Imperiální Amerika má fašismus v genech
Filipínci roky bojovali za spravedlnost. Zatčení bývalého prezidenta Rodriga Duterteho dokazuje, že postavit se na odpor má smysl.
Bod zlomu: Otázky světa
Čtete článek ze speciálního vydání Respektu s esejemi z deníku The New York Times. Můžete si ho zakoupit na na stáncích nebo objednat v e-shopu.
Jednotlivé články budeme na webu publikovat v následujících dnech. ➡️ OBSAH VYDÁNÍ
Když jsem se dozvěděla o zatčení bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, který momentálně čeká na proces u Mezinárodního trestního soudu za zločiny proti lidskosti, zrovna jsem v New Yorku rozebírala se svými studenty knihu Philipa Rotha Spiknutí proti Americe. Jakmile si studenti dali do souvislosti Rothovu fašistickou Ameriku s naší dobou a přemýšleli, jaká je jejich role, řekla jsem jim, že Duterteho zatčení znamená, jak důležité je klást odpor, který se rodí v reálném čase.
V březnu Filipínci s napětím sledovali na internetu let Duterteho letadla z Manily do Dubaje a dále do Haagu, kde se měl dostavit před soud. Jeho zatčení a vydání byly vzrušující, protože po letech beztrestnosti měl být konečně stíhán za mimořádné popravy odhadem 30 tisíc lidí během své politické éry, kdy takzvaně válčil proti drogám. Mezinárodní trestní soud doložil, jak se za drogovou válkou ve skutečnosti skrývala likvidace Duterteho odpůrců, filipínské soudy však stále jeho obětem spravedlnost nepřinesly.


Přelomový okamžik v mezinárodní spravedlnosti je výsledkem dlouholeté práce obyčejných Filipínců, kteří se postavili násilnému státnímu aparátu, aby zpochybnili populárního, ale především vražedného vládce. Při zastupování případů u soudu umírali právníci, vdovy po obětech musely chránit místní církve a novináři a fotografové noc co noc dokumentovali zabalené mrtvoly pohozené v ulicích.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















