0:00
0:00
Denní menu6. 11. 20158 minut

Barva šálku změní chuť kávy, říká držitel veselé nobelovky

Záhada letadla • Důvěrnost zprávy zaručena • Už.se.neztratíte • Vůně, chutě, obaly

Autor: Milan Bureš

O tom, co způsobilo pád ruského letadla na Sinaji, jsou stále jen domněnky a indicie: nejpravděpodobnější je výbuch motoru, nebo výbuch bomby na palubě. Chybě posádky podle mezinárodního týmu vyšetřovatelů průběh nehody nenasvědčuje - letadlo začalo rychle a znenadání padat. Zásah rakety je pak nepravděpodobný proto, že nikdo v okolí, kdo by měl na sestřelování civilních letounů zájem, nemá dostatečnou techniku ani dovednosti - co je tedy známo.

Americké a britské tajné služby oznámily, že jejich zdroje a informace z oblasti Sinaje sice pořád nejasně, ale čím dál víc nasvědčují tomu, že se ISIS či spřízněné organizaci podařilo propašovat na palubu bombu a odpálit ji. Rusko i Egypt to popírají jako nepodloženost.

↓ INZERCE
Autor: Globe Media / Reuters

Někteří ruští politici obviňují Británii a USA, že pouští informace účelově kvůli nesouhlasu s ruským angažmá v Sýrii. Když se tedy na věc podíváme politicky: pro Rusko by teroristický útok byl velmi špatnou zprávou, i když by neneslo vinu na tom, že se na palubu letadla dostal terorista. Dvě stovky petrohradských turistů, kteří již začali být doma pohřbíváni, by byly prvními nepopiratelnými oběťmi bojů nebo odvety za ruské akce v Sýrii.

Egypt má také důvod doufat, že se teorie s bombou nepotvrdí: znamenalo by to, že jeho bezpečnostní složky selhávají, a to ještě na místě, jako je Šarm aš-Šajch – tedy symbolu bezpečného egyptského turismu. Ostatně Britové, Němci, Irové i Nizozemci již odklánějí linky a varují své občany před odlety z tamního letiště.

Rozřešení ale nebude brzké: podle Alexandera Nerodkova, hlavy ruského úřadu pro letectví, nebudou první závěry vyšetřovatelů k dispozici dřív než za několik měsíců.

Projekt Tor stojí za anonymním internetovým prohlížečem a nepostradatelnou pomůckou pro všechny, kdo chtějí koupit kilogram jakostního heroinu, objednat likvidaci výkonnějšího kolegy anebo z principiálních důvodů ukrýt svou internetovou aktivitu před americkou (či jakoukoliv jinou) vládou. Nyní představil i nový zakódovaný instant messenger nazvaný prostě Tor Messenger. Jeho výhoda je, že prakticky se váš život nijak nezmění: podobně jako přes známý Pidgin si můžete skrz něj dál povídat s přáteli na Hangoutu, Facebooku či WhatsAppu - ovšem obsah konverzace by měl zůstat pro všechny odposlouchávače nerozluštitelný.

Autor: Tor

Daní za pohodlí jednoduché aplikace, která si do sebe stáhne všechny kontakty uživatele, je fakt, že takzvaná metadata  - tedy informace o tom, že konverzace proběhla, což je přesně to, co bezpečnostní agentury v rámci masového sledování v drtivé většině případů zajímá -  jsou pro špehy stále dostupná, byť obtížněji. Komu vadí i tohle, má už nějaký čas k dispozici programy Pond či Ricochet - tam je ale podmínkou, že aplikaci musí mít i váš konverzační partner, což u Tor Messengeru odpadá.

Tor Messenger se zdá být ideálním kompromisem mezi komfortem a léčbou paranoie. Zásadově vzato: nikoho nemá co zajímat, nejen o čem si povídáme, ale ani to, že si vůbec povídáme. Vzato prakticky: když si autor menu představí, že své přátele požádá, ať si nainstalují program “aby nikdo nevěděl, že jsme v kontaktu, rozumíš”, část z nich by přátelství možná ne zcela přehodnotila, ale rozhodně by se nad ním zamyslela.

Je jistě zarážející ochota, s níž předáváme zcela konkrétní obsah svých soukromých konverzací soukromým společnostem, jejichž důvěryhodnost je víc než omezená. Vše se skladuje a vrší v datových centrech; v ohromném, ovšem stále přehlédnutelném množství. Všichni z budoucích (a jistě mnozí ze současných) vysokých úředníků, politiků a šéfů nadnárodních společností dnes vesele chatují. Lidé jsou hříšní a lidský život je složitý - a autor menu neví, zda je skutečně tak paranoidní myslet si, že každá dnešní konverzace může zítra dojít nového využití.

Když jsme u těch softwarových vylepšení našich životů, nyní na světlejší notu. Najít se navzájem je někdy složité - ztratit se můžeme v přírodě, v davu lidí, v neznámém městě. A to jsou ještě docela luxusní problémy dobře popsaného světa adres. Na velké části planety lidé nežijí na adrese. Je třeba je najít jinak: na druhé zatáčce za okresním městem doprava, tři sta metrů za velkou skálou mírně nahoru a potom skrz husté smrčí, které uvidíte po levici. A to může dopadnout všelijak.

Všelijak to dopadalo i v Londýně, což si Chris Shedrick pamatoval z doby, kdy se živil produkcí koncertů: jak zařídit, aby všichni řidiči kamionů s bednami přijeli k tomu správnému z osmnácti vchodů do Wembley? Lidstvo sice vymyslelo GPS, které je přesné, ale také složité, souřadnice mají mnoho čísel, svádějí k překlepům, nedají se zapamatovat - a přístroje, které nosíme v kapse, nejsou bezchybné a zasekávají se. Ze všech těchto důvodů mu vždycky aspoň jeden kamion chyběl.

Rozumná míra, kde je už opravdu velmi obtížné někoho minout, je čtverec tři na tři metry. Když si rozdělíme planetu na tyto rozumné čtverce, dojdeme k číslu 57 bilionů. Co se lidem dobře pamatuje? Slova. Shedrick proto vymyslel systém, který ke každému konkrétnímu čtverci přidělí jedinečnou kombinaci tří anglických slov. Kombinatorika napovídá, že potřebujeme databázi 40 000 slov. Oxfordský anglický slovník jich obsahuje přes 170 000, čili žádná potíž.

Aplikace what3words skutečně funguje a k sehnání je zde. Její využití samozřejmě není jen v navigaci při dovážkách reprobeden. Nadšené jsou hlavně humanitární a rozvojové organizace v oblastech (ať už pustinách či přelidněných favelách), kde prostě neexistuje systém adres a spolehlivá identifikace míst. Pro ty je služba zdarma. Kdo chce aplikaci používat pro své obchody, platí za ni.

A kouzlo má i v našem světě. Jeden ze čtverečků na území Old Trafford, stadionu Manchester United, má adresu dizzy.strike.method. Kdo sleduje Premier League, hahaha, baví se. Jedna z kanceláří na Pražském hradě má zase lokaci cowboys.loud.deal - s kým se asi hlasitý kovboj Martin Nejedlý mohl potichu dohodnout? Chcete-li toto (nebo cokoliv jiného) probrat, stůl autora menu je někde kolem habbit.asset.evolves.

Chuť je jeden z pěti lidských smyslů, ale je známá věc, že nikdy nechodí sama. I kdyby nějaká hmota chutnala a mezi zuby chroupala dokonale stejně, náš požitek bude jiný z nazelenalé bramborové kaše s šedými skvrnami a jiný z kopečku zářícího zdravou žlutou barvou čerstvé škrobovité hlízy.

Ale u takto banálních vjemů vzrušující spojitost našich smyslů nekončí. Experimentální psycholog Charles Spence se jim věnuje celý život a jeho poznatky jsou takřka neuvěřitelné, tak třeba:

  • táž káva chutná méně sladce, když ji pijeme z bílého šálku
  • mužům víc voní jejich deodorant, pokud nádoba při aplikaci mužněji a hlasitěji syčí
  • identický bramborový lupínek chutná čerstvěji, pokud máme dojem, že hlasitěji křupe
  • lidé si hromadně stěžovali na změnu receptury své milované Coca-Coly; ale to jen firma v rámci boje za záchranu bílých nosorožců krátkodobě opustila červenou barvu plechovek
  • to samé pivo konzumované za zvuků xylofonu znatelně zhořkne, pijeme-li jej při poslechu varhanní fugy

Spence je hrdým - skutečně hrdým - nositelem Ig Nobelovy ceny, která je mylně považovaná za cenu pro hlupáky. Ovšem jejím pravým cílem je ocenit výzkum, u “něhož se nejdřív zasmějete, a pak zamyslíte”. Mnozí se mohou smát, ale kdo se zamýšlí, až se z nich kouří, jsou marketingová oddělení firem vymýšlející obaly pro své výrobky. Charles Spence totiž vytvořil jakési marketingové štěpení vodíku, s jehož pomocí se dá vyvinout zákaznická H-bomba.

Jestliže výrobci vědí, jak ošálit smysly, mnoho z nich svede pokušení a dají za pravdu historikům Crossovi a Proctorovi, že vývoj obalů je příběhem “vizuálního obohacení a nutričního ochuzení”. Proč nevyrábět levnou a nezdravou náhražku, když to dožene ta správná zelená na pytlíku? Ale rovněž se pomocí těchto znalostí dá vyvinout bezpečný, účinný a skoro nevyčerpatelný zdroj léčivé energie. Přílišná konzumace cukru a soli zabíjí obyvatele Západu - tak proč jim v jejich závislosti nepomoci a pravidelnou dávku nesimulovat tmavým hrníčkem?

Ani sám Spence ovšem neví, jaká část z nepřeberného množství jeho objevů slouží ďáblu - a jaká naopak pomáhá snižovat planetární cholesterol a krevní tlak.

Kulturní tip: Ohlédnutí. ČT art 6.11.2015  22:25. Třicetiletý filmový scenárista František má pro natáčení zpracovat novelu spisovatelky Olgy. Proto se s ní začne pracovně setkávat. Oba si zpočátku vůbec nerozumějí: Olga je skoro o deset let starší a má za sebou pohnutou minulost. Otce jí zabilo gestapo, ji samotnou nacisté věznili a mučili. Právě tyto své zážitky zpracovala ve své novele.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].