Nikitovi Michalkovovi se v těchto dnech asi úplně dobře nespí. Jeho pokračování slavného opusu Unaveni sluncem je nejdražším ruským filmem všech dob. Tamní diváky ale přepjatý patos snímku, zachycujícího slavné vítězství Rudé armády nad barbarskými Němci, evidentně nedojímá a není to jen kvůli ekonomické krizi.
Snímek s rozpočtem 55 milionů dolarů, který měl domácí premiéru před týdnem, se promítá před poloprázdnými sály. Nepomohlo ani načasování premiéry na čtrnáct dní před oslavami 65. výročí porážky nacismu. Přes masivní kampaň a mohutné nasazení do kin vydělal při otevíracím víkendu jen dva a půl milionu.
Nehraje v tom roli jenom to, že – aspoň podle prvních recenzí – je ten film prostě špatný. Obyčejní Rusové tím dávají najevo, co si myslí o jeho tvůrci. „Důvody, proč film propadnul, jsou psychologické,“ vysvětlil deníku Guardian novinář Oleg Zolotarev. "Michalkova už nikdo nevnímá jako režiséra, ale jako státního úředníka."
Ze syna autora libreta sovětské i současné ruské hymny se totiž v posledních letech stala jedna z nejodpudivějších postav ruské veřejné scény. V čele Svazu kinematografů Ruska si proti sobě poštval filmařskou obec. Na protest proti jeho šéfování jeho řady opustila stovka autorů. Jeho reputaci nepomohl ani incident, kdy levicového demonstranta, který po něm hodil vajíčko, rozzuřeně kopl do obličeje. Zapomenout se nedá ani jeho servilní iniciativa, při níž vedl skupinu umělců, kteří přemlouvali Vladimira Putina, aby ohnul ústavu a neodcházel z funkce prezidenta.
Nic z toho ovšem Michalkova nediskvalifikuje na Západě. Stále je miláčkem kritiků a světových festivalů. Jeho putinovská propaganda s názvem 12, v níž se narcistně obsadil do hlavní role moudrého báťuškovského soudce, který stojí nad zákonem, získala cenu v Benátkách a film Unaveni sluncem 2 se letos dostal do květnové soutěže v Cannes.
Musí to už teď být slabá náplast na chabé komerční výsledky na domácím trhu. Za papalášské manýry se ale zkrátka platí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
