Rakouské banky v geopolitické palbě
Vídeňské banky se agresivně pustily do dobývání východních trhů, jako by chtěly obnovit monarchii skrze bankomat
Deník The New York Times si v poměrně rozsáhlém článku před několika dny povšiml toho, že rakouské banky mají nezvykle velkou expozici v Rusku a na Ukrajině. Po konci studené války se prý vídeňské banky agresivně pustily do dobývání nových trhů, jako by znovu chtěly vybudovat monarchii skrze bankomat. Nejsou zdaleka jediné, kdo provedl velkou expanzi do bývalého Sovětského svazu. Ale Rakušané vsadili na východní Evropu a Rusko ve velkém. Nyní tak riskují, že se ocitnou v geopolitické křížové palbě.
To, jak to s rakouskými bankami dopadne, bude mít vliv na celou Evropskou unii. Nejhorší možnost je, že evropské banky přijdou o pobočky v Rusku v důsledku eskalace a stupňování sankcí ve stylu oko za oko, zub za zub. O tom, že přijdou ztráty a sníží se zisky, nikdo nepochybuje už dnes.


Rozdíl mezi americkými a evropskými bankami je každopádně už dnes nápadný. Evropské banky napůjčovaly do Ruska 194 miliard dolarů, zatímco americké pouze 37 miliard dolarů. Tyto finanční linky vysvětlují, proč jsou Evropané ve věci sankcí váhavější než Američané.
Potíž Rakouska je, že jeho expozice vůči Rusku je největší ve vztahu k celkové velikosti bankovního sektoru.
Pro Evropu bezpochyby vyvstává problém, který znamená, že ukrajinská krize udeří zpátky v obtížně předvídatelné podobě, protože tak to s bankovními ztrátami bývá, jejich důsledek se obtížně odhaduje. Rakouská expozice vůči Rusku činí celkově 17 miliard dolarů. Jiné evropské banky mají také velký podíl portfolia v Rusku. Potíž Rakouska však je, že jeho expozice vůči Rusku je největší ve vztahu k celkové velikosti bankovního sektoru. Činí 1,4 procenta.
Důsledky by byly daleko horší, kdyby se Erste Group – majitel České spořitelny – minulý rok nestáhla z Ukrajiny.
Banka Raiffeisen má třetinu úvěrů v Rusku a na Ukrajině problematických nebo už rovnou v tzv. defaultu a akcie banky spadly o 29 procent. Expanze do Ruska udělala z ospalé středně velké regionální rakouské banky založené roku 1862 regionální mocnost přítomnou také v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, v České republice a na Slovensku.
Úvěrování rostlo běžně o 50 procent ročně a úvěry byly často poskytovány v cizích měnách. V momentu, kdy se lokální měny jako maďarský forint po vypuknutí finanční krize v roce 2008 zhroutily, měli věřitelé problémy se splácením, protože si stále vydělávali v hřivnách či forintech, nikoli ve švýcarských francích či eurech.
Rakouské banky se po roce 2008 ocitly v programech státní pomoci. Tamější vláda jim poskytla 19 miliard dolarů nového kapitálu. Pomoc se rovnala pěti procentům HDP, což je sice mnohem méně než v Řecku či Irsku, ale zanedbatelná částka to pochopitelně není. Rakousko nebylo považováno v rámci eurozóny za krizovou zemi.
Potíž je také v tom, že Rakousko teď musí zachraňovat ještě jednu velkou banku, Hypo Alpe Adria, veřejně vlastněnou finanční instituci blízkou dřívější klice Jörga Haidera. Tato banka sice neměla velké aktivity na Ukrajině ani v Rusku, ale poskytovala podivné půjčky do jiných zemí jako například do Chorvatska. Banka z Klagenfurtu nedávno oznámila, že bude potřebovat 1,4 miliardy eur kapitálu, kromě 4,8 miliardy eur, které už obdržela.
Ale zpět k bance Raiffeisen. Její půjčky do Ruska činí 10,2 miliardy dolarů, což je sice méně, než do Ruska napůjčovala francouzská banka Société Générale, ale SG je jako sedmá největší banka na světě nesrovnatelně větší. Podrobnější údaje zde.
K tématu je ještě zajímavý tento článek na Reuters.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].