úterý 27. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Na nic dnes není spolehnutí. Poslední ránu snění o světové stabilitě možná zasazují vědci, kteří hodlají na přelomu roku posunout australský kontinent o jeden a půl metru. Samozřejmě na mapách, protože reálně se kontinent od roku 1994 o takovou vzdálenost přemístil sám.

Že se kontinenty pohybují, to už dnes ví každý školák, ale ne každý si uvědomuje, že vlastně docela rychle - Austrálie se za posledních 50 let překreslovala už čtyřikrát. Tektonické desky navíc neplují stejným tempem. Austrálie patří k těm rychlejším, míří na severozápad, a ještě přitom trochu rotuje po směru hodinových ručiček.

Reklama
Reklama

I když překreslování map vypadá zdánlivě jako prkotina, ve světě družicových naváděcích systému to úplná malichernost není. Pravda, váš mobil to nejspíš nepozná, protože používá GPS s rozlišovací schopností několik metrů, i na běžný spotřebitelský trh se ale chystají systémy, jejichž přesnost se bude pohybovat v řádu centimetrů. Lidé s poruchami zraku se s takto přesnou navigací ocitají v ruchu měst v úplně jiném světě.

Klíčová je ale přesnost ve světě strojů, především robotizovaných inteligentních dopravních systémů. List  The New York Times upozorňuje, že třeba těžní společnost Rio Tinto používá v odlehlých dolech v Západní Austrálii sedm desítek obrovských náklaďáků, které řídí na dálku z centrály vzdálené více než tisíc kilometrů. Také rozlehlé lány v Argentině nebo Brazílii obdělávají stroje bez farmářů za volantem - navigované s pomocí GPS.

A samozřejmě přesnost bude nadmíru důležitá s příchodem autonomních automobilů. Kontinent si během pár let odpluje o metr a půl a rázem jste v protisměru.

https://www.youtube.com/watch?v=d7cwKALSq68

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Kdo nechápal, jak může někdo vůbec uvažovat o Trumpovi jako prezidentovi Spojených států, nechápe po pondělní debatě dál. První diskusi kandidátů asi nejlépe charakterizuje jeden z okamžiků, kdy Hillary Clinton s přehledem načrtla ostrý kontrast mezi sebou a chaotickým, emocionálním Trumpem: “Myslím, že mě Donald právě kritizoval za to, že jsem se na tuhle debatu připravila. Ano, připravila. A víte, na co jsem se ještě připravila? Připravila jsem se na prezidentský úřad. A tak je to správné.” Následoval výbuch publika, které jinak mělo přikázáno mlčet.

V posledních dnech byl Trump opakovaně přirovnáván k Ronaldu Reaganovi - a očekávaný první přímý střet k legendárnímu duelu budoucího republikánského prezidenta s Jimmym Carterem. I Reagan byl prý podceňován, mávalo se nad ním rukou jako nad “nějakým hercem z Kalifornie”, ale výsledek byl pro pedantského a neslaného nemastného Cartera zdrcující. Nic takového se však tentokrát nekonalo. Trump má k lehké vtipnosti a nadhledu Reagana asi tak daleko jako chůze tučňáka k letu albatrosa (tučňáci prominou). Hillary Clinton předvedla dokonale standardní výkon profesionální političky, což by jí třeba ve střetu s Barackem Obamou nejspíš vítězství nepřineslo. Vedle navztekaného, do řeči skákajícího, stále totéž opakujícího a na otázky neodpovídajícího Trumpa však vypadala coby ztělesnění solidnosti, jistoty a důvěryhodnosti. Pod videem jsou reakce médií:

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=ZEHPrYUcoi0

 

BBC: “Byla to bitva mezi právničkou a obchodníkem a právnička měla většinu času navrch.”

Reuters: “Republikánský kandidát nedokázal zúročit svou příležitost před televizním obecenstvem, jehož počet se odhaduje na sto miliónů. Místo aby se představil jako nositel změny, strávil většinu času výměnou osobních útoků s demokratickou protikandidátkou Hillary Clinton.”

Financial Times: “Mnoho analytiků (po debatě) tvrdilo, že Clinton svého protivníka snadno porazila, když zůstala klidná a předvedla rozsah svých znalostí, aniž by upadla do přílišných detailů.” Deník dále cituje analytika republikánského think-tanku The American Enterprise Institute Norma Ornsteina, který říká, že nikdy neviděl jednostrannější: “(Trump) vypadal rozzlobený, mimo realitu, rozrušený a občas jednoduše nesrozumitelný. Jeho cílem mělo být působit svým vystupováním a temperamentem alespoň trochu jako prezident plus disponovat aspoň základními znalostmi. To se mu ale vůbec nepodařilo”.

The New York Times: “Když je jeden z kandidátů seriózní a druhý jenom prázdný hrubec, ztrácí pojem debata smysl. … Celá záležitost byla dokonale asymetrická především díky nepěkné pravdě, že jeden z kandidátů nedokáže nabídnout nic důvěryhodného.”

The Washington Post: “Clinton byla před Trumpem o celé délky. … Bylo to pro ni naprosté vítězství v podstatě na všech frontách.”

The Wall Street Journal: “Výkon republikána Donalda Trumpa v pondělní první prezidentské debatě pravděpodobně utvrdil jeho stoupence, ostatní nejspíš odradil.”

Politico: “Hillary zvítězila. Osm z deseti oslovených si myslí, že Donald Trump první debatu prohrál. Republikáni si ale nejsou jisti, zda ho to poškodí.“

Bloomberg: “Trump skočil na návnadu a sám se zničil.“

Pokračovat je asi zbytečné. Střední proud obou barev si oddychl - a ti, kteří měli po první ne úplně povedené pětiminutovce Hillary Clinton chuť zavrtat hlavu pod peřinu (autor menu mluví za sebe), zažívají hezké úterní dopoledne. Na druhé straně, Trump vlastně ničím zásadně nepřekvapil.

Před debatou to vypadalo, že ve Spojených státech je zhruba polovina voličů, kteří si ho přesto v prezidentském úřadu představit dovedou. Agentura Reuters si nicméně nechala udělat průzkum, z něhož vyplývá, že až polovina voličů se bude rozhodovat právě na základě debat (další dvě budou následovat).  Pondělní klání přitáhlo podle různých odhadů až sto miliónů diváků; doufejme, že viděli zhruba totéž.