Varování do mobilu, kontrola osamělých seniorů, kino zdarma. Jak evropské státy zvládají horka

Ještě než letos začalo kalendářní léto, zachvátila Evropu vlna veder. A s krátkými pauzami extrémní horka pokračují doteď. Z jarního pohledu vypadalo slunné počasí bez mráčku, které pomůže vyřešit zmrzlina nebo koupání u vody, lákavě. Realita je ale úplně jiná: horko vysušuje koryta řek, paralyzuje jaderné elektrárny, zabíjí ryby, ohrožuje úrodu v zemědělství a umírají v něm tisíce lidí. Ostatní jsou vyčerpaní, agresivní nebo zesláblí a organismus, který si od vysokých teplot často neodpočine ani v noci, přestává situaci zvládat.

Evropa momentálně patří k nejrychleji se oteplujícím kontinentům a podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) se počet úmrtí způsobených horkem za posledních dvacet let zvedl o 30 procent. Nejohroženější jsou senioři, chronicky nemocní lidé, děti nebo ti, kteří v horku musejí pracovat venku. I proto v červenci evropská regionální skupina WHO svolala krizovou schůzku, kde vedro označila za zdravotní krizi, a vyzvala jednotlivé státy, aby měly připravený akční plán, jak na situaci reagovat. Ze zemí Evropské unie ho mají a používají skoro všichni. Česko k nim ale nepatří.

Premianti první pomoci

Francie se na vlny veder způsobené klimatickými změnami připravuje již více než dvacet let. V roce 2003 zemřelo více než 14 800 lidí, když se letní teploty po dobu dvou týdnů pohybovaly nad 35 stupňů Celsia. Tragická událost vedla francouzské politiky k vytvoření jednoho z nejkomplexnějších programů odolnosti vůči vedru na světě.