0:00
0:00
2. 10. 20256 minut

Zaorálek aspiruje na cenu pro nejtragikomičtějšího politika voleb

Kandidát Stačilo! popřel vše, co mohl, vyhlásil válku migrantům, postavil se za Rusko a zkouší s komunisty dostat Česko z EU

Kandidát hnutí Stačilo! a bývalý ministr zahraničí za sociální demokraty Lubomír Zaorálek se před volbami vydal s kamerou do bruselské přistěhovalecké čtvrti Molenbeek, aby odsud varoval voliče před nebezpečím, že Fialova vláda na příkaz Evropské unie vydá zemi záplavě migrantů. Zaorálek chodí na záběrech po trhu, kde lidé, vypadající stejně normálně jako on, nakupují během slunečného dne oblečení a další věci, ale politik tu kvůli nákupům není. Dramatickým hlasem bije na poplach, že stojí v místech, kde „neplatí právo, stát tady nefunguje, vládnou tady gangy, dokonce se musí povolávat na pomoc vojsko“. To v momentech, kdy se „při přestřelkách používá samopal AK-47“. Kamera při jeho slovech dramaticky sleduje kolemjdoucí pokojné ženy v muslimských šátcích na hlavě. 

Molenbeek jistě není čtvrť bez problémů, o jejich řešení ale Zaorálkovi nejde. Video s proslovem o štěkajících samopalech slouží jako nosič pointy, že Petr Fiala a strany vládní koalice chtějí vydat Česko všanc smrtelné hrozbě, když v Evropské unii souhlasili s migračním paktem. Právě kvůli němu budeme podle Zaorálkova varování už brzy Unií nuceni přijímat zástupy zdivočelých migrantů – pokud nedáme hlas kandidátům Stačilo!, kteří jsou odhodláni nebezpečnou hru s našimi životy zastavit. „Jsme připraveni opravdu garantovat bezpečnost České republiky,“ slibuje Zaorálek divákům videa jménem hnutí vedeného do voleb šéfkou komunistické strany Kateřinou Konečnou. 

Zakázat lidem v těžkých životních podmínkách hledat štěstí v klidnějších částech světa nejde, lze však mít jejich příchod pod kontrolou, a právě o to usiluje migrační pakt. Česku nenařizuje přijímání uprchlíků, jak se snaží Zaorálek vsugerovat divákům, každé zemi včetně nás dává možnost svobodně si vybrat, jakou pomoc chce poskytnout unijním státům, které jsou kvůli své poloze na vnější hranici schengenského prostoru přílivem běženců nejvíce zatíženy. Převzít od nich část uprchlíků, kteří by tu čekali na vyřízení azylu – přičemž nikde není zaručeno, že ho dostanou – je jen jednou z vícero možností. Další je vyslání expertů, kteří by v nárazníkových zemích EU pomáhali migrační vlnu řešit, nebo solidární finanční příspěvek. Na Prahu by vycházel v řádu jednotek miliard ročně. 

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc