Britky míří za islamisty budovat vysněný kálifát

Americký časopis Time v nejnovějším čísle dokazuje, proč se pořád vyplatí provozovat a podporovat poctivou „old-schoolovou“ novinařinu.  Jejich reportér strávil několik týdnů – vpravdě luxusní čas na přípravu textu - s lidmi, na něž se poslední měsíce v USA upírá mimořádně kritické oko veřejnosti i médií.  Při pohledu z Česka se vždy zdálo fascinující, jaký respekt a úctu Američané měli ke svým strážcům pořádku, pověst amerického policisty ovšem během posledního roku značně utrpěla po sérii zásahů, při níž rukou bílých policistů umírali neozbrojení černoši.

Reportér si vybral policii ve Filadelfii, městě nadprůměrně sužovaném násilím. Ročně se tu odehraje 248 vražd; v pětkrát větším New Yorku je to jen o 80 víc. A v obsáhlé reportáži vykresluje život plný stresu a strachu, kdy každá banální silniční kontrola či zásah u pouliční rvačky může skončit přestřelkou a smrtí některého ze zúčastněných.

Do tohoto mixu se pak „po Fergusonu“ přidaly vybičované emoce na straně běžných občanů, kteří si jakékoliv setkání s policií natáčejí-  a na straně policistů pak vědomí toho, že každý jejich přešlap může dále poničit pověst kdysi prestižní profese. A že ta pověst není valná: v červnovém výzkumu Gallupova ústavu jen dvaapadesát procent Američanů projevilo důvěru v policii, což jsou nejnižší čísla od roku 1993. V té době policie čelila krizi důvěry poté, co skupina losangeleských policistů surově zbila černošského taxikáře Rodneyho Kinga.

Kromě zpráv o rostoucích antipřistěhovaleckých náladách obcházejících Evropou se vynořují zprávy o lidech, kteří naopak uprchlíkům nezištně podají pomocnou ruku.The Guardian přináší příběh manželského páru z francouzského Calais, který takto pomohl dvacetiletému Syřanovi živořícímu v jejich městě po neúspěšných pokusech o překonání kanálu La Manche.

Sayidovi  - což není jeho pravé jméno -  zbyl z rodiny jen bratr, který odešel do Evropy před čtyřmi lety, a mladík se za ním pokoušel dostat do Británie. Zoufalý a hladový jednoho dne zaklepal na dveře manželů Aubryových - a paní domu mu, na rozdíl od svých sousedů, nepřibouchla dveře před nosem, ale nabídla mu vodu a sendvič.

Občasná pomoc Lindy, učitelky základní školy, a jejího manžela Yvese, profesí lékárníka, nakonec přerostla v nabídku, aby se k nim Sayid nastěhoval. Manželé motivaci vysvětlují historickou zkušeností svých rodin: Yvesovi polští příbuzní přežili holocaust, Lindini chudí prarodiče dorazili do Francie v třicátých letech z Itálie ve snaze najít lepší život.

Soužití neprobíhalo vždy ve zcela v harmonické shodě: Sayid kupříkladu kritizoval chování a vzhled dvacetileté dcery Aubryových, vadilo mu třeba, že si nezakrývá vlasy. Jejich vztah nicméně kulturní rozdíly ustál a obě strany dnes o sobě mluví s respektem. Sayidovi se nakonec do Británie podařilo odjet, byť ho tam čekalo zklamání, když zjistil, že jeho bratr mezitím odjel do Kanady. „Tolik jim dlužím,“ řekl Syřan Sayid Guardianu. „Snad jim to budu moci někdy splatit.“

BBC dodává překvapivý dílek do debaty o občanech západních zemí v řadách tzv. Islámského státu. Ačkoliv se zdá, že jich na Blízký východ odchází stále více, statistiky nicméně tento dojem vyvracejí: vrchol nastal v případě britských občanů už před dvěma lety.

Čísla však skutečně rostou ve skupině, kde by je zřejmě nikdo nečekal -  u žen. Překvapivá je tato informace již podle běžné logiky: proč by se ženy přidávaly k extremistům, kteří sexuální násilí používají jako válečnou zbraň a s ženami obchodují jako s dobytkem? Opakovaně znásilněna byla podle informací amerických zpravodajských služeb i Kayla Mueller, americká humanitární pracovnice, kterou bojovníci IS unesli a mučili. Šestadvacetiletá žena zemřela letos v únoru při náletu jordánských vzdušných sil.

Jenže mladé Britky, které se k IS přidaly, uvažují zcela jinak - a členové IS je vidí jinak než ženy, které považují za nevěřící. Ženy, které odpovídají jejich představě řádné muslimky, jsou pro Islámský stát naopak zcela zásadní v jejich dlouhodobých plánech, i když ani k nim se podle dostupných informací nechovají zrovna v rukavičkách.

Přestože tato teroristická organizace proslula zejména ničením a bořením, podle BBC mají i budovatelské plány - v čemž se liší třeba od Al-Káidy - a v nich hrají právě ženy klíčovou roli. Bez nich se jejich vysněný utopistický kalifát neobjede. „Ženy pro ně představují základní kámen nového státu, který nevybudují bez občanů,“ vysvětluje BBC islamoložka Katherine Brown.

A klíčovou roli hrají ženy překvapivě i v propagandě. Ze zhruba stovky tisíc tweetů podporujících ISIS a mnoho z nich pochází od žen a dívek narozených a vychovaných v západních zemích.

Zajímavá zpráva přišla z Německa, nejlidnatější zemi Evropské unie s populací převyšující osmdesát milionů, kde se potýkají zejména s klesající porodností. Počet narozených dětí i uzavřených sňatků tu totiž vzrostl. Loni se narodilo 715 tisíc dětí, což je nejvíce za posledních dvanáct let, a o pět procentních bodů více než v roce 2013. O podobný schodek povyskočila i čísla o uzavřených manželstvích.

Na další debatu budou příčiny toho vzestupu. Vláda jednak představuje moderní prorodinná opatření: všechny děti mají kupříkladu ze zákona garantované místo ve školce, což podle řady studií pro pracující rodiče funguje jako motivace pro to mít další děti. Navíc se tato rekordní čísla letos kryjí s jiným rekordem - a to počtem imigrantů, kteří by se chtěli v nejbohatší evropské zemi usadit. Dlouhodobě se mluví o tom, že evropskou demografickou krizi mohou zachránit právě imigranti; a zdá se, že zprávy z Německa tyto předpovědi potvrzují.

Video: Záhadu přitažlivosti Donalda Trumpa se snaží objasnit video deníku The New York Times, který mluvil s jeho příznivci.

Kulturní tip:  Živé kino. Praha, 23.–30. 8.  Filmový tip pro tento týden je tak trochu bojovka. Na facebookovém profilu  jihlavského festivalu najdete seznam pěti nových českých dokumentárních filmů od známějších nebo i začínajících autorů (Martin Ryšavý, Filip Remunda, Robert Kirchhoff, Jan Šípek, Tomáš Kratochvíl, Martina Bartošová). Na telefonní číslo + 420 607 218 808 pomocí SMS ve tvaru „Název filmu“ a čísla 1 nebo 2, podle počtu osob, pro které vstup rezervujete, se můžete přihlásit na jednotlivé projekce, které budou probíhat přímo doma u autorů filmů, takže s nimi poté bude možné osobně diskutovat. Vstup je jinak zcela zdarma.