úterý 14. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Předvolební internetová manipulace zdaleka není pouze doménou Ruska, byť na ruské hackery si stěžuje kde kdo od Spojených států přes Británii až po Španělsko. Americká neziskovka Freedom House si nedávno provedla namátkový průzkum a zjistila, že různé formy ovlivňování kampaně používá alespoň 30 zemí, i když většina (na rozdíl od Ruska) uvnitř vlastních hranic.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte například platí 10 dolarů denně “dobrovolníkům” za to, že provozují falešné účty na sociálních sítích podporujících jeho politiku. Turecká vládní strana si najala hned 6000 hackerů manipulujících internetové diskuze. V Súdánu jsou do akce rovnou zapojeny tajné služby, jež zakládají falešné účty, na nichž kritizují a pomlouvají kritické novináře a podporují vládní politiku.

Reklama
Reklama
Reklama

Freedom House přitom zkoumal “pouze” 65 zemí; v praxi to tedy znamená, že nějakou formu aktivního ohýbání internetové scény provozovala téměř každá druhá. Zasahování je systematické a trvalé, rozhodně se neomezuje na předvolební kampaň nebo na rok, v němž se volby konají. Trend je vzestupný: Freedom House průzkum provádí od roku 2009 a ještě před rokem narazil jenom na 23 zemí provozujících tzv. astroturfing, v praxi vytváření jakéhosi falešného internetového “hnutí” na podporu určitých politických kandidátů.

troll-army
Autor: youtube

"Dopady těchto rychle se šířících technik na demokracii a občanská hnutí je potenciálně zničující," cituje The Guardian zmíněnou neziskovou organizaci. "Vytvářením falešné představy, že na jejich straně stojí většina obyvatel, jsou vlády schopné ospravedlnit útoky na politickou opozici a zdůvodnit antidemokratické změny zákonů a institucí bez řádné debaty."

The Wall Street Journal upozorňuje, že Evropa začíná mít z fake news a manipulací husí kůži. Osm členských států napsalo v průběhu uplynulého měsíce evropské ministryni zahraničí Federice Mogherini a požadovalo, aby EU vyhradilo na boj se zasahováním do volebních kampaní větší finanční zdroje. Evropská komise oznámila, že do ledna vytvoří novou expertní skupinu, jež by se šířením fake news a dalšími technikami měla zabývat. Minulý týden před stále se zhoršující situací varovali také vrcholní velitelé NATO a amerických ozbrojených sil.

Čtěte také: Ruský troll vypráví, ak se ohýbají volby

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Zda náhodou nechce být šéf Facebooku Mark Zuckerberg příštím americkým prezidentem, zatím není jasné, mnozí ho z toho nicméně podezírají. Miliardář a majitel zřejmě nejúčinnějšího marketingového stroje na planetě v každém případě právě ukončil celoamerické turné, na němž besedoval s dělníky, diskutoval s pacienty a fotografoval se na těžních plošinách; zkrátka snažil se pochopit dnešní Ameriku a její problémy.

A exkurze s ním podle všeho docela otřásla. Jak popsal deník Financial Times, hlavní manažer Facebooku se v jednu chvíli zajíkl, když mluvil o důsledcích drogové závislosti. „Tahle věc je příliš bolestná, abych o ní vůbec dokázal mluvit,“ prohlásil na tiskové konferenci na závěr turné.

Reklama
Reklama
Reklama

Zuckerberg identifikoval dvě hlavní síly, které dnes rozvracejí americkou společnost a dělí ji na dva nesmiřitelné tábory. Tou první je (celkem předvídatelně) vlna nových technologií. Tady se posluchači nedozvěděli celkem nic překvapivého: spousta lidí nové technologie nezvládá nebo je vyřazují z pracovního procesu. List Financial Times je trochu zaskočený, že i jeden z hlavních amerických technologických mágů mluvil v tomto bodě dosti pochmurně a že vidí, že “technologie jsou v samotném centru mnoha politicky výbušných debat, jež vedeme”.

Šéfa Facebooku ale překvapila právě ona epidemie drogové závislosti, kterou mimo Ameriku příliš nevnímáme, ovšem z bližšího pohledu připomíná docela slušnou apokalypsu. Pro představu pár čísel: odhaduje se, že ve Spojených státech je v tuto chvíli závislých zhruba 2,5 miliónu lidí. Počty stále prudce stoupají a s nimi počet úmrtí. Vloni zemřelo na předávkování 64 000 Američanů, to je skoro dvakrát víc, než kolik zahynulo při dopravních nehodách. Od roku 2000 zemřelo v důsledku závislosti na opiátech těžko uvěřitelných půl milionu obyvatel USA.

Pokud nás pohoršují (také těžko uvěřitelné) počty obětí masakrů střelnou zbraní, je to proti opiátové krizi slabý čaj - předávkování je od počátku století o 300 000 více. Reportáže z některých částí USA připomínají dystopické romány s předávkovanými lidmi zhroucenými za volanty aut, na parkovištích před supermarkety, na školních zápasech. Vymírají celé rodiny a v některých městech se uvažuje o tom, že protidávky proti předávkování budou volně dostupné na všech možných místech podobně jako třeba hasicí přístroje.

Příčiny celonárodní katastrofy jsou komplikované a překvapivé, souvisí se změnou postojů k právům pacientů, k léčbě bolesti, s rozvojem marketingu léčiv a s nástupem svérázných mexických dealerů heroinu, kteří všichni pocházejí z jednoho malého města. Je to na delší povídání, ke kterému se ještě dostaneme, ale teď zpět k Zuckerbergovi. S tím podle všeho zamával nejen rozsah probíhající epidemie (podle amerických médií nesrovnatelný s žádnou zdravotní krizí včetně AIDS), ale také to, jaký má celý problém dopad na atmosféru v zemi. “Jedna z věcí, které mě udeřila do očí a kterou si zřejmě úplně dobře neuvědomujeme, je míra, do jaké tato epidemie ovlivnila postoje lidí v politických otázkách,” prohlásil.

O co jde? “Pohled na to, jak se lidé propadají do závislosti, způsobil u mnoha Američanů zvýšené obavy z kriminality a vytvořil půdu pro příznivce silné ochrany hranic ve snaze zastavit příliv drog do země,” vyprávěl Zuckerberg.

Jakže to začínal Donald Trump kampaň? Sjel po pohyblivých schodech ve svém mrakodrapu, řekl Američanům, že si z nich celý svět dělá legraci, čemuž on učiní přítrž, a v následujícím okamžiku tvrdě zaútočil na přistěhovalce z Mexika, kteří prý v zemi páchají nepředstavitelná zvěrstva. Byl to rasismus, populismus, totální zjednodušování a útok na první signální a nejnižší pudy. Ale kdo nezná z první ruky, co se dnes děje v amerických městech a městečkách a čeho jsou mexičtí prodavači heroinu nedílnou součástí, nepochopí zároveň přitažlivost takového poselství. Ani Mark Zuckerberg to podle všeho nevěděl do chvíle, kdy se vynořil ze svého světa a vydal se na americké turné.

Reklama
Reklama