Amerika včera světové burzy a finanční trhy nepotěšila. Fed - americká centrální banka - opět mírně uvolnila měnovou politiku (výnosy ze sekuritizovaných hypotéčních produktů, které má od vypuknutí finanční krize centrální banka ve svých knihách, budou použity na nákup státních dluhopisů).
Uvolnění měnové politiky mělo patrně trhy povzbudit, ale ty věnovaly daleko větší pozornost vyhlídkám americké ekonomiky jak je vedení Fedu ve své zprávě popsalo. Oživení americké ekonomiky výrazně “zpomalilo”, útraty domácností rostou, ale jen “postupně”, útraty firem rostou, “ale nikoli podstatně”, oživení “bude jen velmi skromné” apod.
Na všem zlém je ale i něco dobrého. Je zjevné, že s dvojitou recesí, tedy dalším prudkým výkyvem směrem dolů, už nikdo moc nepočítá. Analytici by řekli, že se “snížila růstová trajetkorie” a my si můžeme představit dýchavičný, velmi pomalý růst na hranici stagnace. A vysoká nezaměstnanost bude trvat dlouho.
Špatné zprávy přišly včera i z Francie, kde zjevně dochází k docela prudkému poklesu průmyslové výroby. V červnu poklesla výroba automobilů o 7,4 procenta. Takže se čeká, že HDP v druhém kvartále bude slabé, jen něco málo nad nulou.
Takže prakticky jedinou významnou evropskou ekonomikou, která roste relativně silně, je Německo, kde ve 2. čtvrtletí vzrostl průmysl o 5,4 procenta.
…
A nakonec se ukazuje, že zpomaluje i čínská ekonomika. Všichni jsou překvapeni hlavně poklesem dovozů do Číny v červnu. Ani v případě Číny se nečeká žádný propad, jde spíše o řízené zpomalení, které má předejít přehřátí.
…
Čím to, že se Němcům tak daří? O tom napsal skvělý článek na server eurointelligence.com Wolfgang Munchau.
Praví se v něm, že německé sebevědomí je v poslední době velmi nezřízené, ale podle Munchaua vše souvisí se silou drastického propadu roku 2008 a počátku roku 2009, kdy německý průmysl zažil volný pád. Takže Německo dnes dobře roste, protože předtím strašlivě spadlo.
Německo se ještě zdaleka nedostalo na původní předkrizovou úroveň průmyslové výroby. Navíc Munchau tvrdí, že to není tak, že Německu se daří a Americe nikoli. Amerika rostla v posledním roce a půl rychleji než Německo.
Dodejme ještě, že otázkou je držitelnost německého růstu. Němci sice mají skvělé technologie a jejich kmenovému průmyslu se daří, ale otázka je kam budou vyvážet když najednou zpomaluje USA, Čína, Japonsko i zbytek eurozóny. Povzbudivé rovněž není posilování eura.
I tak má Česká republika z pekla štěstí, že sousedí s Německem a nikoli třeba s Francií či Itálií. Naše ekonomika se do značné míry chová jako další spolkový stát, jsme svým způsobem “copycat” vývoje německého průmyslu.
Vývoj německého průmyslu je i z hlediska českého “fiskálu” důležitější než vládní škrty.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
