Údaje o prodeji existujících domů v USA poslaly burzy směrem dolů, zatímco japonský jen se vyšplhal k rekordním výšinám. Očekává se oprava amerického ekonomického růstu směrem dolů.
Někteří analytici čekají pouze období chabého růstu a dezinflace (třeba Deutsche Bank), jiní se obávají rovnou druhého výkyvu recese (Gavyn Davies, dříve hlavní ekonom Goldman Sachs a dnes bloger Financial Times) a deflace.
Server Naked Capitalism – a jiné servery s ním – přináší graf prodeje existujících domů, ze kterého vyplývá, co je přesně zdrojem nových obav.
Roste prudce zásoba nevyužitých domů a to se zpravidla za několik měsíců promítne v poklesu cen nemovitostí.
S tím volně souvisí zajímavý článek z deníku The New York Times od Jamese Kwaka, který vysvětluje, že období, kdy americké domy snášely zlatá vejce a generovaly poptávku, definitivně končí (a je to dobře). „Mnoho realitních expertů nyní věří, že vlastnictví domů už nikdy nebude generovat zisky, na které si lidi zvykli ve 20. století. Bohatství generované nemovitostmi (hlavně na americkém pobřeží) nejenže zajistilo vlastníkům komfortní penzi, ale pohánělo ekonomiku, platilo za vzdělání dětí i vnoučat a zajišťovalo plné komfortní parníky, golfová hřiště a restaurace. Tato éra s největší pravděpodobností nenávratně skončila…“
…
Z trochu jiného soudku: Kevin O’Rourke reaguje v Irish Times na jiný text, podle kterého je politika recese překvapivě krotká a málo bouřlivá, alespoň ve srovnání s tzv. Velkou recesí. Rourke vybízí ke zdrženlivosti: „Představa, že se Evropané stali tolerantnějšími, může být přehnaná. V roce 1928 získali nacisté pouze 2,6 procenta německých hlasů. S tím kontrastuje 13,9 procenta pro dánskou Folkeparti v roce 2007, tedy již před krizí, nebo 5,9 procenta pro nizozemskou protestní stranu Geerta Wilderse již v roce 2006. Od roku 2008 političtí extremisté prospívají, tak jako prospíval Hitler. V roce 1930 získali nacisté už 18,3 procenta, Wildersova strana v Nizozemsku má dnes již 15,5 procenta a Jobbik v Maďarsku 16,7 procenta.
Pravdou je, že Sarkozymu se zatím daří (a stejně se daří české či německé politice, pozn. aut.). Ale podle Rourkeho pořád platí, že drsné recese mohou probudit v lidech to nejhorší.
Podle série textů, které píše Wolfgang Munchau pro Financial Times Deutschland, bude nastávající nová krize nikoli větší než ta nedávná, ale nepříjemnější, protože nás všechny přistihne v mnohem křehčí pozici. Bankovní systém se totiž nestačil důkladně posílit, reformovat a ozdravit z minulé krize.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
