zabít velrybu, rozsekat ji na kousky a dát na talíř? Tyhle japonské řeči jsou absurdní a naše vláda by k tomu neměla mlčet.“ Australská vláda pak ústy svého ministra pro životní prostředí Josha Frydenberga vyjádřila „velké zklamání“ nad japonskou velrybářskou aktivitou; s dodatkem, že víc v podstatě nelze dělat.

Skupina radikálních bojovníků proti zabíjení velryb Sea Shepherd už před časem oznámila, že upouští od pravidelných konfrontací s japonskými velrybáři, protože nemá dost prostředků na vyslání svých lodí do vod kolem Antarktidy. Japonci podle Sydney Morning Heraldu dali neoficiálně na vědomí, že chtějí v následujících 12 letech odlovit zhruba čtyři tisíce velryb - pak skončit s „vědeckým výzkumem“, odstoupit od smlouvy o ochraně kytovců a plně obnovit komerční lov.

Reklama
Reklama