0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu7. 5. 20166 minut

Aplikace na nevěru. Když máte partnera na virtuálním vodítku

Co dělá protějšek na Tinderu • Facebook a novináři • Vlasy jako emancipace • Food kritik a obrazy

Chelsie Wilson si všimla, že její přítel má na telefonu pořád puštěný Tinder a pěkně se naštvala. Poznala se s ním před sedmi měsíci právě na Tinderu; klapalo jim to a on jí slíbil, že na nový telefon si už Tinder nestáhne. Druhý den se svěřila kolegům v práci a ti jí poradili, aby využila služeb Swipebusteru, který sleduje veřejně přístupná data z Tinderu a dokáže zjistit, kdo má na něm profil a kdy ho naposledy použil.

Článek Angeliny Chapin na serveru Guardian nabízí pozoruhodný vhled od světa aplikací, které jsou vytvořené přímo za účelem odhalování nevěry. Stejně jako technologie usnadnily příležitosti nezávazných a paralelních vztahů, je také mnohem lehčí tyto stopy za pomoci nejrůznějších legálních i pololegálních spywareů odhalit.

Reklama

Šíře se rozpíná od sbírání veřejně přístupných dat po aplikace Couple Tracker nebo mCouple, které partnerům za podmínek vzájemného souhlasu umožňují přístup k textovkám, hovorům, aktivitám na sociálních sítích, a dokonce i GPS poloze toho druhého. Skutečnou lahůdkou je chytrá matrace Smartress pohybovými senzory, které vyhodnocují podezřelou aktivitu.

To vše je samozřejmě leckdy pochybné nejen z hlediska práva, ale i z hlediska důvěry v rámci vztahu, kdy člověk nemusí být ani párový terapeut, aby mu došlo, že je lepší s partnerem hovořit než ho sledovat. Chapin sice v článku nachází i příklady spokojených manželů, kteří si bývali nevěrní, a teprve dokonalý vzájemný přehled o veškeré komunikaci dokáže jejich vztah udržet v chodu. Obecně však není úplně radno spoléhat více na technologie než na důvěru.

To ukazují i úsměvné případy, kdy GPS aplikace vypadávají nebo zmateně hlásí jinou polohu, což okamžitě vede k žárlivosti a paranoie, co se právě děje. „Bylo to jako mít ho na vodítku,“ popisuje dvaačtyřicetiletá matka tří dětí, jak na jednu strana byla ráda, že má přehled o manželově výskytu, ale tím to nikdy nekončilo: „Vždycky jsem si říkala: Co tam dělá? Proč tam je? Ve finále mi to působilo víc pochybností, než s jakými jsem do toho šla.“

Mark Zuckerberg • Autor: Profimedia.cz
Mark Zuckerberg • Autor: Profimedia.cz

Co si Facebook doopravdy myslí o novinářích? A jak se k nim chová, když si nějaké najme? Na tyto otázky odpovídá pátrání Michaela Nuneze na serveru Gizmodo. Článek se bezprostředně týká toho, s jakými úmysly Facebook vyvíjel projekt „trending news“ - proud aktuálních zpráv.

Nunez také vysvětluje, podle jakých kritérií zde zařazuje zprávy a články z médií. Pro žurnalistiku to jsou velmi smutná zjištění, která nemají moc společného s důležitostí a kvalitou zpráv jako s posluhováním algoritmu, který má za cíl co největší interakci s uživateli a jejich aktivitu v rámci Facebooku.

V průběhu minulé neděle smazali celou svoji internetovou stopu: domovskou stránku i sociální sítě.  Fanoušci tak poznali, že se k něčemu schyluje. V úterý pak Radiohead vydali zcela nový singl a klip Burn the Witch. Znepokojivou skladbu poháněnou smyčci a elektronickými efekty, která ovšem stále má půdorys klasické rockové písně.

V mimořádně zdařilém komentáři pro New Yorker nyní Amanda Petrusich popisuje, jak si Radiohead myslí, že internet v nás úplně nepodporuje to nejlepší a dělá z nás trochu hnusáky. Zpěvák Thom Yorke začínal jako textař, který geniálně popisoval pocity úzkosti a pochybností o sobě i toho, jak současné kulturní uspořádání vede k odcizení jedince. Petrusich však Radiohead aktuálně definuje jako kapelu, která především ve druhé půli své kariéry nešetří politickými komentáři a také si pečlivě všímá toho, jak změny technologií vedou ke změnám rozvržení moci.

Vztah Radiohead k technologiím byl vždy trochu nejednoznačný. Na jednu stranu prosluli průkopnickými způsoby marketingu a distribuce, na straně druhé je dobře zmapována jejich nechuť k streamovacím službám jako Spotify. Čarodějnicí, která by měla být upálena, Radiohead komentují neschopnost porozumět „tomu druhému“ jako skutečné lidské bytosti.

„Technologie nám usnadnily podivnou, ale někdy velmi užitečnou intimitu, ale také nám přinesly zmatení mezi identitou vytvářenou a tou skutečnou. Zdokonalily naši schopnost pečovat o náš obraz více než o pravé já,“ popisuje Petrusich „A to začíná mít svou politickou váhu, kdy přestaneme toho druhého chápat a vnímat jako skutečného člověka.“

Autor: http://hypetrak.com/
Autor: http://hypetrak.com/

„Jsou jako rostlina. Je to květina, kterou jsem nechal vyrůst,“ popisuje rapper Jazz Cartier svůj účes. „Být černoch a mít dready je způsob, jak ukázat světu své odhodlání.“ Novinářka Lakin Starling si na serveru The Fader všímá nové silné vlny extravagantních a nápadných afroúčesů mezi americkými rappery – za všechny Fetty Wap nebo Ty Dolla Sign – a dokládá, že všechny ty náplety a copánky nemají jen proto, aby byli cool. Do velké míry se jedná o symbol emancipace a médium sebevyjádření.

Still Life with Lemons, Oranges and a Rose, 1633  • Autor: Norton Simon Museum
Still Life with Lemons, Oranges and a Rose, 1633 • Autor: Norton Simon Museum

Jak to dopadne, když se renomovaný food kritik recenzuje zátiší s ovocem? Vznikne velmi poutavý a překvapivý text plný maskované milostné touhy. Držitel Pultzerovy ceny Jonathan Gold se v časopise Slake pustil do rozboru vrcholného díla španělské malby Zátiší s citróny, pomeranči a růží od Francisca de Zurbarána z roku 1633, které je ke spatření v Norton Simon Museum v Kalifornii.

„Ovocné plody představují ryzí sex,“ píše Gold. „Jsou to nahé reprodukční orgány stromů – šťavnaté, kypré plodností, vyzývavé.“ Dále pak vede paralely s ovocnými zátišími od Jeana Siméona Chardina a Paula Cézanna, aby došel k poznání, že u Zurbána nemá být ovoce konzumováno, ale obdivováno ve své nedotčenosti. „Ony citróny jsou ve skutečnosti cedráty, jejichž kůra je aromatická, ale dužina takřka nepoživatelná. Stejně tak pomeranče v Seville jsou v té době téměř s jistotou hořké,“ domnívá se Gold a sleduje překvapivé erotické detaily malby, aby uzavřel s tím, že tohle není ovoce, které by člověk toužil jíst, ale láká ho k sexu.

Video: Potká se Marek Vašut, Pavel Fajt a Roman Holý. Mohl by to sice začátek vtipu, ale je to začátek klipu Lux, který pro své trio Midi Lidi natočil frontman a režisér Petr Marek. Právě tři zmínění tu na pódiu nádražky v pražských Dejvicích představují kapelu, která roztančí publikum a zároveň ho ponouká konzumovat rohlíky. Skladba Lux předznamenává nové album Give Masterpiece a Chance!, které Midi Lidi chystají na první půli června.

Kulturní tip: První Radio Wave Stimul Festival roku 2016 přiveze do MeetFactory ukázku toho nejaktuálnějšího, co se momentálně děje na průsečíku klubové taneční hudby, globalizovaného popu a R&B. V české premiéře vystoupí Lafawndah – vycházející hvězda britského labelu Warp, která svůj zvuk staví na kombinaci středovýchodních nebo karibských rytmů s klubovými, Throwing Shade, londýnská producentka, zpěvačka a spolupracovnice Sophieho a DJ Total Freedom, zakládající člen crew Fade To Mind.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].