Knihovna Václava Havla končí, opouští ji i Dagmar Havlová

Aktualizace, 4.6. 17:30: Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala až na Davida Duška. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen Martin Palouš. Pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Havlová v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu založila knihovnu spolu s Karlem Schwarzenbergem a Miloslavem Petruskem. Pro knihovnu nyní Havlová nepracovala ani se nepodílela na jejím řízení. "Po dlouhém a bolestném zvažování a hledání dalších cest mně nezbývá, než následovat Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. K dnešnímu dni tedy bohužel i já odstupuji od naší Dohody," napsala Havlová v prohlášení. Následující text vznikl před tímto krokem:

Václav Havel bude možná ke svým letošním nedožitým devadesátinám obdarován tím, že se rozpadne knihovna, která nese jeho jméno a kterou sám před víc než dvaceti lety zakládal. Je to reálný scénář. Knihovnu Václava Havla teď opustili dva hlavní sponzoři – manželé Bakalovi a Komárkovi – a hromadnou protestní výpověď podalo všech sedmnáct zaměstnanců. To vše z nesouhlasu s chováním a nápady muže, který se při svém nástupu před rokem zdál pro ředitelování v téhle instituci jako stvořený: Tomáše Sedláčka, intelektuální celebrity pražského veřejného života. Známý ekonom je teď v médiích a pražských kavárnách zesměšňován a jeho reputace je vážně poškozená, stejně jako instituce, kterou řídí. On sám vývoj podle svých slov vítá a knihovně očištěné o zatuhlý personál slibuje pod svým vedením zářivou a světovou budoucnost. Jak se taková havárie vůbec mohla stát? 

Skvělá tvář 

V lednu roku 2025 se s Českem loučil tehdejší americký velvyslanec Bijan Sabet. Na recepci, kterou ambasáda pořádala, přišli i dva muži z pětičlenné správní rady Knihovny Václava Havla: finančník Gabriel Eichler, předseda rady zastupující hlavní sponzory, manžele Bakalovy, a David Dušek, producent a pražský politik, kterého do rady jmenovala vdova po prezidentovi Dagmar Havlová. Správní rada tehdy zrovna přemýšlela, co s jedním velkým zádrhelem: knihovna neměla ředitele. S tím předchozím, znalcem mezinárodních vztahů Milanem Babíkem, se pro nespokojenost s jeho prací radní rychle rozloučili a už čtvrt roku hledali náhradu. 

Eichler na recepci náhodou narazil na dalšího z pozvaných – ekonoma Sedláčka – a zastavili se spolu v krátkém rozhovoru. „Pak za mnou Gabo přišel a povídá: Davide, nebyl by Tomáš dobrý ředitel pro knihovnu?“ vzpomíná radní Dušek. On souhlasil, protože Sedláčka osobně znal a nápad angažovat „charismatického vizionáře a vynikajícího rétora“, jak jej popisuje, mu dávalo smysl. Krátce nato správní rada Sedláčka oslovila s nabídkou. Ten se jí nadšeně chopil.

Podle člověka, který měl o průběhu výběrového řízení dobrý přehled, ale nechce v současné situaci porušit slib, že veřejně nebude vystupovat, to vypadalo na souznění. „Pan Sedláček si pečlivě zjistil, jak knihovna pracuje a co dělá, a ke každé z činností navrhl nějaké zlepšení či posun dopředu. Hodně akcentoval mezinárodní rozměr, pořádání evropských debat a konferencí, o to správní rada hodně stála. A od začátku bylo jasné, že velkým přínosem má být on sám, že jeho persona dostane knihovnu k novým lidem, že bude její tváří. S tím, že na běžný provoz a management ho moc neužije, to se vědělo, ale správní rada počítala s tím, že knihovna zároveň s ním přijme nějaké schopné organizátory, kteří tuhle práci zastanou.“ 

David Dušek tehdejší jednání také popisuje jako slibné. Gabriel Eichler se k situaci pro účely tohoto článku vyjádřit odmítl. Sedláček ředitelské místo dostal a loni v březnu na ně nastoupil. První měsíce proběhly bez problémů a výřečný intelektuál, kterému vyhovuje pozornost, plnil představy zakladatelů a sponzorů knihovny. Na červnovém celodenním setkání celého týmu, kde si měli společně vytyčit plány na příští sezonu, ředitel sice své kolegy zaskočil, když při jednom z cvičení, kdy měl každý na jednoduchém obrázku domku ukázat, kde se v organizaci vidí, se Tomáš Sedláček nakreslil jako mrak, mimo organizaci a vysoko nad ní, ale tehdy tým doufal, že to je jen excentričnost. Podle některých členů týmu i lidí, kteří jsou blízcí správní radě, začaly problémy na podzim, kdy se měly ředitelovy vize a představy začít uskutečňovat. 

Poslouchají žáci? 

Tomáš Sedláček to dnes v médiích i v soukromých rozhovorech popisuje tak, že se střetl s nechápajícím a usedlým týmem, který nebyl ochoten změnit svou práci, a že ani sponzoři ve skutečnosti nestáli o žádnou zásadní proměnu. „Jsem rád, že se to zhroutilo tak rychle. Neunesli moji vizi,“ řekl v jednom z nedávných rozhovorů. 

Řediteli se dařilo knihovnu zviditelňovat, jeho známé jméno a tvář skutečně způsobily, že povědomí o instituci, kde se hlavně debatuje nad aktuálními událostmi (pravidelnou sérii debat tam provozuje i Respekt) nebo bádá nad soudobými dějinami, vzrostlo: soudě například dle zájmu, který knihovna a ředitel budili na sociálních sítích.

Byl dobrý také v další důležité ředitelské úloze – shánění nových sponzorů. Jak říká jeho zástupkyně Zuzana Kroupová (která přišla krátce po něm jako onen zmíněný administrativně schopný člověk pověřený převáděním vizionářského rozmachu do denní praxe a nedávno také podala výpověď), řediteli se povedlo přinést do rozpočtu podstatné peníze navíc. Za první rok tři miliony korun, a dvě několikamilionové a víceleté smlouvy. To jsou pro instituci s ročním rozpočtem 24 milionů korun vysoké částky.

Se zbytkem ředitelova výkonu ale začal být nespokojený jak tým knihovny, tak správní rada. 

Podle týmu nebylo možné na ničem novém pracovat, protože ředitel buď nebyl v práci, nebo návrhům a dotazům svých podřízených nevěnoval pozornost. „Je pravda, že ředitel nemá nonstop sedět v kanceláři a papírovat,“ říká k tomu Zuzana Kroupová, „ale pokud se práci knihovny vůbec nevěnuje, nemůže to fungovat. Pan Sedláček doteď nezná jména všech svých sedmnácti podřízených a neví, co kdo dělá,“ říká. Namísto toho pracovníky podle jejich slov nutil věnovat energii nesmyslným nebo velikášským nápadům. Rozpracovat plán na založení celoevropské univerzity Václava Havla. Zařídit, aby se žáci několika desítek škol, s nimiž knihovna spolupracuje, shromáždili v daný čas v tělocvičnách a sledovali jeho streamovanou přednášku o Václavu Havlovi. Zajistit audienci u papeže na okraj konference ve Vatikánu, kam byl Sedláček jako ředitel pozván. (Tomáš Sedláček se nevyjádřil.)

Sedláček dnes říká, že kritika je pro něj překvapení a přišla jako blesk z čistého nebe. Považuje to za nefér. Zuzana Kroupová tvrdí, že mu všechny výtky jeho podřízených i její vlastní řekla ještě loni v prosinci na setkání mezi čtyřma očima. „Bylo to velmi jednoznačné. Pokud dnes pan Sedláček říká, že nic nevěděl, tak to buď zapomněl, nebo mě tehdy neposlouchal.“ Dodává, že podle ní je nefér zase to, že je teď tým vydáván za lenochy a neschopy. „Oni taky měli nějaké vize. A docela reálné. Třeba se konečně přesunout do větších prostor a zřídit multifunkční moderní kulturní prostor,“ říká Zuzana Kroupová. 

Souběžně s tím začala být s ředitelem nespokojená i část správní rady. „Zaprvé správní rada poslouchala, co jí říkali někteří zaměstnanci, a odpovídalo to jejich vlastním zkušenostem s jednáním s Tomášem Sedláčkem. Zadruhé se nedělo žádné slibované evropské a světové otevírání. Zatřetí jeho veřejná vystoupení začala v očích některých radních dělat knihovně ostudu,“ říká člověk blízký sponzorům Bakalovým. Bylo to v době, kdy se Tomáš Sedláček mimo jiné nechal v médiích slyšet (a vzbudil tím široce sdílený posměch), že Václav Havel rozluštil tajemství vesmíru a že jeho odkaz je řešením soudobé krize mužství. 

Šestého února letošního roku správní rada řediteli přetlumočila jak kritiku podřízených, tak mu oznámila své vlastní výtky. Radní David Dušek říká, že to bylo vypjaté jednání a „Tomáš, který se nikdy předtím nesetkal s tak vyhrocenou a intenzivní kritikou své osoby, nezareagoval úplně nejlépe“. Jiný člověk, seznámený s průběhem jednání, to popsal tak, že Tomáš Sedláček „ztropil scénu“, ale podle Duška byl tehdejší přístup ostatních členů správní rady k řediteli nefér. Dušek, podle něhož šlo o klasický spor mezi šéfem a podřízenými, navrhoval, ať knihovna najme mediátora, jak se to běžně ve firmách dělá. „Ale můj návrh neuspěl, sám nevím proč,“ říká radní Dušek.  

Už radši pojďme 

Správní rada je nejdůležitější orgán celé knihovny a zastupuje zájmy důležitých sponzorů – Bakalových a Komárkových – a rodiny prezidenta, tedy Dagmar Havlové. Bakalovi do rady jmenovali dva členy, jejího předsedu Gabriela Eichlera a Ivu Baranovou z jejich dobročinné nadace. Komárkovy zastupoval Luboš Veselý, který řediteluje zase jejich dobročinné nadaci. Dagmar Havlová nominovala dva členy, Davida Duška a pardubického advokáta Vítězslava Paděru. Správní rada rozhoduje většinou hlasů, a tak v ní sponzoři měli převahu. 

Všechno nasvědčuje tomu, že během února a března došli lidé od Zdeňka Bakaly a Karla Komárka k tomu, že Tomáš Sedláček musí na pozici ředitele skončit. Gabriel Eichler měl podle některých lidí z okolí knihovny pořád ještě váhat, zda Sedláčkovy klady nepřevažují, ale nakonec se Ivou Baranovou a Lubošem Veselým nechal přesvědčit. Naopak Dagmar Havlová za ředitelem stála. Na konci března odvolala z rady advokáta Paděru bezprostředně poté, co jí řekl, že i on si myslí, že situace s ředitelem je neudržitelná a Sedláček by měl jít. Vítězslav Paděra se rozhodl věc nekomentovat. Dagmar Havlová také možnost k věci se vyjádřit nevyužila. 

Ti členové správní rady, kteří se ředitele chtěli zbavit, ještě dosáhli toho, že jej na začátku dubna postavili takzvaně na překážky. Sedláček je od té doby dál ředitel, ale nesmí funkci vykonávat, do knihovny nesmí ani vkročit. 

Vzhledem k tomu, že většina aktérů (jak nadace Bakalových, tak Komárkových) vydala jen oficiální zprávy a jinak mlčí, je dubnové dění zatím složité rozluštit. Na konci dubna podali tři členové správní rady, zastupující Bakalovy a Komárkovy, rezignaci. V radě tak zůstal jen David Dušek, nominant Dagmar Havlové. Bakalovi a Komárkovi veřejně oznámili, že se s knihovnou loučí a od 1. ledna už nebudou na její chod přispívat. Poté, co na scéně zůstali jen lidé Dagmar Havlové, jejíž podporu ředitel Sedláček podle všeho má, podali hromadnou výpověď všichni zaměstnanci. 

Nejpravděpodobnější je, že sponzoři se s Havlovou zásadně střetli („probíhala mezi nimi nějaká výměna zpráv,“ popisuje to jeden člověk blízký knihovně). Sponzoři měli páku v podobě peněz. Dagmar Havlová něco silnějšího: protože Václav Havel před svou smrtí nepřevedl práva na užívání svého jména nebo autorská práva ke svým dílům na knihovnu, má Dagmar Havlová užívání jeho jména plně pod kontrolou. Bez jejího souhlasu není možné nic jménem Václava Havla provozovat – ani lavičku, ani hospodu, natož knihovnu. Na otázku, proč nadace Bakalových a Komárkových nešly do střetu a jejich lidé Sedláčka neodvolali, i když tu možnost početně měli, a rozhodli se instituci opustit, se nám nepodařilo získat odpověď. „Taky nevím, proč to udělali takhle. Nerozumím tomu a neptal jsem se jich,“ říká radní David Dušek.  

Je to vizionář 

Bakalovi a Komárkovi dostojí svým závazkům a knihovna má do konce letošního roku peněz dost. Od září, kdy začnou platit výpovědi, nemá žádný tým. Tomáš Sedláček říká, že nové sponzory najde, už má prý tři vážné zájemce, tak štědré, že díru po dosavadních donorech zalepí. Radní Dušek to potvrzuje a také říká, že se mu přihlásilo víc než deset lidí, kteří mají zájem do vylidněné knihovny naskočit jako pracovníci. 

Zároveň Dušek, který je teď reálným šéfem instituce, uvádí, že vůbec není jisté, že Sedláček bude jako ředitel pokračovat. „To není žádná jistota, nedokážu s určitostí říct, jak to bude s Tomášem dál,“ dodává, přičemž ale zároveň nedává moc smysl, aby Sedláček jako ředitel nepokračoval: pokud sponzoři skutečně existují, jdou do projektu kvůli Tomáši Sedláčkovi, který je přesvědčil. 

Nemyslí si David Dušek, že ředitel Sedláček, kvůli kterému odchází kompletní tým (složený z názorově i věkově různorodých lidí) a nejspíš i hlavní dlouholetí sponzoři, udělal někde zásadní chybu? „Chybu určitě udělal, ale nebyl v chybování jediný. Lidé z týmu si podle všeho myslí, že jim knihovna patří. Ve svém veřejném vyjádření píšou, že dělali knihovnu ,navzdory ředitelům‘. Co to má být?“ ptá se řečnicky David Dušek. „Bakalovým do hlavy nevidím. Myslím, že Tomáš má knihovně pořád co dát. Pořád je to vizionář a skvělý rétor.“