Španělská pravice, tedy tamější lidová či „populární“ strana, drtivě vymetla s vládnoucími socialisty v regionálních a místních volbách. Z toho lze vyvodit, že tamější pravice má našlápnuto k vítězství také v příštích celostátních volbách.
Vzhledem k tvrdým rozpočtovým škrtům to příliš nepřekvapí. Možná jsou ale mnohem zajímavější protesty mladých lidí na španělských náměstích. Česká média to poněkud pomíjejí, ale pro takové New York Times to byla hlavní událost dne s fotografií na titulní straně.
Mladé lidi, kteří ve Španělsku stanují na náměstích, totiž nelze příliš podezírat z toho, že by stranili konzervativní straně. Povětšinou mají totiž plné zuby celého tamějšího establishmentu a možná dokonce systému. Jedná se o výlev frustrace, který má možná leccos společného s tím, co se děje v arabském světě. Ve Španělsku je dnes nezaměstnanost 21 procent a sehnat práci je prakticky nemožné především pro mladé lidi.
Tohle nejsou primárně protesty proti škrtům, to jsou protesty proti systému, který chrání etablované zájmové skupiny a je neprostupný pro zájmy mladých lidí. Svět si všímá toho, že se z toho může možná něco zajímavého vyvinout.
…
Jednou ze zpráv dne je, že ratingová agentura Standard & Poor’s pohrozila snížením ratingu Itálii.
Agentura upozorňuje na nulový růst, který italská ekonomika generuje, a na premiéra Berlusconiho oslabeného skandály. Na horizontu není nikdo, kdo by byl schopen prosadit v Itálii potřebné reformy, především pracovního trhu.
Italská vláda se brání tím, že názor agentury nikdo nesdílí (ani Mezinárodní měnový fond, ani OECD). Italský dluh je navíc financován prakticky výhradně z vlastních zdrojů.
V témže textu mne zaujal návrh předsedy Eurogroup Jeana-Clauda Junckera, aby řeckou privatizaci (ta má přinést asi 50 miliard eur) organizovala „nezávislá“ privatizační agentura. Jak nezávislá? Na řecké vládě? To už by byl opravdu protektorát.
Za normálních okolností je prodej na nejhlubším dně recese či krize dosti neekonomický. Na druhou stranu může řecká aktiva získat levně někdo, komu to pomůže zahojit se z možných ztrát z řeckých dluhopisů.
…
Úvahy o restrukturalizaci řeckého dluhu jsou spolu se snížením ratingu Řecka ze strany agentury Fitch hlavním důvodem oslabení eura z dnešního rána. Christine Lagardeová řekla rakouskému deníku Der Standard, že odmítá jakoukoli restrukturalizaci či reprofilaci řeckého dluhu. „Můžeme mluvit o jakémkoli ,re‘ tady a ,re‘ támhle, ale budeme akceptovat pouze něco, na co přistoupí banky, tedy věřitelé, dobrovolně.“ Lagardeová apeluje na to, aby banky připustily prodloužení splátkového kalendáře.
Jenže i tuto dobrovolnou změnu podmínek mohou vnímat ratingové agentury velmi negativně. To je ta hlavní potíž.
…
Wolfgang Münchau se ve svém sloupku na serveru Eurointelligence.com chlubí tím, že byl jedním z posledních, kdo měl šanci mluvit se Strauss-Kahnem pár dní před jeho zatčením.
Nové bouře v eurozóně podle Münchaua souvisejí úzce s tím, že tu DSK chybí, ne že ne. Jeho jasná vize chyběla na Ecofinu (setkání evropských ministrů financí), ale hlavně měl prý Strauss-Kahn jasnou vizi, o které měl minulou neděli přesvědčovat kancléřku Merkelovou.
…
Zvláštní přílohu věnovanou střední a východní Evropě uveřejnil v pátek deník Financial Times. České republiky se týká hlavně článek o tom, jak se v Česku a na Slovensku daří bankám.
…
Floyd Norris – nebo zde v delší verzi – se ve svém článku „Kapitalismus bez nepříjemného rizika“ pro Reuters a International Herald Tribune vrací k tématu morálního hazardu. Srovnává záchranu amerických bank, irskou a řeckou krizi a japonskou elektrárenskou společnost Tepco, která provozuje jadernou elektrárnu ve Fukušimě.
Pokud ztráty firmy Tepco (akcie mají stále nějakou hodnotu) zaplatí akcionáři, budou napříště lépe posuzovat riziko. Pokud ztráty bude platit stát, vše pak bude méně čitelné.
Pád Lehman Brothers vyvolal takovou paniku, že vlády leckde na světě sice tolerovaly tvrdý přístup k akcionářům bank, ale všichni mají panickou hrůzu z toho, že o nějaké ztráty by se měli podělit i majitelé bankovních dluhopisů.
Výsledkem řecké krize nesmí být, že banky, které si kupovaly řecké dluhopisy horem dolem a vůbec jim nevadilo, že země falšuje statistiky, vyjdou z celé věci beze ztrát.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
