Muži u konce s dechem

Zatímco v ekonomii ohlásila konec mužské éry Nobelova cena Elinor Ostromové za „citlivější ekonomii“, ve sféře byznysu a investic razí ženám cestu investiční fondy. Jak upozornily Hospodářské noviny, ve Švýcarsku v těchto týdnech vrcholí přípravy na ostrý provoz fondu Naissance. Ten má investovat výhradně do podniků s většinově ženským managementem.

Nemá jít o žádný pakatel, finančníci od Ženevského jezera mají připravené dvě miliardy dolarů (asi 35 miliard korun) a záběr možných investic údajně pokrývá celý svět. Nejde o první podobný pokus, ještě nikdy ale nebylo ve hře tolik peněz a podobní prvotřídní profesionálové. Důvodů k téhle ohlášené zteči je podle samotných finančníků statistika dokazující, že firmy v ženských rukou vykazují lepší výsledky, než ty mužské. A jde údajně i o psychologii a ženskou racionalitu.

Na první pohled to stojí za pozornost, vždyť mužské chování a rozhodování je tradičně bráno jako chladnější, racionálnější, a tedy v byznysu žádané. Není to ale tak jednoduché. Podle řady nedávných psychologických studií je sice ženský mozek empatičtější a o dost méně náchylnější k budování umělých konstrukcí a systémů, ženy ale při svých rozhodnutích využívají výrazně více neuronové sítě spojené s rozumem než muži. A to znamená jediné – mnohem méně než muži spoléhají v konkrétním momentu rozhodnutí na své emoce.

Ostatně stačí si uvědomit základní návyky mužů a žen při nakupování. Pokud se muž rozhodne koupit něco nového, do obchodu přichází většinou se zcela konkrétní představou zcela konkrétního výrobku. Žena nikoli. Vyčkává, postává před regálem, přemýšlí, kalkuluje, co je pro ni nejvýhodnější. Často odchází a pro vybranou věc se teprve napodruhé vrací. A stejně tak fungují emoce vztažené k dané investici. Muž si vytváří emocionální vztah ke konkrétní věci, přičemž koupi předcházející postup je v podstatě jen nejsnazší cestou k této jasné představě. Žena se jasné představy zdráhá. S emocemi se drží zkrátka až do chvíle, kdy její chladný kalkul v podobě precizního výběru a rozmyslu přinese výsledek. Nejde o konkrétní výrobek, jde o jeho následné užití a efekt.

To znamená jediné – volnější ruce, svobodnější uvažování, větší flexibilita v průběhu samotné investice. Možná tohle je v „post-krizové“ době, kde v řadě podniků číhají kostlivci z doznívající recese, a kdy se na poslední chvíli mohou lákavé cenné papíry ukázat jako toxický materiál, tou základní devizou investorů. Tedy spíše investorek.