Nalézání odpovědi na okamžiky zúčtování
Katastrofy vyhánějí z domovů desítky až stovky tisíc lidí. Architekti by měli svých zkušeností a znalostí využít při budování náhradních ubytování.
Bod zlomu: Otázky světa
Čtete článek ze speciálního vydání Respektu s esejemi z deníku The New York Times. Můžete si ho zakoupit na na stáncích nebo objednat v e-shopu.
Jednotlivé články budeme na webu publikovat v následujících dnech. ➡️ OBSAH VYDÁNÍ
V lednu 2025 zasáhly Los Angeles dva nejničivější požáry v jeho dějinách. Požáry pojmenované Palisades a Eaton vypálily celkem 15 tisíc hektarů a zničily více než 16 tisíc budov. Novinové titulky stahovaly pozornost ke zničeným sídlům celebrit a k postupu ohně směrem k oblíbeným kulturním institucím, nicméně katastrofy nikoho nediskriminují. Požáry silně zasáhly i oblasti, jako je Altadena, kde žije starší obyvatelstvo s nižšími příjmy než ve známých čtvrtích jako Malibu a Pacific Palisades. Lidé v celé oblasti se teď snaží udržet si pojištění, jelikož pojišťovny zvyšují své sazby, nebo dokonce přestávají pojistky nabízet. Když se usadil prach a začalo se s odstraňováním následků, objevili se i developeři s plány na přestavbu. Ti se stálých obyvatel, kteří přišli o všechno, ptali: Nebylo by lepší ten pozemek prodat?
Dozvěděl jsem se o tom díky tomu, že mě jeden architekt z Los Angeles požádal, abych se prostřednictvím mé nevládní organizace VAN (Síť dobrovolných architektů) zapojil do procesu obnovy. Na jaře jsem postižené čtvrti navštívil, setkal se s lidmi, kteří přišli o domov, s dobrovolníky a s představiteli místní samosprávy. Altadena vypadala jako japonské Kóbe po zemětřesení v lednu 1995 nebo jako poloostrov Noto v lednu 2024, kdy tam vyhořely hustě zastavěné oblasti celých měst. Rozsah katastrofy mě však nejvíce zasáhl, když jsem viděl zkázu v bohatších oblastech s domy rozmístěnými dál od sebe. Větší odstup mezi budovami obvykle slouží jako nárazník, zpomaluje šíření ohně a před poškozením chrání více domů. Tentokrát se to však nestalo. Klimatická změna požáry zintenzivňuje a zvyšuje jejich četnost.


Monumenty vs. papírové domy
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















