Sobotkovy ženy s dvěma jmény

Budoucí premiér v očekávání Bohuslav Sobotka se správně rozhodl, že ministryní práce a sociálních věcí má být žena - a žena ministryně to je v této zemi vždy pokrok. Z nějakého záhadného důvodu se však Sobotka rozhodl, že bude vybírat ženy, které disponují dvojitým, zdvojeným či tzv. tuplovaným příjmením. Kandidátkami jsou Michaela Marksová-Tominová, Taťána Valentová Nersesjan a Zuzana Jentschke Stőcklová.

Jelikož jde v České republice spíše o ojedinělost, vznikl zajímavý úkaz. Je to shoda náhod? Nebo se Sobotka domnívá, že dvě příjmení budou zárukou ministerské omnipotence, důstojnosti, vážnosti či dokonce tzv. dvojctihodnosti?

Závidím. A vzhledem k tomu, že se moje matka jmenovala za svobodna Koloušková, od včerejška přemítám, že bych se přejmenoval třeba na Jan Koloušek-Macháček.

… 

Je vcelku pozoruhodné, že Česká televize věnovala část pořadu Události, komentáře na ČT24 rozboru milostné aféry francouzského prezidenta. Je třeba ocenit, že pan francouzský prezident vypadá v motocyklové přilbě opravdu hezky - a také konspirativní jízda na skútru s ochrankou zaslouží obdiv. Jenže seriózní rozbor v seriózním pořadu je bohužel důkazem českého pokrytectví.

Události komentáře nikdy v minulosti nevěnovaly pozornost srovnatelnému serióznímu rozboru skandálů českých politiků a přenechaly to bulváru. V UK nebyly nikdy rozebrány Klausovy avantýry s letuškou, se seriózními analytiky, politology, komentátory a sexuology nebyl rozebírán počátek ani Paroubkova, ani Topolánkova ani Nečasova mimomanželského vztahu. Dokonce dávno po vypuknutí aféry Nagyová se novináři většinou ještě ostýchali nazývat ji premiérovou partnerkou.

…

Britský ministr financí George Osborne pronesl projev o Británii a Evropské unii, ve kterém zdůraznil, že EU se buď bude reformovat, nebo nemůže do budoucna s Velkou Británií počítat. Jaké reformy Británie žádá? Dynamickou probyznysovou agendu, deregulaci, dotažení jednotného trhu pro všechny služby, repatriaci některých pravomocí z Bruselu a jasné vyhlídky pro státy, které nejsou členy eurozóny. 

Osborne kritizoval evropské smlouvy, které podle něj nejsou vybaveny na situaci, kdy se některé členské státy integrují rychleji než jiné. Než se tomu postavit čelem, prý se v Bruselu raději snaží provádět právní gymnastiku a napínat existující smlouvy, které na současnou situaci nebyly vůbec připraveny.

Na serveru www.eurointelligence.com s pasáží o smlouvách souhlasí, ale zdůrazňují, že dlouhodobě má Británie opravdu na výběr pouze mezi členstvím v eurozóně, a odchodem z EU. Biosféra mezi členstvím v EU a eurozónou může být prý dlouhodobě funkční pouze pro aspiranty na členství v eurozóně, nikoli pro velké euroskeptické země. Seminální událostí v historii EU bylo vytvoření měnové unie, nikoli jednotného trhu.

Deník Financial Times pak v editorialu tvrdí, že slabinou britské politiky v souvislosti s Osbornovým projevem je to, že si britská vláda odcizuje potenciální spojence. Premiér Cameron v poslední době několikrát zaútočil na polskou imigrantskou komunitu a pravil například, že nebude vyplácet sociální dávky „dětem ve Varšavě“. Rumuni a Bulhaři jsou zase v britské veřejné debatě opakovaně označováni za „welfare tourists“.